Že by těžba ve znovuotevřeném lomu měla po zahájení trvat přibližně deset let, vyplývá z aktuálně platného povolení hornické činnosti vydaného v roce 1998 báňským úřadem pro tento kamenolom pro akciovou společnost Českomoravský štěrk. Tato firma letos na začátku roku fúzí splynula se společností Heidelberg Materials CZ (HMCZ).
Reálný termín znovuotevření lomu však zatím firma nechtěla specifikovat. „Termín otevření kamenolomu nelze přesně určit s ohledem na obtížně předvídatelnou dobu trvání jednotlivých řízení, kde budou vydána dosud chybějící povolení,“ vyjádřila se Klára Šestáková, mluvčí HMCZ.
Ložisko kamenolomu má podle Šestákové zásoby na 30 let těžby. V září se v médiích objevila zpráva, že kamenolom v Kosově u Jihlavy chce ministerstvo průmyslu a obchodu zařadit na seznam strategických ložisek kamene. To by znamenalo, že povolovací proces v případě takových kamenolomů poběží rychleji.
V kosovském takzvaném „Drážním lomu“ byla těžba kamene přerušena v roce 1999. Vlastník z lomu odvezl technologii a odstranil stavby. Zbyly pouze betonové sokly, šachty kanalizace a zchátralá rampa se schodištěm k železnici, která vede pod lomem.
Pevné spojení kamenolomu s železnicí
Tato v současnosti modernizovaná trať z Jihlavy směrem na Okříšky a Třebíč je důležitou devízou kamenolomu. Měla by totiž sloužit k přepravě vytěženého kamene.
„Kamenivo, které bude vytěženo a zpracováno v kamenolomu Kosov, bude dopravováno po železnici s využitím stávající vlečky v areálu kamenolomu,“ informovala Šestáková. Na železnici kámen v podstatě také zůstane. Měl by být totiž využíván především pro stavbu vlakových tratí.
Zdejší kámen se nazývá syenit. Je vhodný jako kvalitní železniční kamenivo. „Těžený syenit svou kvalitou splňuje požadavky jak na kamenivo pro konvenční železniční tratě, tak i pro plánové vysokorychlostní tratě,“ upřesnila Šestáková.
Těžaři chtějí poblíž Jihlavy obnovit starý lom, místní jsou zásadně proti |
Firma musí před znovuotevřením lomu vyřešit budoucnost cenného přírodního biotopu, který se z lomu během 25 let od ukončení těžby přirozeně vyvinul. V lagunách lomu jsou vzácní živočichové a rostliny.
„Počítáme s vybudováním náhradního mokřadního biotopu v katastru obce Velký Beranov, kde budou vytvořeny biotopy s vhodnými podmínkami pro chráněné živočichy a rostliny a tam bude chráněná fauna a flóra přemístěna. Odchyt a transfer živočichů a rostlin zajistí odborný ekologický dozor,“ sdělila Šestáková.
Otevření přinese desítky pracovních míst
Znovuotevřením kamenolomu by mělo vzniknout do desítky zaměstnaneckých míst. „Předpokládáme vznik nových pracovních míst v počtu jednotek, ale otevření kamenolomu může přinést nové obchodní příležitosti místním podnikatelům v oblastech údržby strojních zařízení, technologických přeprav a podobně,“ vyjádřila se Šestáková.
Firma HMCZ pro zahájení těžby musí ještě získat další dílčí povolení. „Zejména se to týká povolení podle zákonů na ochranu ovzduší a ochranu přírody a krajiny,“ upřesnila mluvčí HMCZ.
Jihlavský odbor životního prostředí jako podmínku znovuotevření lomu žádá kompenzace za kácené dřeviny a vytvoření náhradních ploch pro obojživelníky a další druhy živočichů. Letos v červenci jihlavský stavební úřad povolil v rámci kamenolomu vybudování jeho zázemí v podobě kanceláří se sociálním zázemím, skladu olejů či podzemních nádrží na pitnou vodu.
Dále by měly být v lomu na základě povolení zřízeny podzemní jímky kalů, nadzemní nádrže na důlní užitkovou vodu, parkoviště, komunikace, přípojky sítí a vybudován vodovod a kanalizace. „Jiné relevantní informace ohledně lomu nemáme, rovněž s námi nebyly konzultovány další aktivity v lomu,“ vyjádřil se mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.
Osadní výbor se s provozovatelem domluvil
S investorem jednali i zástupci osadního výboru Kosova u Jihlavy, který je součástí krajského města Jihlavy.
„Loni jsme s firmou uzavřeli smlouvu o dopravě kameniva, kde investor slíbil, že bude kámen z lomu převážet po železnici a nikoli přes Kosov. Nás coby Kosova se bude týkat jen doprava, co se týče obsluhy lomu: doprava nafty a přeprava drticích strojů pro kamenolom,“ sdělila předsedkyně osadního výboru Kosov u Jihlavy Šárka Královská.
Těžaři vyšli místním vstříc, kámen z Kosova chtějí odvážet po kolejích |
Pozemní komunikace v Kosově by se podle ní upravovat nijak zásadně neměly. Příjezd do Kosova od Jihlavy se v současnosti mění zprovozněním nového silničního obchvatu, který přetíná jednu z hlavních příjezdových silniček ke Kosovu.
„My budeme jezdit z Kosova křižovatkou přes silnici obchvatu a kamenolom bude využívat starší zemědělskou silničku podél obchvatu směrem k Helenínu,“ pověděla Královská.
Z lomu se za čtvrt století stal ráj přírodovědců
Historie těžby kamene v lomu Kosov sahá do roku 1940. Produkoval hlavně takzvané železniční štěrky. Vrchní patro bylo dotěženo v roce 1993, na nižším byla těžba přerušena zmíněného roku 1999.
Do roku 2003 pak byly odstraňovány technologie a stavební objekty, o dvě léta později byla zahrazena příjezdová cesta. Od té doby byl lom ponechán přirozenému vývoji.
Příroda si opuštěný kamenolom rychle podmanila. Přírodovědci v lomu během let nalezli řadu významných a chráněných druhů organismů, vázaných na vodu a mokřady: čolka horského či obecného, ropuchu zelenou nebo blatnici skvrnitou. V roce 2016 tam bylo registrováno 249 druhů včetně osmi rostlin z Červeného seznamu ohrožených druhů. V hlavním jezeře lomu byla například objevena parožnatka obecná, což byl první nález této řasy na Vysočině.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License