Většina z nich se byla před třemi a půl lety osobně rozloučit s dosluhujícím Horáckým zimním stadionem při tehdejším Grand Finále.

A od té doby potom všichni bývalí jihlavští hokejisté s napětím sledovali, jak roste na místě stařičké haly úplně nová Horácká aréna. Tu jejich současní kolegové už v sobotu pokřtí domácím soubojem 15. kola Maxa ligy se Zlínem.

22 fotografií

„Na rozlučce jsem byl, tehdy nás pozval jednatel Béďa Ščerban. Teď se mi ale nikdo neozval, tak se na zápas podívám v televizi,“ hlásil legendární brankář Jiří Králík, který při duelech mezi Duklou a Zlínem pokaždé ví, že nemůže prohrát. „Oba týmy jsou moje srdcovka, takže ať vyhraje ten, nebo onen, já zklamaný nebudu,“ dodal s úsměvem.

V sobotu sice bude Králík při otevíracím utkání chybět, ovšem v dohledné době se prý do Jihlavy určitě rozjede. Do té doby bude její výsledky dál sledovat alespoň na dálku.

„Podle mě si Dukla zaslouží extraligu. A teď, když má nový stadion i majitele, můžu konečně reálně věřit, že se do ní brzy skutečně dostane. Moc bych jí to přál,“ vzkázal mistr světa z roku 1985.

Přednost dostala Náměšť

Chybět v hledišti při prvním utkání jihlavských hokejistů po návratu z pelhřimovského azylu bude také další velká legenda Dukly – útočník Oldřich Válek.

„Bohužel nebudu moci přijet, protože trénuju Pelhřimov v krajském přeboru a v sobotu zrovna hrajeme zápas v Náměšti,“ prozradil někdejší miláček jihlavského publika.

Také on by samozřejmě Dukle přál, aby se znovu dostala mezi nejlepší české týmy, ale tomu, že by se jí v nějakém relativně brzkém horizontu podařilo ligu i vyhrát a získat pro Jihlavu další titul, tomu zatím moc nadějí nedává.

„To je trošku sci-fi, řekl bych, ale kdo ví, třeba se to zrovna povede,“ dodal s nadějí Válek.

A do třetice se do ochozů nové Horácké arény na utkání se Zlínem nedostane ani bývalý výborný obránce Dukly Roman Kaňkovský.

„Domluvil jsem si jiný program, takže mi to nevyjde, ale brzy se v nové hale určitě objevím,“ slíbil jihlavský rodák, který letos v únoru oslavil 60. narozeniny.

Na otázku, zda věří, že by Dukla mohla někdy v blízké budoucnosti splnit přání svému novému majiteli Slavomíru Pavlíčkovi a získat další titul, nejprve odpověděl se svým typickým humorem.

„Doufám, že ne, protože to bych už potom nebyl mezi těmi, co pro Jihlavu získali poslední titul,“ hlásil se smíchem. Vzápětí však přispěchal se seriózním dodatkem. „Samozřejmě že Dukle přeju, aby se jí dařilo. Aby se co nejdřív dostala do extraligy a tam chce potom vyhrát každý, takže určitě bude chtít titul taky.

Králík, Válek ani Kaňkovský tedy zatím domácí vystoupení Dukly v supermoderní hale za více než dvě miliardy korun neuvidí. Další legendy se však na její premiérový souboj chystají. Patří mezi ně například výjimečný útočník Jiří Holík či skvělý obránce Milan Chalupa.

„Každý už je zvědavý. Nejen na to, že zase Dukla bude hrát doma, ale hlavně na halu. Věřím, že to bude pěkný zápas s dobrou atmosférou. Bohužel tam nebude moc lidí,“ připomněl, že provoz Horácké arény je teprve v „záběhu“ a kapacita hlediště je tudíž pro první tři zápasy snížena na polovinu. „Je to škoda, kdyby bylo bývalo plno, byla by kulisa ještě mnohem lepší,“ nepochyboval Chalupa. A stejně jako on se rozhodli strávit sobotní odpoledne s hokejem také zástupci o něco mladší generace bývalých hvězd Dukly.

Hala, která má hlavu i patu

V aréně bude například někdejší útočník a současný trenér české juniorské reprezentace Patrik Augusta. „Těším se moc. Byl jsem se v hale podívat, ještě když byla rozestavěná. A hrozně se mi to prostředí líbí,“ nešetřil chválou syn legendárního útočníka a úspěšného trenéra Josefa Augusty, který zemřel v únoru 2017.

Na svého otce ostatně vzpomínal, když se stařičký Horácký zimní stadion poroučel k zemi. „Myslel jsem na to, co tam všechno zažil,“ svěřil se. „Ale na druhou stranu musím říct, že nová aréna vypadá výborně. Věci, které se tam udělaly, mají hlavu a patu,“ dodal.

Radost z nové haly má rovněž bývalý útočník Dukly Oldřich Bakus, který už má připravenu permanentku na utkání se Zlínem. A také on si čas od času vzpomene i na starý jihlavský stadion.

„Pro mě znamená Horácký zimní stadion nostalgii. Narodil jsem se a bydlel jsem sto metrů od zimáku, u autobusového nádraží. Pamatuji si, jak jsme chodili s tátou na hokej, stáli u železného zábradlí a dívali se, jak Dukla vyhrávala. Tehdy bývalo v hledišti sedm nebo osm tisíc lidí. Nádhera,“ rozplýval se při vzpomínce.

Podobné vzpomínky sypali z rukávu i ostatní oslovení jihlavští borci. „Já si třeba pamatuju, jak jsem jel babičce, která mě vychovala, do Opavy na pohřeb. Trenér Standa Neveselý mě pustil jen pod podmínkou, že se vrátím na zápas. A já ho stihnul, ale dorazil jsem až na konci první třetiny. Nohy jsem měl po čtyřech hodinách v autě jako z medu, nicméně jsem od druhé třetiny naskočil, Košice jsme tehdy porazili 5:2 a já dal dva góly,“ přidal svoji historku Válek.

Na Horáckém zimním stadionu se zkrátka kdysi plnily hokejové sny mnoha hráčů. „Když jsem byl malej kluk a stál jsem na zimáku, tak jsem si strašně přál hrát jednou za Duklu v nejvyšší soutěži. A když se mi to pak povedlo, byl jsem absolutně šťastnej. A šťastní tehdy určitě byli i moji rodiče. Táta i mamka mě vždycky podporovali, oběma jsem za to vděčný,“ nechal se slyšet Roman Kaňkovský.

Kdo ví, možná že za pár let budou současní malí dukláci mluvit úplně stejně o svých snech splněných na ledě Horácké arény, jejíž budoucnost právě startuje...