V nejstarší třešťské hospodě se stále rituálně popíjí absinth z fontány

  8:44
Zvenčí omšelý dům u třešťského průtahu v sobě skrývá útulnou starosvětskou hospůdku s více než stoletou historií. Nejstarší nepřetržitě provozovaný třešťský hostinec se už od roku 1927 jmenuje U Špinarů, jeho historie je ale ještě starší. Po mnoho let si tu uchovávají jeden unikát.

Originalitou v podniku je „rituální“ popíjení absinthu. K tomu si provozovatelé pořídili absinthovou fontánu. Účastníci seance si na stole sami míchají absinth s vodou a cukrem podle chuti. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

„Hostinec tady byl už před rokem 1911, tehdy byl majitelem František Müller. V roce 1927 zde hostinskou živnost zakládal Jan Špinar,“ přiblížili dějiny hospody její nájemci Lukáš Maštera a Michaela Padrtová.

Fotogalerie

Tradiční třešťskou hospodu převzali do provozování před půldruhým rokem. Současný podnik U Špinarů si drží několik rysů, které jej charakterizují už desetiletí. Především lokál s takzvanou pruskou klenbou, svým dvojím zakřivením typickou pro 19. století. A také původní stoly, dřevěné obložení, kované věšáky na kabáty či zdobné kování dvířek do komína, kde bývala kamna.

„Když se tady ještě v těch kamnech topilo, tak byla ta železná dvířka rozpálená tak, že kdo se o ně opřel, tak si vzor vypálil do oblečení. Takové vypálené ozdoby na zádech si z hospody nosívalo domů nemálo štamgastů,“ vzpomíná Maštera.

Dnes už jsou kamínka pryč, lokálu vévodí krb, interiér zútulňují ozdobné žárovky či lustr z buřinky - klobouku, který má pro Třešť zvláštní význam. Proslavil jej totiž v roli pana Tau zdejší slavný rodák, herec a mim Otto Šimánek.

Za první republiky byli klientelou hostince často sedláci a formani z okolí. Za hostincem totiž bývala obecní váha na náklady. I dnes ulice nese název U Váhy.

Za komunismu živnost nuceně zanikla, podnik převzala Jednota

Dům na rohu zdobil dodnes dochovaný plechový hrozen. Ten chtějí po renovaci provozovatelé na fasádu hostince vrátit.

Hostinec jako živnost Jana Špinara za komunistického režimu nuceně zanikl nejpozději v roce 1957. Hostinec pak provozovala Jednota, jako všechny podobné podniky v Třešti. Před revolucí se do hostince chodilo mimo jiné k Cibulkovi, což byla přezdívka jednoho z tehdejších zaměstnanců.

Originalitou v podniku je „rituální“ popíjení absinthu, pověstné lihoviny umělecké bohémy před sto a více lety. „Pořídili jsme si absinthovou fontánu, kde si účastníci na stole sami míchají absinth s vodou a cukrem podle chuti,“ popisuje Maštera.

Dnes mnohý z obyvatel Třeště hostinci navzdory oficiálnímu názvu říká U Ruma. Přezdívka vznikla začátkem osmdesátých let, kdy v hospodě byl zaměstnaný muž s přezdívkou Rumcajs či Rum.

Letos 16. května chtějí provozovatelé hostince zopakovat Restaurant Day s živou kapelou a stánky s občerstvením na ulici. „Rádi bychom v Třešti posílili komunitní život,“ říká Padrtová.