Kdo by čekal, že dětské nadšení způsobují nějaké speciální efekty nebo moderní technologie, mýlí se. Na podlaze čekají zastávky s aktivitami a pomůckami vytvořenými ze zdánlivě obyčejných a zcela běžných věcí. Ovšem právě takové předměty a s nimi spojené činnosti většinou u malých účastníků - a nezřídka i u jejich rodičů - vyvolávají největší nadšení.
Pracuje se třeba s korálky, různými přírodninami, rýží, těstovinami, kokosem, luštěninami nebo i s vodou, pryskyřicí, domácí plastelinou, barvičkami či kinetickým pískem.
S těmito ingrediencemi mohou děti řízeně pracovat při navržených aktivitách, nebo je prostě „jen“ zkoumat, objevovat jejich vlastnosti a spokojeně se jimi přehrabovat, aniž by za nimi stála maminka láteřící na způsobený nepořádek. Ten organizátorky neřeší, s následným úklidem prostě musejí počítat a omyvatelná podlaha je nezbytností.
Kurz vedou lektorky Tereza Homolková a Denisa Prchalová. Samy jsou maminky malých dětí. „Při Sensory Play jde o rozvoj dětí. I když se to třeba na první pohled nezdá, díky připraveným aktivitám si rozvíjejí hrubou i jemnou motoriku,“ popisuje lektorka Tereza Homolková z Nového Města na Moravě.
Šablony, šupiny, skořápky
Ve Veselíčku, kde byla prosincová ukázková hodina laděna do tématu Zimní radovánky, pilovaly ratolesti zmíněnou jemnou motoriku například při zdobení nachystaných malých vánočních stromečků plyšovými pomponky či kuličkami cizrny. Ve speciálních šablonách, rozčleněných na jednotlivé oddíly, zase vytvářely ornamenty vsypáváním obarvené rýže a dalších surovin.
Na dalším stanovišti na papírové kapry umisťovaly děti šupiny v podobě obarvených skořápek od pistácií nebo tvořily z barevné, po domácku vařené přírodní modelíny s vánoční vůní skořice a hřebíčku.
Charita zavírá mateřská centra. Je to proti vašemu poslání, kritizují experti |
„Díky různorodému a často velmi drobnému materiálu, jako je rýže, čočka, hrášek, cizrna či těstoviny si děti úchop a jemnou motoriku skutečně dobře procvičí. Co se týče hrubé motoriky, tu trénují i přecházením mezi jednotlivými stanovišti - k jednomu si třeba sednou, pak se musí zase zvednout, jít k dalšímu, ohýbají se a natahují pro různé pomůcky a podobně,“ líčí Homolková.
Nezanedbatelným benefitem lekcí je podle ní rozhodně i socializace - malí účastníci jsou mezi dalšími dětmi a také mezi novými tvářemi ze světa dospělých.
„A samozřejmě je to i pomoc pro maminky, případně tatínky. I oni se totiž potřebují dostat mezi lidi, popovídat si, změnit prostředí. U nás si mohou dát kávičku, čaj, něco dobrého a trochu si oddechnout, zatímco si jejich potomci smysluplně hrají,“ shodují se lektorky.
Pomůcky si vyrábějí, tisknou i kupují
Děti na hodinách neprocvičují pouze hmat, jak by se snad mohlo z uvedeného popisu činností zdát. „Zjistí také, jak to zní, když cizrna padá z výšky na podložku, jaký zvuk je to pak v případě čočky či rýže nebo při přelévání vody. Zapojují rovněž čich, protože některé naše ingredience jsou i hezky voňavé,“ vyjmenovává Tereza Homolková.
Velkou část originálních pomůcek si kamarádky vyrábějí samy, některé speciální doplňky, nezřídka i poměrně nákladné, ale také nakupují.
„Máme tak k dispozici věci, které většina lidí doma nemá, nebo jich určitě nevlastní takové množství a tolik druhů. Takže si pak můžeme dovolit je na každou hodinu obměňovat a ladit do určitého tématu. Dětem, co k nám budou docházet pravidelně, se tedy pomůcky hned tak neokoukají,“ vylíčila Denisa Prchalová z Veselíčka s tím, že používají i 3D tiskárnu nebo pracují s pryskyřicí. Inspiraci sbírají v tematicky zaměřených facebookových skupinách a na internetu; v únoru se chystají i na speciální kurz.
