Malá samička přišla na svět už 22. listopadu. „S informací jsme čekali, protože odchov hrošíků není jednoduchý a potřebovali jsme samici zajistit pro začátek dostatečný klid,“ vysvětlil ředitel zoo Jan Vašák.
Malé samičce se však vede dobře. „Roste jako z vody a prospívá. Chovatelé ji pravidelně kontrolují a vše je v pořádku. Řešili jsme pouze drobné oděrky na zadních nohách, které se již ale hezky zahojily, a to díky skvělé péči našich chovatelů,“ přiblížila Simona Kubičková, vedoucí marketingu zoologické zahrady.
Hrošíky chová jihlavská zoo od roku 1987. Za tu dobu se zde narodilo šest mláďat. Úspěšně v Jihlavě zatím odchovali tři z nich. „Zbylá mláďata nebyla životaschopná, což se stává. Chov hrošíků je opravdu náročný, a o to víc si držíme palce,“ řekl ředitel.
Dva porody nedopadly dobře
I matka současného mláděte se narodila v Jihlavě, a to v roce 2006. Otcem je osmiletý samec, který přijel v roce 2017 ze Zoo Santo Inácio v Portugalsku. Samice má za sebou už dva předchozí porody, které ale nedopadly dobře.
„Poměrně pravidelně samice hrošíků liberijských své první mládě neodchovávají. I v našem případě se to potvrdilo. Jako nezkušená prvorodička své první mládě bohužel zalehla. Druhý porod byl celkově špatný a byli jsme rádi, že jsme ho nakonec nemuseli řešit operačně,“ popsal ředitel jihlavské zoo.
Nyní je ale vše nakročeno tím správným směrem. „O mládě se matka hezky stará, jeví o něj zájem. Samici je nyní osmnáct let a hypoteticky může rodit až do svých 35 let. Několik dalších mláďat by tedy mohla ještě odchovat. Je pro chov velmi perspektivní,“ poznamenal Jan Vašák.
Jihlavská zoo postaví novou expozici pro kočkovité šelmy za devět milionů |
Zároveň dodal, že o malou samičku se začala hned zajímat koordinátorka chovu hrošíků liberijských s tím, že by o ni měla do budoucna – až mládě odroste – zájem zoologická zahrada v Chile. „My teď musíme zjistit, jestli to je vzhledem k veterinárním předpisům reálné, a začít vše postupně vyřizovat,“ poznamenal.
Malá samička je se svou matkou ve vnitřní ubikaci a návštěvníci ji tak mohou zahlédnout přes sklo. Vedení zoo žádá, aby lidé respektovali vzdálenost, která je před jejich expozicí, a chovali se ohleduplně. Venkovní výběh začne malá hroší slečna objevovat až na jaře, kdy bude vlídnější počasí a vyšší teploty.
„Hrošík pochází z teplých oblastí, naši zimu by venku nevydržel,“ vysvětlil Vašák. Hrošík liberijský, kterému se někdy přezdívá trpasličí hroch, je vzácný a ohrožený druh pocházející ze západní Afriky. Na rozdíl od svého většího příbuzného, hrocha obojživelného, žije samotářským a skrytým způsobem života. I v zoologických zahradách jsou samci a samice od sebe drženi odděleně. Setkávají se jen v období páření.
Jejich přirozeným prostředím jsou husté lesy a mokřady, kde se živí rostlinnou stravou, jako jsou plody, tráva a listí. Na rozdíl od svých velkých příbuzných nejsou tolik vázáni na vodu a nejteplejší hodiny dne tráví ve stínu stromů, v kalužích nebo mělkých jámách.
Úplně nový pavilon
Hrošík liberijský je dnes ohrožený, především kvůli odlesňování a ztrátě přirozeného prostředí a také kvůli lovu. Podle odhadů zbývají ve volné přírodě méně než tři tisícovky jedinců. Z tohoto důvodu jsou zoologické zahrady a jejich chovné programy klíčové pro přežití tohoto druhu.
Pro další úspěšný chov hrošíků liberijských plánuje jihlavská zoologická zahrada vybudovat úplně nový pavilon. „Momentálně pracujeme na studii, která odstartuje přípravy na výstavbu. Je to jeden ze dvou projektů, které představují velkou investici do rozvoje naší zoo,“ informoval ředitel zoo Vašák.
Zoo v Jihlavě musela uspat žirafího samce Zuberiho, měl v noze těžkou artrózu |
Nový pavilon by měl stát přibližně v místě dnešní expozice hrošíků liberijských a zabrat by měl postupně sousední prostor, kde jsou nyní výběhy a stáje pro lamy. S chovem lam zahrada do budoucna nepočítá. Stáje, které pamatují ještě začátky zoo a patří k nejstarším stavbám v zahradě, by měly ustoupit novým expozicím.
„Plánujeme v tomto území vybudovat dva objekty. Jeden z nich bude expoziční. Kromě hrošíků chceme v tomto území mít také primáty. Představit bychom zde chtěli jeden ze vzácnějších druhů západoafrických opic. Celé území bychom chtěli také propojit návštěvnicky. To znamená rozšířit koridor pro pěší a rozmělnit jejich pohyb,“ dodal.
