Z historického mostu zase padá omítka, město už ji nechce, památkáři ano

  10:04
Historický most v Ronově nad Sázavou, místní části Přibyslavi, už zase dělá radnici vrásky. Opět z něho začala opadávat omítka. Po zimách se tak děje pravidelně. Vedení města dochází trpělivost, omítku na mostě znovu obnovovat nechce. Památkáři na ní ale i nadále trvají.

Původně kamenný most v Ronově nad Sázavou získal novou bílou fasádu v roce 2013. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Před šesti lety z toho byl poměrně velký konflikt právě mezi památkáři a přibyslavskou radnicí. Město, tehdy ještě s bývalým vedením, se těžko srovnávalo s požadavky na omítnutí mostu přes Sázavu v Ronově.

Jeden z nejstarších dochovaných a dosud funkčních mostů v Česku, který pochází nejspíš ze 16. století, si nikdo nepamatuje jinak, než jako klasický kamenný. Jenže Národní památkový ústav (NPÚ) při jeho rekonstrukci v roce 2013 trval na tom, že most má být omítnut.

„Vycházeli jsme z průzkumu mostu. Požadovali jsme použití historicky ověřených materiálů, jakými jsou kvalitní vápno, hydraulické příměsi a písek,“ uvedla Ilona Ampapová, mluvčí pracoviště NPÚ v Telči, jež slouží pro celou Vysočinu.

Tvrzení pracovníků NPÚ doložil i pozdější nález malby ronovského malíře Antonína Chittussiho. Ten most vyobrazil s bílou omítkou. Dílo pocházející z 19. století bylo ukryto v depozitáři muzea v Drážďanech.

„Má smysl rok co rok omítku obnovovat?“ ptá se starosta

Jenže od omítnutí mostu se prakticky rok co rok objevuje stejný problém. Po skončení zimy začne omítka na několika místech opadávat. Přibyslavská radnice nechávala už několikrát stavební firmy nátěr obnovit, odborníci dokonce zkoumali - a nakonec i obměnili - složení směsi. Vše je zatím marné.

A omítka začala opadávat i letos. „Klademe si otázku, jestli má vůbec smysl omítku rok co rok obnovovat. Už je toho moc a opakuje se to stále dokola,“ pomalu dochází trpělivost přibyslavskému starostovi Martinu Kamarádovi.

Podle něho bude nejspíš problém v samotném mostu. „Nějakým způsobem v sobě drží vodu a postupně ji propouští ven pláštěm. Přitom to vypadá, jako by se vyplavoval pojicí materiál z malty. Ve spárách mezi kameny se začíná objevovat jemný písek,“ popisuje starosta.

Podobného názoru jsou i telčští památkáři. „Jednou z primárních příčin poruch omítek je zatékání srážek do konstrukcí a samotné nevhodné technické řešení konstrukce mostovky a izolace,“ vzkázala Ampapová.

Pro odstranění těchto problémů památkáři navrhují opětovnou kompletní rekonstrukci mostu. „Pokud se neudělá revize izolací v rovině stavební a inženýrské, tak budou problémy přetrvávat,“ domnívá se mluvčí telčského pracoviště NPÚ.

Historický most museli před povodněmi v roce 2013 zachraňovat hasiči:

Nosnost mostu zvýšila vynášecí železobetonová deska

Jenže rozsáhlou rekonstrukci most podstoupil teprve před šesti lety. Stalo se tak poté, co stavbu v roce 2012 nejprve poničily ledové kry v řece, pak se probořil pod příliš těžkým traktorem. A do třetice v ten samý rok „odkrytý vnitřek“ mostu vyplavily přívalové deště. Obnova přišla na tři miliony.

Historický most v Ronově je stále funkční. Je jedinou přístupovou cestou do části Ronova a na další pozemky. Při poslední opravě byly znovu vyzděny klenby a na ně položena betonová vrstva. Pod dlážděným povrchem se nachází osm centimetrů silná, takzvaná vynášecí, železobetonová deska. Ta má umožnit, aby po mostě projela technika o hmotnosti až 22 tun.

O nové velké rekonstrukci však v Přibyslavi v současné době nemůže být ani řeči. Opět tedy dojde jen k obnově omítky. „Opravy by měly být pouze v tenké vrstvě vápna s pískem, který by se měl na kamenné zdi mostu zaspárovat a řídkým nátěrem natřít,“ prozradila Ilona Ampapová. Zdůraznila přitom, že památkáři i nadále trvají na omítnutí mostu.

Opadávající omítka není jedinou současnou vadou na kráse historického mostu. Nejspíš při zimní údržbě totiž došlo k drobné nehodě. „Někdo ze zábradlí urazil asi tři cihly,“ přiblížil starosta Martin Kamarád. Také zábradlí bude muset nechat město co nejdříve opravit.