Řekl to Aleš Kratina, šéf vysočinského Ředitelství silnic a dálnic.
„Protože je tam propojenost s výhledovým záměrem armády na nový sjezd na Pístov a Rančířov, tak by realizace mohla být i dřív než za deset let, jak se původně plánovalo. Ale bude tam záležet i na jiných okolnostech,“ řekl Kratina.
Armáda se skutečně myšlenkou na zbudování nového dopravního spojení k vojenským prostorům mezi Pístovem a Rantířovem zabývá.
Chceme rozšířit obchvat Jihlavy na čtyři pruhy, říká šéf ŘSD na Vysočině |
„Jednání jsou na začátku, ale je to tak, zabýváme se tím. Cesta přes městskou část Pístov by byla pro těžkou techniku nevyhovující, nějaká infrastruktura se tam musí nově udělat,“ sdělil tiskový pracovník Krajského vojenského velitelství Vysočina Rudolf Veverka.
Centrální komise ministerstva dopravy v srpnu schválila zahájení přípravy investiční akce „I/38 Jihlava obchvat“, která počítá s rozšířením stávajícího obchvatu na plnohodnotný čtyřpruh od Jiráskovy po Znojemskou ulici a zahrnuje i vybudování druhého tubusu Jihlavského tunelu. Armáda podle Kratiny zvažuje připojení na obchvat města v souvislosti se svým záměrem nového využívání vojenských prostorů mezi Jihlavou-Pístovem a Rančířovem.
Podle Davida Bekeho, radního Jihlavy, by vybudování sjezdu z obchvatu v oblasti Pístova mělo smysl. V současnosti totiž obchvat silnici na Pístov – jež je současně výpadovkou na Popice a Salavice a také alternativní trasou z Jihlavy na Telč – překračuje mostem, ale sjet se tam nedá.
„Určitě do toho projektu může vstoupit nějaká synergie, aby to dávalo smysl všem účastníkům, kteří v tom území mají nějaký zájem. Obyvatelé Pístova, lidé z Telečské ulice a zatížených ulic Ke Skalce a Wolkerova, kudy všichni jezdí, protože Pístov nemá sjezd. A k tomu armáda a uživatelé objektů bývalých pístovských kasáren. Když se to všechno snoubí, půjde záměr lépe posouvat,“ řekl Beke.
„Nevíme, kde se armáda bude chtít na obchvat připojit, ale určitě bude chtít navázat na naši studii na jihlavský čtyřpruh,“ míní šéf silničářů Kratina.
Zatím nic nevíme
Obec Rančířov o záměru armády na zřízení nové komunikace ke staronovým vojenským areálům zatím nic neví. „Nikdo nás s takovou myšlenkou nekontaktoval. Kdysi se měl stavět sjezd z obchvatu u Pístova, ale tenkrát to obyvatelé Pístova zamítli. Tak se to tehdy nedělalo s tím, že si později armáda ten sjezd vybuduje sama,“ vzpomněl rančířovský starosta Jaroslav Caha.
Rančířov získal někdejší vojenské pozemky a budovy v roce 2011 od města Jihlavy, které je převzalo od armády. Vojsko už předtím rozlehlý vojenský prostor z většiny opustilo, ponechalo si zde jenom poblíž obchvatu města malou část pozemků a budov, které i dnes využívá.
Nyní se do areálu armáda pomalu vrací. Město Jihlava letos v srpnu vojákům pronajalo jejich někdejší pozemky a budovy na rozloze asi 67 tisíc čtverečních metrů. Obec Rančířov v bývalém vojenském areálu vlastní přibližně 350 tisíc čtverečních metrů pozemků a budov, ale z nich nic zpět armádě ještě nepropůjčila. „Zatím od nás nic pronajato nemají, ani o nic od nás neprojevili zájem, pokud vím,“ řekl Caha.
Jihlavský tunel se po opravě otevřel na dva měsíce. Teď ho znovu zavřou |
Ředitelství silnic a dálnic bude podle Kratiny v nejbližších dnech zadávat soutěže na zhotovitele studie přestavby obchvatu Jihlavy na čtyřpruh. Čtyři pruhy má totiž zatím tato silnice jen v úseku od dálnice D1 k Jiráskově ulici.
„Až bude studie dokončena, tak budeme pokračovat dalšími stupni projektové přípravy: objednáme dokumentaci EIA a dokumentaci pro povolení záměru,“ popsal Kratina.
Vybudování druhého tubusu tunelu a na něj navazující druhý dvojpruh obchvatu pokládá Kratina za jediné řešení, jak se zbavit problémů s tunelem, který nyní bude muset být v pravidelných půlročních intervalech podroben kompletní revizi. „Problém tunelu je v technologiích, protože je to nevětraný tunel, kde nejsou žádné ventilace, a proto je nutno tam zajistit požární bezpečnost pravidelnou prohlídkou těch technologií,“ řekl Kratina.
Možným dočasným řešením by podle něj bylo provádět v tunelu třídenní noční kontroly, kdy by byl tunel uzavřen jen v noci. „Pro nutnost pravidelných kontrol nyní největším problémem obchvatu je tunel – a současně dopravní zatížení obchvatu bude narůstat,“ podotkl Beke.
Nerozdělit město
Jihlavský tunel je jedinou silniční stavbou svého druhu na Vysočině. Byl postaven státem jako povrchová jednotubusová stavba na základě rozhodnutí jihlavského městského zastupitelstva, a to z urbanistických důvodů: aby rušná mezinárodní silnice I/38 město u Rantířovské ulice (která vede nad tunelem) nerozdělila na dvě části. Stavba 304 metrů dlouhého tunelu v letech 2002 a 2003 stála 330 milionů korun.
Rozlehlá vojenská základna Pístov existovala ve svém největším rozsahu v letech 1982 až 2003, kdy zde sídlila především 82. protiletadlová raketová brigáda, součást vojskové protivzdušné obrany, a radiotechnický pluk. Ve výzbroji ještě v časech Varšavské smlouvy zde byly například protiletadlové systémy KRUG.
Dnes areál někdejších kasáren využívají především podnikatelé v dílčích pronájmech. Charakteristickým rysem základny jsou z dálky viditelné tři červené panelové domy, kde byly ubikace vojáků.
28. prosince 2023 |