Pokud se to nepodaří, může se rozvoj města v této části výrazně zpomalit - hygienici totiž nedovolí nové stavby zkolaudovat.

V Jihlavě, ve svém rozvoji již nyní ochromené vleklým sporem o vodárenské potrubí, který komplikuje městské investice, tak hrozí eskalovat další problém. Vyhovět v nových městských čtvrtích hlukovým limitům může totiž stát město rok od roku stále více peněz.

Jedna kapitola tohoto příběhu skončila právě v těchto dnech, kdy město ve spolupráci s firmou Möbelix dokončilo opravu povrchu na části Vrchlického ulice u Domu zdraví a nemocnice.

V této části ulice dosloužil povrch z takzvaného tichého asfaltu, který po přibližně pěti letech existence přestane mít sníženou hlučnost, a tak už se chová podobně jako normální asfalt.

Aby nedávno nově otevřená prodejna firmy Möbelix poblíž záchranné služby vyhověla hygienickým limitům, zavázala se ke spoluúčasti na výměně povrchu za nový. Současně budou od nemocnice odstraněny i stávající nefunkční plastové protihlukové stěny, které hluk nepohlcují, ale pouze odrážejí.

Životnost tichého asfaltu jsou pouhé tři až čtyři roky

A souběžně Krajská hygienická stanice zahájila s jihlavským magistrátem správní řízení kvůli překročení hlukového limitu v ulici S. K. Neumanna.

„Limitní hodnoty hluku tam byly překročeny u budovy, kde se měřilo. Věc je momentálně ve fázi správního řízení, a proto to nemohu nijak komentovat,“ řekl Milan Brychta z Krajské hygienické stanice.

Jedná se přitom o ulici, kde byl před pěti lety na silnici položen „tichý“ asfalt. Jeho funkčnost snížení hlučnosti však trvá při pravidelném čištění maximálně tři až čtyři roky. Pak se bude muset vyměnit za nový, nebo se tam ponechá ten stávající, vyžilý - ale hlučnost na silnici se zvýší. To může způsobovat vleklé komplikace.

Podobný povrch byl totiž položen už před sedmi lety na Vrchlického ulici, kde jej nyní magistrát za spoluúčasti firmy Möbelix nechal vyměnit. „Byly tam naměřeny hodnoty na hraně hygienického limitu, ale výstavbou nového obchodu Möbelix tam doprava ještě narostla. Takže investor Möbelixu, aby mohl obchod postavit a zkolaudovat, navrhl výměnu tohoto tichého asfaltu,“ řekl Brychta.

Překročení limitu hluku sice podle něj nebylo výrazné, ale hygienický limit nesmí být překročen ani o desetinu decibelu. „Výjimka u nových staveb není možná, vždy je možné navrhnout a udělat tam nějaké opatření,“ upozornil Brychta.

Pokud se nezmění limity, budou v lokalitě problémy neustále

Pokud se nezmění hygienické limity nebo nebudou provedena protihluková opatření, problémy s hlukem budou zřejmě tuto dynamicky se rozvíjející část města v okolí severní části Vrchlického ulice provázet i nadále.

Problémy se projevují například v obytné lokalitě U Dubu u Vrchlického ulice naproti nemocnici. Ta trpí stále větším hlukem z dopravy.

„Lokalita U Dubu byla povolena v době, kdy se v navazujících částech nepočítalo s dalším rozvojem města, takže si myslím, že tam byla chyba v územním plánování. S rozrůstáním města tam přibývá dopravy a další doprava tam narůstá proto, že Vrchlického ulice nyní slouží jako zkratka či náhrada za Jiráskovu a Žižkovu ulici,“ pověděl Milan Brychta.

Možnosti protihlukových opatření v ulici jsou omezené. Město obecně řečeno může nechat vybudovat protihlukovou stěnu, z ulice vyloučit nákladní dopravu (ta je zde ale nyní už vyloučena) či v domech nechat vyměnit okna včetně instalace náhradního větrání, což ale není u nových domů ve Vrchlického ulici příliš reálné.

Vozovka se může měnit co pět let, i když bude v pořádku

Zástupce primátorky Jihlavy Petr Laštovička přiznává, že v této části města vyvstal Jihlavě další bizarní problém. Jeho nejjednodušší řešení se momentálně jeví tak, že město každých pět či sedm let za několik milionů korun nechá vyměnit „tichý“ asfalt na páteřních vozovkách v dotčené čtvrti za nový.

Anebo je taky možné, že se zde další nová výstavba víceméně zastaví. „Každý developer, nebo člověk, který si staví domek a potenciálně tak zde bude zvyšovat i hlukovou zátěž dopravou, tak má problém s kolaudací. Když tam chceme umožnit bytovou výstavbu, tak tam musíme udělat i protihluková opaření,“ podotkl Laštovička.

Protihlukové stěny uvnitř města nepokládá za vhodné řešení, výsadba zeleně by zase ve výsledku v dotčených místech vyšla dráž. „Pokud se ukáže, že protihlukovým asfaltem můžeme v této lokalitě umožnit novou výstavbu, tak to budeme muset v rámci rozvoje města udělat,“ pravil Laštovička.

Protihlukový asfalt přitom stojí o 20 procent více než běžný, současně má ale jenom poloviční životnost. Nynější výměna povrchu na Vrchlického ulici například stála necelých šest milionů korun.

Před městem proto leží nutnost periodických investic do povrchu silnic, který se řidičům bude jevit bezproblémový. A spolu s tím opakujících se obtěžujících uzavírek frekventovaných ulic.

Kvůli hluku může být v ohrožení i stavba dopravního terminálu

Vedení města nyní bude zjišťovat, jak podobnou situaci v zahušťující se zástavbě řeší ve městech typu Brna, Plzně či Ostravy.

„Pro nás tento princip a současné limity hlučnosti znamenají, že pokud budou ty limity uplatňovány, nebudeme například schopni postavit zamýšlený centrální dopravní terminál, čili sjednotit hlavní nádraží s autobusovým nádražím a přestupním místem na jednu lokalitu. Nikdo nám totiž pravděpodobně nepovolí kolaudaci pro zvýšenou dopravu v ulicích Tyršova, Havlíčkova, Jiráskova, Hamerníkova,“ naznačil náměstek Laštovička.