Díky platnému povolení může firma v lokalitě vytěžit ještě kolem tří milionů tun kamene - syenitu. To při stanoveném maximu 200 tisíc tun materiálu ročně představuje činnost přibližně na čtrnáct let. Obyvatelé osady, v níž žije kolem 120 lidí, se tomu brání.
„Dali jsme k tomu zamítavé stanovisko. Spíš než těžba jako taková je pro nás ale zásadní problém doprava s ní spojená. Nechceme, aby přes vesnici jezdily velké osmikolové náklaďáky s návěsy plnými kamení. Jde o kolosy vážící desítky tun, které budou naší obcí projíždět několikrát denně,“ říká Šárka Královská, předsedkyně tamního osadního výboru.
Ve vsi byla podle jejích slov městem povolena i výstavba nových rodinných domů. Stavebníci však v této části města hledají hlavně zmiňovaný klid, což je podle místních záměrem na obnovu těžby ohroženo.
Provozovatel lomu plánuje po silnici přepravovat asi čtvrtinu vytěženého materiálu, a to ve všední dny mezi šestou a šestnáctou hodinou.
„To představuje 16 až 18 průjezdů nákladních automobilů denně. Trasa je plánována přes obec Kosov, dále po místní komunikaci, která se napojuje na silnici druhé třídy u Helenína,“ uvedl člen představenstva společnosti Českomoravský štěrk Robert Zelníček.
Zdůraznil, že firma bude využívat jen své smluvní dopravce, u nichž je schopna zajistit dodržování dopravních omezení, jež by měla snížit zatížení silnic. Ty podle mínění Kosovských ale nejsou na tak těžké vozy dělané.
Většina kamene by měla odjíždět po železnici
„Slíbili nám sice asi šestnáct průjezdů denně, ale musíte si k tomu přičíst ještě zásobování cisternou nafty či cesty personálu. Dřív tam byla navíc pevná technologie, nyní by se mělo jednat o mobilní, co se bude v určitých intervalech přivážet a odvážet. To jsou zase další průjezdy. Pokud by nakonec muselo k obnovení těžby dojít, ať je tedy vše přepravováno po železnici, když už tu vede,“ míní Šárka Královská.
Těžební společnost počítá s tím, že po kolejích bude expedováno 75 procent vytěženého kameniva. K jeho převozu má být využita železniční vlečka ještě z doby, kdy lom fungoval. Potřebná výhybka v hlavní koleji projde opravou v rámci rekonstrukce železniční trati mezi Jihlavou a Lukami nad Jihlavou.
„Úsek, který obsahuje výhybku do lomu Kosov, je plánován pro realizaci v roce 2022 až 2023,“ upřesnila mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
U Kosova bývala kdysi také vlaková zastávka, již využívali zaměstnanci lomu. „K jejímu zrušení došlo ještě za provozu lomu v devadesátých letech. S obnovením této zastávky nepočítáme,“ sdělil Marek Tláskal, mluvčí mezinárodní skupiny HeidelbergCement, do níž patří i Českomoravský štěrk.
Těžba je v souladu s územním plánem, zní z magistrátu
Znovuzahájením činnosti v lomu se teď zabývá rovněž vedení jihlavského magistrátu.
„Jsme na začátku jednání. Společnost má povolení a těžba je i v souladu s územním plánem, takže se teprve uvidí, jakým způsobem a do jaké míry budeme schopni obnovení těžby ovlivnit. Budou probíhat i jednání s krajskou hygienou, aby nedocházelo k porušování limitů hlučnosti a prašnosti, těžbou se bude zabývat také Kraj Vysočina,“ nastínil další postup mluvčí magistrátu Radovan Daněk.
Město bude navíc letos v Kosově stavět kanalizaci a čistírnu odpadních vod. „Je tedy naší snahou, aby novou silnici a potrubí pod ní neponičila těžká auta,“ dodal mluvčí s tím, že vedení Jihlavy je v kontaktu s osadním výborem vsi. Zpětná vazba je však zatím jasná.
