„Ionty, především draslík a sodík, zodpovídají za přenos nervových vzruchů a svalové činnosti. Tím, že z těla velmi rychle odejdou, může být ohrožena i srdeční činnost. Tomuto závěru nasvědčuje průběh jeho skonu a směřují k tomu i dosavadní výsledky, které máme k dispozici z laboratoří,“ informoval v pátek ředitel zoologické zahrady Jan Vašák.
V jihlavské zoo uhynul plachý žirafí samec Manu, podlehl střevním potížím |
Lidé na sociálních sítích v souvislosti s uhynutím žirafy spekulovali i o možné otravě, kterou mohl zapříčinit některý z návštěvníků.
„Dílčí laboratorní výsledky, které máme k dispozici, žádnou infekci ani otravu nepotvrdily,“ uvedl Vašák. Pitvu provedli patologové z jihlavského Státního veterinárního ústavu.
V tříčlenné žirafí skupině byl na úplném chvostu
Svůj podíl na úmrtí zvířete nese s největší pravděpodobností i dlouhodobý stres, kterému byl Manu vystaven v ryze samčí tříčlenné skupině. „Byl na úplném chvostu v hierarchii. Takový otloukánek v samčí skupině. Právě to mohlo sehrát roli v jeho psychickém i fyzickém oslabení. Bohužel, to je riziko čistě samčích skupin. Ve volné přírodě samci žijí většinou samotářsky či v rozvolněných skupinách,“ poznamenal ředitel zahrady.
Žirafy jsou obecně velmi lekavá stvoření. Ale Manu býval ještě víc, než je na žirafu obvyklé. Do šarvátek se raději nemíchal a stál opodál. Chovatelé to připisovali tomu, že za to zřejmě může „výprask“, který dostal ve své rodné skupině od svého otce. Ten ho narazil na plot.
Manuovu plachou a bojácnou povahu brzy odhalili zbývající dva členové samčí skupiny v jihlavské zoo. A přestože byl Manu větší a silnější než o rok mladší Paul, a fyzicky by tak měl mít navrch, začali ho zbývající dva samci ve skupině tak trochu šikanovat.
„Pavlík zjistil, že na něj má, a využívá toho. Trochu nám Manua psychicky šikanuje. Jednou jsme je museli dokonce od sebe na čas oddělit,“ popisoval před rokem chování jednotlivých členů žirafí skupiny jejich chovatel Martin Slepica.
V Jihlavě zůstane lebka
Tělo uhynulého žirafího samce skončí podle mluvčího zoo Martina Maláče z velké části v kafilerii. Přesto část tohoto majestátního zvířete bude sloužit pro studijní a výukové účely. „Asi jeden metr čtvereční vyčiněné kůže budeme zřejmě posílat do zahrady v Ostravě, odkud samec pocházel. Tam bude sloužit pro studijní a výukové programy. Nám zůstane lebka a některé z kostí, které bychom chtěli rovněž použít pro tyto účely,“ uvedl Maláč.
Spíše než do muzeí se zoo snaží uhynulá exotická zvířata poskytnout vědeckým institucím. „Například když nám uhynul hrošík, tělo jsme nabídli Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Kromě toho, že nám tam dělali zadarmo pitvu, vytvořili z ní výukový film pro své studenty. To mi přijde nejvíc smysluplné, protože studenti veteriny se na tom hodně naučí, a zoologické zahrady se tak nepřímo podílejí na tom, že si vychovávají odborníky na exotická zvířata,“ poznamenal mluvčí.
Po třetím žirafím samci zůstane v expozici prázdné místo. O dalším samci do skupiny zoo neuvažuje.
„Zbývající dva žirafáci by se jen těžko sžívali se samcem, který by do skupiny přišel jako nový. Když sem v roce 2013 Manu, Paul a Zuberi přijeli, neznali se, ale byli přibližně stejně staří, všem bylo kolem tří let. Byla to odrostlá mláďata, tedy ještě tvárná. Teď už bychom k nim jen velmi těžko hledali nového samce,“ zdůvodňuje Maláč.
A v úvahu nepřichází zatím ani pořízení samice. „Pokud bychom chtěli samičku, museli bychom jednoho ze samců někam umístit. A jelikož je v chovech přebytek samců, jenom těžko bychom ho někam umisťovali,“ dodal.
Manu, osmiletý samec žirafy severní núbijské (dříve Rothschildovy) uhynul po akutních, krátkých a závažných střevních potížích. Ty se u něj objevily ve čtvrtek 29. června dopoledne a ohlásily se silným průjmem. V pátek ho chovatelé odvedli do kóje a separovali od ostatních zvířat v případě, že by problémy byly infekčního charakteru. Několikrát ho navštívil veterinář, nasadil mu dietu i antibiotika. Přesto Manu v pátek večer uhynul.