Do Jihlavy přiletěly unikáty, některé už jsou poslední na celém světě

  15:28
Celkem 62 okřídlených strojů si o víkendu dalo dostaveníčko na jihlavském letišti Henčov, kde se konal 7. ročník Sletu československých letadel. Na setkání převažovala účast letců z České republiky, jedinými zahraničními účastníky byli piloti ze Slovenska. Účast dalších znemožnil covid.

„Původně měli přiletět i zástupci Německa, Maďarska a Rumunska. Ale nakonec to byli pouze Slováci, kteří mohli v rámci protikoronavirových opatření přiletět,“ vysvětlil organizátor akce Michal Masař.

Přesto se bylo na co dívat! Na nebi i na zemi se předvedlo zlaté dědictví československého leteckého průmyslu, zastoupené i ve světě známými značkami Aero, Avia či Zlín.

Marcel Sezemský na srazu představil kopii Avie BH-1.

K raritám patřil například větroň Vega, poslední letuschopný kus tohoto typu na světě. „Je to výkonný, celodřevěný větroň z 60. let minulého století. A s ohledem na jeho jedinečnost jsme opravdu rádi, že ho tady máme,“ zdůraznil Masař.

Chloubou letošního sletu československých letadel byl také letoun Aero L-60 Brigadýr s motorem Argus. Takové podle Masaře létají už jenom dva na světě.

Legendární dolnoplošník letos oslaví stovku

Pozornost budila i dokonalá kopie prvního československého dolnoplošníku Avia BH-1 Exp. z roku 1920. Z Prahy s ní ve stylovém koženém kabátě a kukle přiletěl její majitel a zkušený stavitel historických letounů Marcel Sezemský.

„Letos 9. října oslavíme 100 let od chvíle, kdy tento typ v roce 1920 poprvé vzlétl. Ve své době měl velmi moderní konstrukci. Tehdy se totiž dělaly hlavně dvouplošníky. Tento typ se vyráběl do začátku 30. let a létalo se s ním až do okupace. Poslední kus dolnoplošných Avií dolétal ve Švýcarsku v 50. letech,“ představil Sezemský historii letounu.

Repliku avie stavěl tři roky. Jelikož se žádný originál nedochoval, model sestavoval podle původních plánů a dochovaných fotografií.

Avia BH-1 je jednomotorový dvoumístný vzpěrový dolnoplošník celodřevěné konstrukce. Trup má potažený bukovou překližkou, křídla a ocasní plochy plátnem.

Sezemský s ní poprvé vystoupal do vzduchu v roce 2001, nyní má stroj nalétáno už 400 hodin. Nejdále byl ve Varšavě a v Bruselu.

Létání v tomto letadle ale není pro každého. Pilot se totiž v kokpitu cítí jako v kabrioletu.

„Hodně fouká a je zima. Trpí hlavně dutiny,“ přikývl Sezemský. „Ale jinak létá pořád velmi dobře a je snadno ovladatelné. Jen na zemi je poněkud neohrabané, protože nemá brzdy podvozku a řízený podvozek,“ popsal.