„Pozitivní zprávu? Tu nemám,“ říká ředitel Lesního družstva obcí (LDO) Přibyslav Jiří Svoboda.
Sdružení obcí ze Žďárska a Havlíčkobrodska, které obhospodařuje skoro šest tisíc hektarů majetku, je na prahu nové kůrovcové sezony.
„Svoje lesy máme po loňském roce relativně vyčištěné, stihli jsme to do konce března. Kůrovec se u nás vyrojil na Velikonoce, očekáváme, že na konci května začnou usychat další stromy. Čekají nás další napínavé zážitky,“ obává se Svoboda.
Šéf LDO říká, že jeho oblast je pořád ještě na začátku kalamity. I díky tomu, že má lesy v polohách kolem 600 metrů. „Loni jsme vytěžili dva etáty (množství dřevní hmoty, kterou lze z lesa trvale získávat, pozn. red.), někde už se jich těží deset,“ srovnává.
Očekává, že se letos situace zhorší. Škůdcům výrazně nahrává i sucho. „Ale kůrovce už je tolik, že počasí nehraje takovou roli. Zima a déšť ho pouze zpomalí a prodlouží jeho vývoj,“ říká Svoboda.
Karanténa zastavila provoz příhraničních pil
O osudu lesů v kraji má jasno. „Pokud těžíme na Vysočině deset milionů kubíků místo čtvrtinového množství jako v normálních letech, během dalších čtyř let zmizí dospělý les,“ předpovídá.
Záležet bude podle něj i na tom, zda lesníci budou mít peníze na likvidaci škod. Jenže vytěženého dřeva je na trhu obrovský přebytek. A to drží cenu kulatiny hodně nízko.
Aby toho nebylo málo, ke všemu přibyl v březnu další nepříznivý faktor. „Koronavirová karanténa zastavila provoz některých příhraničních pil v Rakousku a Německu, kde pracovali čeští pendleři. Odbyt se zasekl na polovině objemu, jaký jsme si představovali,“ srovnává Jiří Svoboda.
Nákup podle něj omezila i pila nadnárodního gigantu Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou, která je hodně důležitá pro místní odbyt.
Kalamita může postihnout i srdce Žďárských vrchů
Optimistou není ani Jaroslav Doubek, vedoucí žďárského odboru životního prostředí. „Vzhledem ke koronaviru a chybějícím pracovním silám se určitě nepovedlo do konce března odstranit z lesů všechno kalamitní dřevo,“ bilancuje. Dál apeluje na vlastníky lesů, aby rychle asanovali napadané stromy.
Ani výhled Českého hydrometeorologického ústavu podle Doubka není vůbec příznivý. „Nečeká nás nic pěkného. Je tady souběh faktorů, které nahrávají tomu, že gradace kalamity bude letos obrovská,“ varuje Doubek. Obává se, že kalamita už postihne naplno i nejvyšší partie Žďárských vrchů, tedy polohy kolem 800 metrů.
Loni se podle mapy ministerstva zemědělství v kraji výrazně rozšířily červené zóny značící nejpostiženější lesy, ve kterých platí opatření obecné povahy. Červeně už se zbarvila - až na pár ostrůvků - takřka celá Vysočina.
„Ve žďárském správním obvodu jsou už dvě třetiny území v červené zóně,“ hlásil v lednu Doubek.
Demonstrační les dávaný za příklad zatím odolává
Linií oddělující zdravější lesy od těch kalamitních je silnice I/37 mezi Žďárem nad Sázavou a Vojnovým Městcem. Na severovýchod od ní - v centrální části Ždárských vrchů - jsou lesy ještě relativně v pořádku.
Mezi lesníky tam lze výjimečně narazit i na pozitivní hlasy. „Vývoj v lesích kolem Žákovy hory je pořád příznivý. Předloni jsme měli pouze 300 kubíků kůrovcové těžby, loni číslo stouplo na 700 kubíků, to je pořád docela málo,“ porovnává hajný Jiří Bína, který s odchodem do důchodu předává svůj bezmála tisícihektarový lesní úsek Žákovice svému nástupci.
Předloni dokonce tyto lesy v majetku rodiny Kinských prezentoval při setkání odborníků jako demonstrační objekt nepasečného hospodaření, kde se nedělají velké holoseče a roste tam druhově a věkově pestrý les, který škůdcům lépe odolává.
„Prognózy jsou špatné, říká se, že i ve vyšších polohách prožijeme to, co už má za sebou třeba Jihlavsko. Les je oslabený, ale tady u nás je kůrovce pořád málo,“ řekl Bína.
Podle tohoto lesníka je důležité vyhledávat a odstranit oslabené stromy bez perspektivy už předem nebo krátce po náletu brouka.
Kůrovec na Vysočině řádí už minimálně od roku 2018:
28. srpna 2018 |
