Dalečín hostil mistry motokrosu. Nový majitel chce tratím slávu vrátit

  9:42
Bývaly časy, kdy motokrosové hvězdy přilákaly do Písečské zmole u Dalečína i 15 tisíc fanoušků. Slavné závodiště na Žďársku budovali od 60. let nadšenci kolem Miroslava Hakla. I když se po úpadku automotoklubu vypadalo, že trať zaroste kopřivami, našel se zachránce. Areál v roce 2017 koupil podnikatel Petr Hromek a postupně závodiště vylepšuje.

V Písečské zmoli mezi Písečným a Dalečínem na Bystřicku se do roku 1991 jezdívaly závody motokrosového mistrovství světa. | foto: Archiv automotoklubu

„Syn předchozího majitele Jana Šefla trať zdědil a usoudil, že není schopen to dál provozovat. Jeho otec trať udržel v chodu, i když se zde jezdily třeba jen dva závody ročně,“ připomíná méně slavnou éru Petr Hromek, majitel HT Group, jehož jméno je spojeno například i s brněnským hokejem.

Od té doby se do Dalečína zase pravidelně vrací mezinárodní mistrovství republiky jednotlivců i týmů. Co na tom, že kvůli covidu družstva nakonec před dvěma týdny nedorazila.

Měla to být už druhá letošní prestižní akce. V červnu po první vlně koronaviru mohli příznivci motokrosu zavzpomínat na staré časy. Dalečínský závod se totiž stal prvním velkým podnikem sezony, který přitáhl pozornost světové elity.

„Přijelo snad dvacet bývalých mistrů světa, třeba belgické legendy Everts a Smets. Tím, že se nejely závody mistrovství světa a Dalečín byl prvním republikovým závodem, k nám v červnu dorazily tovární týmy jako KTM nebo Husqvarna a přivezly svoje elitní jezdce. Právě i díky těmto starým pánům, kteří tady kdysi závodili a kteří mají v týmech nějakou pozici,“ vysvětluje Hromek.

Zachránce je věčně špinavý a v montérkách

Generace, která tratě a zázemí mezi obcemi Písečné a Dalečín budovala, Hromka považuje za zachránce. A většina místních mu proto fandí. „My jsme vděční, že areál koupil Petr Hromek a nenechal ho zarůst kopřivami. Teď je tady všechno na úrovni,“ porovnává Miloš Sedler, někdejší vedoucí tratí.

Historické milníky dalečínského závodiště

  • 1962 – říjnová „ukázková jízda v terénu“ se stala prvním (neoficiálním) závodem v Písečské zmoli
  • 1971 – motokrosové mistrovství republiky do 500 ccm už se jelo na prodlouženém okruhu nataženém i na druhou stranu silnice
  • 1977 – Velkou cenu ČSSR, první závod mistrovství světa kubatury do 125 ccm, vidělo 14 tisíc diváků
  • 1991 – poslední závod MS, původně se měl konat v Holicích, pořadatelství převzal Dalečín, ale prodělečný podnik dostal místní AMK do úpadku
  • 1994 – závodiště se stalo majetkem MSK Praha, v jejímž čele stál Jan Šefl; poté došlo k oddělení 3 450 m dlouhé tratě na dvě části (nad silnicí a pod ní)
  • 2012 – po letech mimo větší pozornost se do Dalečína vrátily prestižní závody v podobě mezinárodního mistrovství ČR
  • 2017 – areál koupil brněnský podnikatel Petr Hromek

„A já si někdy říkám, zda to mám zapotřebí. Jsem věčně zašpiněný a v montérkách,“ glosuje pobaveně Hromek. Vyzdvihuje svoje pomocníky. „Třeba Míra Vašek z Víru se o trať staral deset let, díky němu přežila. Trať bylo takové jeho království,“ chválí. Kromě místních mu pomáhá i parta z Brna.

K motokrosu se Petr Hromek dostal před lety, a to překvapivě díky dceři. „Motokros jsem nevnímal do té doby, než ve svých třinácti letech začala jezdit na motorce. A dobře. Vtáhla mě do toho. Je to zajímavé prostředí, čas trávím venku, to se mi líbilo,“ vzpomíná Hromek na svůj vstup do motokrosu. Brzy nato založil i svůj závodní tým.

Písečská zmole je ve světě motokrosu známá spíše pod oficiálním názvem Dalečín. A zatímco lidé z Písečného radši používají první název, obyvatelé z nedalekého Dalečína si oblíbili ten druhý. A často se kvůli tomu po sousedsku hecují.

„Pro všechny v motokrosu je to Dalečín, ale trať je na katastru Písečného s názvem Písečská zmole. Historicky je to od té doby, kdy v Dalečíně založili automotoklub,“ vysvětluje Hromek. Název klubu vzniknuvšího pod křídly sportovně branné organizace Svazarm se pak přenesl i na trať.

