Dvouhodinové představení (ochotníci jej sehráli v sobotu dvakrát, poprvé coby generální zkoušku) vyvrcholilo rekonstrukcí dramatu z 5. května 1945, kdy jenom na poslední chvíli obec unikla masakru ze strany nacistických jednotek.
Tehdy se v euforii a v očekávání brzkého konce války na zdejší četnické stanici objevila československá a sovětská vlajka.
Jenže na louckém nádraží zrovna stavěl vlak s německým vojenským transportem ustupujícím před blížící se Rudou armádou na Západ. Vlak chtěl pokračovat na nádraží do Jihlavy a dál na Pelhřimov, jenže průjezd přes Luka nebyl dráhou z důvodů železničních komplikací uvolněn.
Němečtí vojáci si z vlaku všimli vlajícího rudého praporu v obci. Vydali se tedy z čekajícího vlaku do centra obce, aby vlajku sundali. U četnické stanice však došlo k přestřelce s četníky a odbojáři, při které byli dva němečtí vojáci zabiti a jeden zraněn.
Luka si připomenou válečné dění. Městys na konci bojů zachránil přednosta stanice |
Poté němečtí vojáci ustoupili zpět k vlaku a začali dvě hodiny městys ostřelovat z kulometu. Chystali se na zdrcující odvetný útok. Naštěstí se předtím podařilo přednostovi železniční stanice Johanu Melchertovi uvolnit trať a dosáhnout tak spěšného odjezdu německého vlaku na Jihlavu. Luka byla zachráněna.
Ochotníkům se podařilo srozumitelně ovládnout rozlehlý prostor poloviny hlavní křižovatky a tří přilehlých ulic u louckého náměstí, kde se scény odehrávaly, čímž se divadelníkům podařilo vytvořit dojem takřka podobný širokoúhlému filmu.
Němci versus Rudoarmějci
Divadlo provázel slovem hlavní scenárista ukázek Tomáš Bartušek. „Čerpali jsme z vyprávění pamětníků, z historických kronik, archivních záznamů i dobových snímků,“ vysvětlil.
Efektu představení pomohly i vytvořené repliky budov a dalších drobných částí scény, představení dobarvil zvukový podkres v podobě záznamů proslovů Edvarda Beneše, Emila Háchy či Adolfa Hitlera a dalších autentických dobových zvuků.
Beneš nadbíhal bolševikům už před 100 lety. Podobně jako Mussolinimu |
Představení se zúčastnily desítky herců v uniformách Rudé armády i Wehrmachtu, další skupiny ochotníků v rolích místních odbojářů, skautů, četníků hasičů či činovníků městyse a jeho mládeže nebo muzikantů. Zahrála si i dobová technika, například unikátní model československého tančíku vzor 33.
Divadlo zvládlo i skutečně působivé scény bojových šarvátek, kdy tou největší byla smyšlená bitva, vycházející z hypotetické úvahy, co by se dělo, kdyby se německá vojska z Luk nestáhla a střetla se tam s rudoarmějci.
Stovky vojáků a tisíce diváků. Ostrava si bitvou připomněla osvobození před 80 lety |
Na závěr divadlo k 80. výročí konce druhé světové války zakončila rekonstrukce už reálného poválečného průvodu na oslavu vítězství, v jehož čele odbojáři se samopaly na prsou nesli československý prapor.
Dalšími scénami kromě zmíněných byla mobilizace z roku 1938, střety českých četníků s henleinovci, příchod uprchlíků po zabrání Sudet, náhodná razie SS, poválečný odsun Němců či ukázka z činnosti odboje a hašení požáru při ostřelování Luk německým kulometem.