„Znovuobnovení těžby je pro obyvatele nepřijatelné. V této části města žijí i mladé rodiny s dětmi, takže se bojí o bezpečnost provozu a klid v obci. Lidé se obávají také prašnosti a hluku ze zvýšeného provozu velkých nákladních aut, které podle nich mohou ovlivnit i statiku domů,“ uvedl Daněk.
Českomoravský štěrk proto nabízí majitelům budov při hlavní přepravní trase technickou inventuru staveb ještě před zahájením nákladní dopravy a poté pravidelný monitoring.
„Tím by bylo možné prokázat eventuální vliv nákladní dopravy na statiku těchto budov. Zároveň se počítá s úpravou pozemních komunikací na expediční trase tak, aby doprava byla bezpečná a plynulá,“ vysvětlil Zelníček.
O pasport nemovitostí však podle vyjádření mluvčího firmy zatím nikdo zájem neprojevil. K odstřelům kamene, dalšímu zdroji obav obyvatel Kosova, má docházet maximálně jednou do týdne, opět mezi šestou a šestnáctou hodinou během všedních dní.
Po rekultivaci se lokalita stala cenným koutem přírody
K zahájení těžby, jež vyjde řádově na miliony korun, firmě v podstatě stačí zmiňované povolení hornické činnosti z roku 1998. Činnost pak musí ještě osm dní předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu a požádat jej i o povolení trhacích prací.
„Je však hlavně třeba dílčích povolení, aby se lom uvedl do stavu, kdy v něm bude těžba možná,“ upřesnil Tláskal. V tomto ohledu bude hrát roli i fakt, že po rekultivaci lokality a postupném zarůstání se lom stal cenným koutem jihlavské přírody.
Pozorována tam byla celá řada významných a chráněných druhů organizmů, zejména těch, co jsou vázány na vodní a mokřadní prostředí – třeba čolek horský, čolek obecný, ropucha zelená či blatnice skvrnitá. Díky mozaice různých prostředí je lom domovem i mnoha rostlin. Těch tam bylo v roce 2016 zaznamenáno 249 druhů, včetně osmi z takzvaného Červeného seznamu ohrožených druhů. Významný je například nález parožnatky obecné v mělkém hlavním jezeře. Jde o první nález této řasy na Vysočině.
„V současné době jsou zpracovávány biologické průzkumy skupin - plazů, ptáků a obojživelníků, které jsou nezbytné pro další řízení ve věci ochrany přírody. Výsledky budou pravděpodobně na přelomu června a července,“ informovala mluvčí hejtmanství Eva Neuwirthová.
Třicet let nebyl v Česku otevřen jediný nový lom
K obnově činnosti v lomu Kosov přistoupila společnost Českomoravský štěrk kvůli stoupající poptávce po kameni, již se už nedaří uspokojovat.
„Situace v České republice je taková, že zde nebyl za posledních třicet let otevřen nový lom, a přitom se každoročně spotřebuje asi padesát milionů tun kameniva. Zásoby v lomech otevřených před rokem 1989 rychle docházejí. Těžba s sebou samozřejmě nese určitá negativa, ale pokud chceme nadále jezdit po silnicích a železnicích a bydlet v domech, musíme zajistit dostatek surovin pro jejich výstavbu,“ uvedl Zelníček.
Podle mluvčího Českého báňského úřadu Bohuslava Machka je na Vysočině nyní v provozu přes dvacet kamenolomů, jež nabízejí lomový kámen.
Historie těžby kamene v lomu Kosov sahá až do roku 1940. Produkoval hlavně takzvané železniční štěrky. Vrchní etáž byla dotěžena v roce 1993, na nižší etáži pak došlo roku 1999 k přerušení těžby.
Do roku 2003 pak byly odstraňovány technologie a stavební objekty, o dvě léta později došlo k zahrazení příjezdové cesty. Od té doby byl lom ponechán přirozenému vývoji.