Areál stojí stovky tisíc ročně, musí si na sebe vydělat

Plány majitele do budoucna jsou jednoduché. „Nesedřít se k smrti a udržet to tady při životě. Miliony, které jsem do toho nalil, jsem pohřbil. Ale nechci doplácet na provoz. Na to si musí areál vydělat,“ říká rezolutně.

Proto letos některé služby na závodišti pro trénující jezdce zpoplatnil, i když se to mnohým nelíbilo. „Jen provoz areálu stojí ročně 700 až 800 tisíc korun,“ počítá majitel. Má i zaměstnance, který se nejen o trať stará.

Areál v posledních letech opět výrazně ožil. Vrcholem roku bývá mezinárodní mistrovství republiky. Na jaře jednotlivců, na podzim družstev, plus několik regionálních závodů.

„Pořádáme maximum toho, co jsme schopní zde jezdit. Je to jedna z nejkrásnějších tratí v republice. Pacov a Dalečín jsou hodně vysoko,“ má jasno Hromek.

Co chybí k tomu, aby se do Dalečína vrátilo mistrovství světa? „Je to dosažitelné, ale je to o penězích. Také by se musela prodloužit trať, tedy znovu jezdit jako kdysi přes silnici, čímž by bylo k dispozici také více místa pro diváky,“ zamýšlí se Petr Hromek. Nešlo by to podle něj bez podpory všech okolo.

Trezor po ztrátě klíčů otevřel až vězněný kasař

V prvním patře budovy, kterou Automotoklub Dalečín postavil u motokrosové tratě v 70. letech, se sešli pamětníci (zleva) Miloš Sedler, Emil Ondra a současný majitel Petr Hromek. „To je jeden ze dvou nejslavnějších balkonů na světě, ten druhý je ve Veroně,“ říká Hromek. Sem se chtěl při Grand Prix dostat každý.

V prvním patře budovy, kterou Automotoklub Dalečín postavil u motokrosové tratě v 70. letech, se sešli pamětníci (zleva) Miloš Sedler, Emil Ondra a současný majitel Petr Hromek. „To je jeden ze dvou nejslavnějších balkonů na světě, ten druhý je ve Veroně,“ říká Hromek. Sem se chtěl při Grand Prix dostat každý.

Když se pamětník Miloš Sedler u stolu rozpovídá, vytahuje jednu historku ze zákulisí závodiště za druhou. I tento bodrý chlapík z Dalečína patřil do party kolem Miroslava Hakla, jež téměř z ničeho vybudovala světově proslulé tratě.

V době, kdy se v Písečské zmoli za komunistů jezdilo mistrovství světa, byly závody pod drobnohledem i kvůli zahraničním fanouškům. „Přišel za námi šéf policajtů z Brna, abychom coby pořadatelé sledovali protistátní letáky. Tak jsem ho poslal do pr…, že je to jejich práce. Bylo tady tak sto policajtů v uniformách a další v civilu,“ vzpomíná Sedler, který velel tratím.

Jinak se ale dalečínský motokros těšil přízni nejvyšších míst. „Pomáhal nám Eduard Saul, který (v 70. letech) řediteloval Žďasu a pak se dostal i do vlády, za Štrougala dělal ministra průmyslu,“ připomíná. Jednou se na závodech objevil i sám Lubomír Štrougal. „Mihl se tu asi na dvacet minut, přivezl pohár, o který se jelo,“ zmiňuje pamětník.

Během let při Grand Prix zažili organizátoři neuvěřitelné situace. „Jednou se den před závody ztratily vstupenky,“ vybavuje si další dobrovolník Emil Ondra.

Miloš Sedler přidává z 80. let příběh pokladníka, který měl na starosti bonusy pro závodníky a ztratil klíče od trezoru. „Organizační štáb řešil, co a jak. Nakonec policajti z Brna sehnali zavřeného kasaře, přivezli ho, on to otevřel a franky se mohly vyplácet,“ směje se ještě po letech.

Mezi místními také koluje historka, jak si jistý nizozemský předseda Mezinárodní motocyklové federace (FIM) objednal během Velké ceny ČSSR společnici na hotelový pokoj a ráno se probudil bez peněz na odměny závodníkům...

Posledním zdejším závodem seriálu MS byl ročník 1991. Tehdy Dalečín narychlo převzal závod od Holic – a nebyl to šťastný krok. Kromě toho, že prodělečný podnik dostal organizátory do úpadku, se také odehrála ostuda s bulletinem, kam jistá firma slibující sponzorské miliony umístila hodně odvážnou reklamu, která neskrývala vůbec nic. „To se řešilo až na mezinárodní federaci v Ženevě, protože programy se běžně dostaly do rukou i dětem,“ líčí Miloš Sedler.

Motokrosové závodiště se nachází mezi obcemi Dalečín a Písečné nedaleko Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku.

Motokrosové závodiště se nachází mezi obcemi Dalečín a Písečné nedaleko Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku.

Autor: