„Tato významná kulturní památka, kterou lze s jistotou datovat minimálně do roku 1252 – takže je starší než například Karlův most – si opravu rozhodně zaslouží,“ zdůvodnil starosta Ujčova František Bureš.
První etapa rekonstrukce podle něj zahrne především odstranění nevhodné vnější omítky a také obnovu střechy. Ve druhé fázi bude vybudována dešťová kanalizace pro odvod srážkových vod od zdí kostela. Pak postupně dojde na obnovu hřbitovní zdi, márnice, vnitřních omítek i vybavení. S uvedenými činnostmi by se mělo podle vedení obce začít již v příštím roce.
Už v několika uplynulých týdnech prošla církevní památka průzkumem vnější omítky. Při tom bylo objeveno například i původní románské okénko.
Stavba je navíc ojedinělá i tím, že se do dnešních dnů dochovala pouze s minimem pozdějších stavebních zásahů.
Je cenný, protože se v minulosti nepřestavoval
„Baroko zlepšilo osvětlení interiéru několika půlkruhovými okny, avšak patrně nejdramatičtější změnu vzhledu prodělal kostel v první polovině 16. století. Tehdy z neznámých příčin došlo k destrukci západního štítu, včetně pozdně románské tribunové věže, orientované v ose západního průčelí,“ přiblížil Jan Večeřa z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.
Na obnovu kostela podle něj poukazují lešeňové trámky, pro jejichž výrobu byly stromy pokáceny v letech 1545 až 1546.
Biskupství opravilo na Vysočině velké kostely, Ignác se více otevře turistům |
„A úpravy z devatenáctého a dvacátého století měly spíše charakter údržby, vzhled až na odbourání sakristie v roce 1969 nijak zásadně nezměnily,“ doplnil Večeřa.
Konkrétní dobu výstavby svatostánku odhaluje dendrochronologické datování dřevěných prvků, a to do poloviny třináctého století. A to i přes to, že první písemná zmínka o existenci kostela v Dolním Čepí nese letopočet 1492.
Množství zajímavých archeologických nálezů
Památkáři spolupracují také s archeology; na místě se nyní pracuje na předběžném archeologickém výzkumu, který předchází stavebním pracím. A kromě zaměstnanců Muzea Vysočiny v Jihlavě se na něm podílejí rovněž místní dobrovolníci. Na samotný záchranný archeologický výzkum má potom dojít v příštím roce.
Archeologové v první fázi provedli celkem tři sondy na hřbitově a jednu přímo v interiéru václavského kostela. Vedle již zmiňovaného cenného románského okénka narazili odborníci i na řadu zajímavých nálezů, které lze datovat do čtrnáctého století.
„Jedná se především o zlomky kuchyňské keramiky – hrnců a mísy. Dále bylo nalezeno železné stavební kování v podobě hřebů a koňská podkova,“ vyjmenoval některé objevy archeolog David Zimola z Muzea Vysočiny v Jihlavě, který archeologický výzkum v Dolním Čepí vede.
S dotováním finančně náročných oprav kulturní památky může obci pomoci také veřejná sbírka. Ta byla obcí coby majitelem románské stavby vyhlášena symbolicky o svátku svatého Václava, jemuž je kostelík zasvěcený. Podle slov ujčovského starosty bylo k tomuto kroku přistoupeno hlavně v souvislosti s četnými dotazy nejenom místních obyvatel, kteří se na záchraně památky měli zájem nějak finančně podílet. Dále Ujčovští plánují na obnovu svatostánku využít vlastní obecní prostředky a prověřují rovněž možnosti dotační podpory – například prostřednictvím Kraje Vysočina, Místní akční skupiny Zubří země nebo ministerstva kultury.
