Klášter rozšířil prohlídkovou trasu, turisté uvidí poklady premonstrátů

  15:56
Byla to slavnostní chvíle za účasti opata, když premonstráti z kláštera v Nové Říši na Jihlavsku slavnostně otevřeli klášterní obrazárnu a klenotnici. Ty se nově stávají součástí prohlídkové trasy klášterem. Až návštěvník uvidí stříbrné a zlaté bohoslužebné předměty, dozajista se mu zatají dech.

Návštěvníci budou moci na nové prohlídkové trase vidět obnovovanou klášterní knihovnu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Návštěvníci novoříšského kláštera mohou nyní nově vidět také vzácné knihy, obrazy i liturgické předměty. Součástí prohlídkové trasy je i expozice, shrnující více než deset let archeologických výzkumů v prostoru kláštera.

„Otevřeli jsme výstavní prostory prelatury, kde je nově instalována klenotnice či knihovna. Předměty v klenotnici pochází z našich farností Dlouhá Brtnice, Stará Říše, Nová Říše, Krasonice a Rozseč, a dále ze Křtin, Šaratice a jejich okolí. Tyto předměty byly uloženy v depozitu u nás v klášteře, nyní budou trvale vystaveny,“ řekl Marian Rudolf Kosík, opat novoříšského premonstrátského kláštera.

Nejzajímavějšími předměty nové části prohlídkové trasy jsou podle něj i některé obrazy, dosud uložené v depozitáři. Malby postupně prochází restaurováním.

„V klenotnici nyní vystavujeme například liturgické předměty - monstrance, kalichy či relikviáře, které se používaly pouze při slavných bohoslužbách, přičemž na některé nepřišla řada ani jednou za rok,“ podotkl opat Kosík.

Lidé mohou vidět v nové podobě například slavnou klášterní knihovnu doplněnou o expozici knihovny telčské jezuitské koleje, ložnici opata či expozici o díle básníka Otokara Březiny, který v letech 1888 - 1901 v Nové Říši působil.

Klášter vadil nacistům i později komunistům

Klášter byl založen původně jako ženský roku 1211. Ten zanikl v roce 1597. V roce 1641 do kláštera přišli premonstráti z opatství v Zábrdovicích. Za druhé světové války se klášter pokoušeli zlikvidovat nacisté, kteří část řeholníků zavraždili. Po válce byl klášter obnoven. V roce 1950 jej pro změnu uzavřeli komunisté. Poté prostory kláštera fungovaly jako vojenský sklad. Premonstráti se sem vrátili až v roce 1991.

Majetek řádu se ve většině podle Kosíka podařilo uchránit. „Majetek v podobě uměleckých předmětů zabralo Uměleckoprůmyslové muzeum, obrazy byly umístěny v depozitu na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, nábytek na hrádku Roštejn... Protože existovaly soupisy, kde co je, tak se to v roce 1991 dalo dohledat. Mnohé se ztratilo, ale podstatné se vrátilo,“ přiblížil Kosík.

Klášterní knihovnu zachránila Moravská zemská knihovna, tehdy Univerzitní knihovna v Brně. „Knihy už byly nachystané do stoupy na starý papír. Knihovna naštěstí zasáhla a knihy se podařilo uchránit,“ vylíčil opat Kosík.

Knihovna s tisíci vzácných svazků je sama o sobě jedním z nejatraktivnějších míst kláštera. „Poslední průzkumy ukázaly, že regály knihovny pocházejí z jezuitské koleje v Telči. Knihy byly zakoupeny z této jezuitské knihovny a získány také ze zrušeného kláštera v Louce. Mnohá tematika se u těch knih opakuje, dnes jsou to především cenné historické předměty,“ popsal Kosík.

Cenné ručně malované knihy jsou ve střeženém sále

Novoříšská klášterní knihovna se ve skutečnosti skládá ze čtyř sálů, přičemž pro návštěvnický provoz je zpřístupněn ten vizuálně nejatraktivnější s knihami z let 1600 až 1800. „Nejcennější knihy máme ve střeženém sále: například ručně psaný malovaný breviář z roku 1480 či misál z roku 1504,“ přiblížil Kosík.

Prohlídková trasa bude zpřístupněna do 1. července na požádání na základě předběžné domluvy. A od prvního července už budou pravidelně čtyři prohlídky denně zajišťovat studenti. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách kláštera.

Celkem jsou v klášteře přístupné tři prohlídkové trasy. Zahrnují kromě bývalé prelatury a knihovny také chrám svatých Petra a Pavla a kapli svaté Anny.

Klášterní areál prochází postupnou obnovou, které využívají archeologové k průzkumům. „Nejdůležitějším objevem byly základy původního zdejšího kostela z první poloviny 13. století, zasvěceného svatému Petrovi. Zajímavý byl i hřbitov, zaniklý v 15. století, který za husitských válek prohořel až do deseticentimetrové hloubky, takže oheň spálil i kosti nebožtíků,“ přiblížil archeolog David Zimola.