„Díky mnoha faktorům, mimo jiné obrovskému nasazení vlastníků lesa, relativnímu dostatku těžebních kapacit a v neposlední řadě pro kůrovce méně příznivému průběhu počasí nedošlo k další eskalaci situace,“ okomentovala Eva Horná, vedoucí krajského odboru životního prostředí a zemědělství.
Intenzivní těžby podle ní loni probíhaly zejména v části okresu Pelhřimov, na Lesní správě Ledeč nad Sázavou, ale i v severní polovině žďárského okresu. „Tam se také přesouvá hlavní pozornost a lze zde v roce 2022 očekávat největší koncentraci těžeb,“ podotkla Horná.
Pozvolný ústup kalamity ve svých porostech potvrzuje i státní podnik Lesy České republiky (LČR), který v kraji obhospodařuje zhruba třetinu plochy lesů. V roce 2021 vytěžil na Vysočině 1,2 milionu kubíků kůrovcového dříví. „To je o 940 tisíc, respektive o 44 procent méně než v předešlém roce,“ upřesnila Eva Jouklová, mluvčí LČR.
Zpracování napadených stromů dle jejích slov probíhá průběžně tak, jak jsou jednotlivé kusy dohledávány. Průběžný zůstatek představuje asi 35 tisíc metrů krychlových, což je očekávané množství.
Budoucí vývoj podstatně ovlivní počasí
„Předpokládáme, že se nastavený trend podaří udržet a objem napadeného dříví bude dále klesat. Komplikace by ale samozřejmě mohly přinést extrémní teploty a srážkový deficit, což by zrychlilo šíření kůrovce,“ konstatovala Eva Jouklová.
Dodala, že LČR v loňském roce nejvíce těžily na Ledečsku, i tam se ale jedná o meziroční pokles o více než 30 procent a situace se dál zlepšuje.
Nižší podíl kůrovcového dříví registrovali loni také v Kinského lesích, pokles tam byl o zhruba 55 procent. Společnost Kinský Žďár obhospodařuje více než 5 700 hektarů lesů na Žďársku a Havlíčkobrodsku.
„V rámci Vysočiny jsou na tom naše lesy stále poměrně dobře. Zda však bude tento příznivý vývoj pokračovat, záleží hodně na počasí, zvláště na jaře a v létě. Klíčové je i včasné zpracování napadených stromů a jejich aktivní vyhledávání také vlastníky okolních lesů,“ uvedl Jan Sovák, lesní rada společnosti Kinský Žďár.
Zalesňování většina správců neodkládá
V porostech na Vysočině minulý rok rovněž ubylo holin, které se daří postupně zalesňovat, nebo jsou ponechávány přirozené obnově v lokalitách, kde jsou k tomu vhodné podmínky.
„Když si projdeme pozorně mnohé plochy po těžbě, najdeme na nich přirozenou obnovu mnoha dřevin. Mezi trsy a stébly trav jsou semenáčky smrku, borovice, modřínu, břízy, osiky, jeřábu, javorů a mnoha dalších. Záleží na následné péči lesních hospodářů a tlaku zvěře, jak se tento přirozeným způsobem vznikající les bude dál vyvíjet,“ popsala Eva Horná.
Vlastníci porostů podle ní přistupují k zalesňování vykácených ploch různě. Značná část z nich však nemá tendenci obnovu lesa odkládat. Vede je k tomu mimo jiné i ekonomická stránka věci.
„Finanční prostředky z prodeje dřeva totiž obratem používají k nákupu sazenic a zalesnění. Odkládání zalesňovací povinnosti by si pak s tebou přineslo náklady vyšší, především na likvidaci buřeně, kterou kalamitní holiny rychle zarůstají,“ dodala Horná s tím, že z údajů lesní hospodářské evidence a databáze poskytnutých dotací na sazenice vyplývá, že vlastníci také daleko víc než dříve sází i jiné dřeviny než smrk. Pestrá skladba lesa by pak měla snáz odolat současným klimatickým změnám.
Například LČR na Vysočině loni obnovily 3 644 hektarů holin, jež osázely 18,2 miliony sazenic. Nejintenzivněji se zalesňovalo na Telčsku a Třebíčsku, kde kůrovec řádil v uplynulých letech. „V roce 2022 plánujeme na Vysočině obnovit 3 840 hektarů lesů s využitím 16,8 milionu sazenic,“ vyčíslila Jouklová s tím, že dále je samozřejmě uplatňována i přirozená obnova. LČR aktuálně na Vysočině evidují 6 985 hektarů vytěžených holin.
Lesníci vyvracejí fámy o kůrovcovém dřevě
Na trhu se dřevem bylo loni možné pozorovat i nárůst cen za jednotlivé sortimenty jako důsledek vysoké poptávky po dřevní surovině. Tvrzení, že kůrovcové dřevo je vhodné pouze do paliva a nedá se jinak využít, se dle lesníků nezakládají na pravdě.
„Po včasném vytěžení je toto dřevo po technické stránce bezproblémové i jako stavební řezivo. Rozdíl je ale pouze estetický, u kůrovcového dřeva je běl, tedy vnější a světlejší část dřeva, namodralá,“ vysvětlil Jan Sovák.
Majitelé na obnovu lesů nebo i budování oplocenek mohou žádat o dotace. Jenom za poslední tři roky na Vysočinu putovalo přes pět miliard korun z prostředků státu i kraje. Žádosti administrují krajští úředníci, jejichž agenda za poslední tři roky narostla o 300 procent.
Podle údajů krajského úřadu se na území Vysočiny téměř 50 tisíc vlastníků stará o přibližně 207 tisíc hektarů lesních pozemků.