„Zde se dokonale projevuje kouzlo jihlavských domů, které mají zvenku třeba novodobou fasádu, jež vás neupoutá, ale uvnitř těch domů se nachází takovéto perly, svědčící o tehdejším bohatství tohoto města,“ řekl Marek Skřivánek, populární průvodce městské organizace Brána Jihlavy.
Právě on malby znovuobjevil. Sálem s monumentální výmalbou bude nově provádět návštěvníky.
Na obrazech jsou výjevy z krajin, lovec, vinař, dívka se srpem a snopem obilí, žena stříhající ovci, rozsévač. Oslava světského života, zemědělství, lovu, rytmu ročních dob a bohatství darů, které příroda dává dobrému hospodáři. K tomu obrazy měst, kostelů, mlýna, jakési věže či snad vápenky.
Kdo tuto monumentální obrazovou mozaiku namaloval? Jaká společnost se scházela v honosné místnosti domu v době, kdy byl její strop nákladně vymalován? To zatím odborníci nevědí.
Co mají nad hlavou, majitelé bytů nemohli tušit
Výmalba stropu tohoto domu byla známa dosud jen jeho majitelům, restaurátorům maleb a pár jeho návštěvníkům. V místnosti s výmalbou totiž funguje kosmetické studio. Až do náhodného odkrytí stropních výmaleb v roce 1996 zde byly běžné byty. Jejich obyvatelé o úchvatné malbě na rozlehlé ploše stropu vůbec nevěděli.
Kdy se na stropní malby podívat
Vstupenky lze zakoupit v městském informačním centru, případně na webu dojihlavy.cz. Vstupné stojí 120, zlevněné pak 70 korun. |
Malby byly totiž zakryty podsebitím – pobity prkny a rákosem a nový snížený strop omítnut a natřen. Majitel domu Jaroslav Dobrovolný v onom roce 1996 nechal znovuobjevené malby zachovat a restaurátorsky obnovit.
Před časem informaci o neznámém malovaném kazetovém stropu našel v dobové restaurátorské zprávě průvodce Skřivánek. S majitelem domu i nájemkyní prostor se mu posléze podařilo domluvit, že se zde budou moci uskutečňovat pravidelné komentované prohlídky pro zájemce.
„Ten strop můžeme nazývat Jihlavským alegorickým nebem. Podle mé interpretace neznámý autor na stropě vyobrazil alegorie dvanácti měsíců a čtyř ročních období s centrální malbou boha Pana jako vládce všeho. Vycházím z Ikonologie, knihy z roku 1593, také ze srovnání s jinými typy děl, například se sochami v Lysé nad Labem. Ten malíř znal zákony používání výtvarných symbolů, atributů, dobře věděl, co a proč maluje,“ řekl průvodce Skřivánek.
Malíř přišel z Itálie. Nebo měl italskou školu
Podle restaurátorů by měla ručně provedená výmalba stropu pocházet z první poloviny 18. století, podle jiných však může být i starší. „Tehdy to na mě zapůsobilo jako blesk z čistého nebe. Byl jsem přesvědčen, že ten způsob malování zodiaku (zvěrokruhu, pozn. aut.) na jednotlivých dřevěných deskách je umnou napodobeninou některých vyobrazení z triptychů od Hieronyma Bosche,“ napsal architekt Jaroslav Huňáček, který se dlouhodobě obnovou jihlavských památek zabývá a byl u restaurování stropu v Židovské ulici.
„Předpokládám, že časem někde najdeme předlohu, inspirační zdroj obrazů. A můj odhad je, že malíř přišel z Itálie. Nebo měl italskou školu,“ míní Skřivánek.
Lidé v Jihlavě poprvé uvidí zapomenutou vojenskou kapli s bizarními malbami |
Jednotlivé desky – kartuše se symboly měsíců – byly opatřeny i znameními zvěrokruhu, dodnes se však tato znamení zachovala jen v případě února se symbolem ryby a června s obrázkem raka. Některé kartuše jsou dnes bez obrazu, v jiných se dochoval zčásti.
„Rok začíná lednem, kde je vyobrazen muž s plnovousem v těžkém šatu, v okolí je krajina pod sněhem a je tam i kohout – symbol konce i počátku roku,“ popisuje Skřivánek.
„Dvanáct kartuší při okrajích zdi místnosti vyobrazuje alegorii 12 měsíců, mezi ně jsou vloženy dvě kartuše s krajinnými motivy, blíže ke středu jsou čtyři alegorie čtyř ročních dob a vše završuje ‚bůh všeho‘, tedy bůh Pan, jak zní překlad jména z řečtiny, což je dohromady dokonalá symbolika,“ říká Skřivánek.
Budovu vlastnil jeden z nejbohatších Jihlavanů
Podle něj nelze zatím identifikovat žádnou z budov či krajin, které jsou na kartuších vyobrazeny. S jedinou výjimkou. „Je tam stavba, která nápadně připomíná jihlavskou jezuitskou kolej, což by odpovídalo i časově, protože ta byla dostavěna v době, kdy mohly vznikat i tyto malby,“ míní Skřivánek.
Jak upozornil, alegorie dvanácti měsíců objevují v českých zemích v malířských i sochařských dílech, ale unikátem je obraz antického boha Pana. „Co se stropu týče, nemá toto dílo v rámci České republiky obdoby, zejména v souvislosti s vyobrazením Pana,“ míní Skřivánek.
Dům do roku 1736 vlastnil rod Kharnerů, jehož příslušník Georg Franz Ludwig Kharner v roce 1708 získal šlechtický titul od císaře Josefa I. „Ve své době byl nejbohatším jihlavským patricijem, byl čtyřikrát primátorem, ve městě vlastnil množství domů a byl jedním z posledních, kdo se pokusil obnovit těžbu stříbra v Jihlavě. Obnovil horní dílo v Malém Beranově a důl svatého Albrechta v Rančířově. Do podnikání vložil 40 tisíc zlatých, tehdy obrovské peníze. O částku přišel a jím vedený podnik se zadlužil,“ přiblížil Skřivánek.
„Můžeme jen spekulovat, co obrazy v tomto sále znamenaly a k čemu místnost sloužila. Já předpokládám, že zde byl hodovní sál a místnost měla reprezentativní funkci,“ míní Skřivánek. Místnost má kromě malovaného stropu dochované výmalby v okenních výklencích.
