Kulturák se slavným průčelím po opravě otevírá, už nebude vytápět parkoviště

  9:14
Město Přibyslav dokončilo opravu svého ikonického kulturního domu. Z původně plánovaného zateplení se nakonec práce rozšířily takřka na kompletní rekonstrukci objektu za padesát milionů korun. Dům, jejž proslavil známý český film Ene bene, se veřejnosti slavnostně otevře 14. června.

K rekonstrukci Přibyslav přiměl v první řadě havarijní stav prosklené čelní stěny. Ta už dávno netěsnila ani nebyla nikterak zaizolována. Její stav prakticky znemožňoval využití jedinečného předsálí.

„V létě tam bylo vedro jako ve skleníku, v zimě jsme naopak mrzli. Když jsme chtěli foyer vytopit, podařilo se to nejvýše na 18 stupňů. Teplo unikalo a vytápěli jsme spíše parkoviště před budovou,“ vypráví přibyslavský starosta Martin Kamarád.

Projekční přípravy začaly v roce 2019. Schůzky pak brzdila covidová pandemie. Zakázku radnice zadala stavební firmě teprve na podzim 2022. Práce se však protáhly až do letošního roku. Většinu dokončených částí už město převzalo, zbývají poslední dodělávky.

Zdržení jde ponejvíce na vrub záležitostem, s nimiž se původně vůbec nepočítalo. Vedení města se nakonec k zateplení rozhodlo přidat rekonstrukci vytápění a vzduchotechniky, ale i vybavení a podobu hlavního sálu a spoustu dalších úprav včetně úprav střechy.

Úměrně tomu narostla i cena. Z původně plánovaných zhruba dvaceti milionů se konečná cenovka vyšplhala na milionů padesát. Většinu z toho zaplatilo čtyřtisícové město samo ze svého rozpočtu, šesti miliony pomohla státní dotace z programu na zateplení budov.

Jednoduché tabule nahradilo izolační trojsklo

Zásadní úpravou prošel foyer budovy. Ten si mnoho lidí může vybavit z filmu Ene bene s Ivou Janžurovou a Evou Holubovou v hlavních rolích. Ačkoliv se v těch místech nikdy v historii města nevolilo, ve filmu foyer budovy ztvárnil volební místnost.

Prosklené průčelí kulturního domu zůstalo zachováno. Jednoduché skleněné tabule s hliníkovými rámy však nahradilo izolační trojsklo a další moderní materiály. Vnitřek pak dostal novější podobu. Naprostou novinkou jsou akustické panely na stěnách.

„Umožňují prostor celoročně využít pro kulturní a společenské účely, například menší koncerty, výstavy nebo svatby,“ nastínil Kamarád. Vedení města by chtělo, aby byl foyer využívaný co nejvíc, klidně každý týden.

Zcela nový je hlavní divadelní a promítací sál. Původní sedačky nechala radnice odvézt, místo nich jsou nyní mnohem pohodlnější polstrovaná sedadla v červené barvě. Jsou dál od sebe, takže diváci získali více místa na ruce i nohy. Ve dvou řadách jsou pak speciální dvojsedadla, například pro zamilované páry. Znamenalo to ale položit i novou stupňovitou podlahu.

„Sice se nám tím o něco snížila kapacita hlavního sálu, z původních 323 míst klesla na 271, ale pro potřeby Přibyslavi je to stále dostatečný počet,“ konstatoval vedoucí kulturního domu Petr Štefáček. Zajímavostí jsou speciální plátna na bočních stěnách, která vylepšují akustiku.

Dům otevřou prohlídky, výstava a hudba

Zbývá dokončit poslední dodělávky. Zejména v místnosti, která bude sloužit jako bar či malý sál mezi foyerem a venkovní terasou. Tam prozatím chybí linka a osvětlení. Vše by se mělo stihnout do 14. června, na kdy Přibyslav chystá slavnostní otevření kulturního domu.

„Ten den se uskuteční komentované prohlídky pro veřejnost, vernisáž výstavy fotografií a speciálně pro tento účel sestavený komponovaný hudební program, na kterém zazní dobová hudba převedená do moderní podoby pro žesťový soubor,“ prozradil starosta.

„Vystavím fotografie ze tří míst spojených s Janem Žižkou. Půjde o výtvarně pojaté pohledy na Žižkovu mohylu, sochu Jana Žižky a zříceninu nedalekého hradu Ronov, na který bylo tělo vojevůdce odvezeno po jeho smrti,“ popsal fotograf Ivo Havlík.

Spojitost s Janem Žižkou není náhodná. Přibyslav si letos připomíná kulaté výročí 600 let od úmrtí husitského vůdce. Zároveň se v nově upraveném foyeru kulturního domu na bílé stěně více vyjímá velkoformátová mozaika, jež ho znázorňuje.

Do kulturního domu už se začalo vracet veškeré vybavení, které muselo na dobu rekonstrukce zmizet. Zpět se již vrátily divadelní kulisy nebo loutkové divadlo. Mnoho dalšího je ale třeba ještě převézt.

„Namístě je velké poděkování základní škole, která nabídla svůj divadelní sál filmovému klubu a ochotnickému souboru a v podstatě jim na dva roky poskytla azyl,“ zmínila zastupitelka Anna Šnýdlová.