„Loňský rok byl nadějný hlavně kvůli počasí. Bylo chladněji a víc pršelo. Na začátku konce kůrovcové kalamity nejspíš ještě nejsme, ovšem co se týče odbytu dřeva, je situace mnohem příznivější než před rokem,“ konstatoval ředitel.
Lesní družstvo obcí Přibyslav patří mezi pět největších soukromých vlastníků lesů v České republice a je společně se žďárským Lesnictvím Kinský největším na Vysočině. Obhospodařuje celkem 5 750 hektarů porostů, které se rozkládají na pomezí Žďárska a Havlíčkobrodska.
Podle Svobody se družstvu už v listopadu podařilo z lesů odvézt a poslat ke zpracování téměř veškeré kůrovcové dřevo. V loňském roce ho lesníci vytěžili zhruba 130 tisíc kubíků, což je více než dvaapůlkrát tolik, co v letech před kůrovcem.
Lesnímu družstvu nejvíce pomohlo, že našlo odbyt pro veškeré vytěžené dřevo. „Velký odběr nám vznikl v Polsku, kde začalo být české dřevo velmi žádané. A co je lepší, zájem je o dřevo kůrovcové a méně kvalitní do dřevotřískových desek nebo jako stavební dřevo,“ pochvaluje si Svoboda.
Další desítky tisíc tun ho z Přibyslavska míří i na Slovensko, kde se rozjela řada pil. „A cena meziročně o více než deset procent stoupla na pilách v Rakousku. Není to moc, ale při tom objemu už jde o významnou částku,“ dodal ředitel lesního družstva.
Na zalesnění vydali pětkrát víc, než před šesti lety
Více než kdy jindy se LDO Přibyslav hodí takto získané peníze na opětovné zalesnění pozemků. „Na pěstební činnost jsme v loňském roce vydali 30 milionů korun, to je pětkrát víc než před šesti lety,“ poznamenal Jiří Svoboda.
Náklady na zalesnění jednoho hektaru sečetl na necelých 200 tisíc korun. „Výrazně podražily stromky na sadbu, jeden dnes přijde na 15 korun. Na hektar jich je potřeba osm tisíc. K tomu musíme připočítat práci i cenu oplocení, jehož jeden kilometr stojí 70 tisíc korun,“ počítá Svoboda.
Vysoká cena je podle něho daní za obrovský zájem o sadbové stromky. Na trhu je jich nedostatek, dodání trvá přinejmenším několik měsíců a do procesu vstupují i dotace. Pěstitelé si tak své zboží nechají lépe zaplatit.
„Navíc se používá jiná technologie. Nyní se sází téměř výhradně stromky s kořeny v obalovém materiálu. V zemi se uchytí mnohem snáz než prostokořenné stromky a mohou se sázet po delší období,“ vysvětluje ředitel lesního družstva.
Loni se hospodářům družstva podařilo zalesnit 130 hektarů. Holiny nyní tvoří pouhých 40 hektarů z veškerých lesních ploch.
Výrazně limitovaní jsou chráněnou krajinnou oblastí
Nově sázenými stromky na Přibyslavsku a Žďársku jsou jiné dřeviny než smrk. Tvoří více než polovinu nově vysázených stromů, přičemž velký podíl mezi nimi dělají stromy listnaté.
Výrazně je však Lesní družstvo obcí Přibyslav limitováno chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy.
„V těch máme zhruba 70 procent porostů. Pravidla CHKO jsou taková, že tam nemůžeme vysazovat importované dřeviny. Takže tam nesmíme sázet třeba douglasku ani modřín,“ konstatoval Jiří Svoboda.
V chráněném území jsou i jiná pravidla na hospodaření v lesích. V první zóně dokonce musí lesníci nechat část kůrovcového dřeva zetlít a nemohou ho z lesa odvážet.
Ředitel družstva zároveň ocenil snahu státu pomoci lesníkům s řešením kůrovcové kalamity. Nelíbí se mu však časové prodlení, s nímž stát vyplácí podpory. „Stále čekáme na 40 milionů kompenzací za rok 2019. My ovšem musíme hradit mzdy a za vše platit hned. Pomoc je cenná, ale trochu se míjí v čase,“ podotkl.
Věří, že Lesní družstvo obcí Přibyslav se vyhne situaci, do níž se postupně dostávají jiní soukromí vlastníci. Totiž že vytěží veškeré dřevo během kalamity a desítky dalších let, než vyroste nová generace stromů, nebudou mít žádný zisk.
„I my si vytěžujeme budoucnost, těžíme až na deset let dopředu. Ale věřím, že se kůrovcovou kalamitu podaří zvládnout za stavu, kdy nám část těžebního dřeva na další roky zbyde,“ pravil Jiří Svoboda.