„Nepotřebný komín začali dělníci ubourávat pomocí speciálního bagru zavěšeného na pětisettunovém jeřábu přímo v areálu elektrárny. Vše se děje za plného provozu bloků. Práce by měly skončit v závěru září,“ uvedla Jana Štefánková, pracovnice útvaru komunikace jaderné elektrárny Dukovany.
Pomocná kotelna začala ve střeženém areálu staveniště budoucí elektrárny fungovat už v polovině sedmdesátých let. Vytápěla zařízení staveniště, jídelnu, administrativní objekty a dodávala teplo potřebné ke spouštění prvních bloků.
„Komín jsme přestali využívat v roce 1987 a dál s ním nepočítáme. V prostoru fungující jaderné elektrárny ale tento typ demolice není nic jednoduchého. Proto jsme zvolili poměrně náročnou metodu postupného odbourávání za pomoci speciální techniky,“ sdělil ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.
Ve výšce sto metrů je na laně jeřábu o nosnosti 500 tun zavěšený speciální bourací bagr. Ten dálkově ovládají pracovníci z plošiny druhého jeřábu ve stejné výšce. Práce jsou proto závislé na počasí. V případě silného větru je musí dělníci přerušovat.
Mění se i potrubí, kabely a rozvaděče
„Odstranění komína je jedním z řady kroků postupné modernizace jaderné elektrárny Dukovany,“ vyjádřil se člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
Modernizace v Dukovanech za 150 milionů. Energetici zvýšili odolnost všech bloků |
Ročně ČEZ investuje do stávajících jaderných elektráren Dukovany a Temelín kolem čtyř miliard korun. „Letos například v Dukovanech měníme některé částí potrubních tras či kabelů a pokračuje v rekonstrukci blokových úsekových rozvaděčů. V Temelíně se mění část klíčového systému kontroly a řízení elektrárny,“ uvedla Štefánková.
Bouraný komín byl jednou z prvních dominant dukovanské elektrárny. Má dva pláště a tři ochozy. Vnitřní část komínu je ze šamotových cihel, vnější plášť tvoří betonové tvárnice. Na základně má komín průměr 6,7 metru, nahoře v koruně 2,7 metru.