V kreativní herně na zámku se lidé mohou stát staviteli z dob Santiniho |
Z vybavení, jež pořídily už vyrobené, pak ženy zmiňují mimo jiné velmi oblíbený kinetický písek nebo podložky s názvem Malovaný svět. Tato ilustrovaná, omyvatelná podložka - vždy s určitým tématem, je jakousi šablonou pro umisťování dalšího materiálu. Děti na ni mohou vyskládat různé komponenty, například těstoviny místo červů do podzemních chodeb nebo sypké ingredience jako ztvárnění hlíny.
Na přibližně dvě a půl hodiny dlouhé lekci bývá ale vždy i pár standardních hraček. Na některé děti totiž může být nových vjemů až příliš, tak je pro ně jistotou a odpočinkem zklidnit se u věcí, s nimiž se setkávají běžně. Nebo tento koutek může posloužit i pro určitý „rozjezd“, kdy se malý účastník hodiny nejprve „rozkouká“ u klasiky, a až poté se vrhne mezi sensorické vychytávky.
Rodiče jsou rádi, že nemusí řešit úklid
„Každé dítě navíc reaguje na určité stanoviště a pomůcky jinak. Některé vydrží dlouhou dobu jen soustředěným přesýpáním surovin, další rádo tvoří či maluje barvami a jiné jen rychle oběhne všechny aktivity a u ničeho dlouho nevydrží. Zrovna toho je ukázkou můj dvouletý syn, u toho Sensory Play zatím moc populární není,“ směje se Prchalová, která se k tomuto směru dětských aktivit dostala přirozeně, během výchovy své starší, dnes pětileté dcery.
Smyslo herna
|
Jelikož je cukrářka, nechala ji u všech činností asistovat, čímž ji i zabavila. „Různé ingredience, mouka, těsto, to vše ji samozřejmě zajímalo, chtěla dělat to, co máma. A i mně přišlo přirozené ji do procesu zapojit, dát jí pocit, že mi pomáhá, má na práci podíl,“ vzpomíná Prchalová.
Obě lektorky potvrzují, že dnes se stal z takovéhoto zapojování hmatu, čichu a dalších dětských smyslů populární trend. Ve větších městech „frčí“ už několik let, na Vysočině však jeho obliba stoupá až nyní. „Oproti běžnému domácímu tvoření má ale lekce samozřejmě ucelenější a systematičtější podobu. Navíc, co si budeme nalhávat, ne každá maminka snese doma tu spoušť, která po dětech v tomto případě obvykle zůstává. Na hodině Sensory Play se ale děti vyřádí, ovšem úklid už rodiče řešit nemusejí,“ shoduje se dvojice.
To ostatně potvrdili i nejedni rodiče, kteří dorazili na prosincovou ukázkovou hodinu Smyslohraní ve Veselíčku. „Je to něco nového, ještě jsem tady u nás o podobné aktivitě neslyšela, tak jsme to chtěli zkusit. Přijde mi jako dobrý nápad, že si děti mohou osahat nějaké zajímavé materiály a vyzkoušet si i činnosti, ke kterým je doma kvůli nepořádku jinak moc nepustíme,“ hodnotí například maminka tříleté holčičky z Radňovic.
Smyslohraní navíc dle zkušeností lektorek kolikrát zaujme i dospělé. „Měly jsme takto zaměřený koutek na jedné svatbě a ke konci už tam bylo více dospělých než dětí. Museli si všechno vyzkoušet, ve všem se patlali a byli naprosto spokojení. Největší úspěch u nich slavil kinetický písek,“ vzpomínají se smíchem kamarádky, jež po sérii několika ukázkových hodin otevřeli 6. ledna vlastní Smyslo hernu přímo ve Žďáře nad Sázavou, konkrétně v ulici Palachova.
„Počítáme s lekcemi víckrát týdně, což se bude odvíjet i od zájmu veřejnosti. Kromě organizovaných hodin bude ve stejných prostorách také volná dětská herna, tedy bez připravených speciálních aktivit, ovšem s využitím našich hraček a pomůcek. K dispozici bude vždy i malé občerstvení,“ líčí provozovatelky.
Lekce Sensory Play budou věkově oddělené – tedy ve verzi pro velmi malé děti a potom pro účastníky o něco starší. Kvůli omezené kapacitě se však zájemci musejí na jednotlivé hodiny i do herny předem zaregistrovat.
