Ve Skryjích na Třebíčsku se narodil otec Vlasty Chramostové. Proto později jezdila za příbuznými do těchto míst i ona sama. Skryje ustoupily za minulého režimu stavbě dukovanské elektrárny.
V Dukovanech si váží toho, že byla herečka a disidentka spojena s jejich krajem. „Na zatím posledním setkání rodáků jsme koupili 150 kusů knižních pamětí paní Chramostové, které jsme pak účastníkům rozdali,“ popsal Miroslav Křišťál, starosta Dukovan.
Signatářka Charty 77 a brněnská rodačka ve své knize vzpomínala i na prvorepublikové Rouchovany, kam se část její rodiny přestěhovala: „Přímo proti domu byl rybník s lodičkou, kterou jsme my děti přes den udržovaly ve stálém provozu... S tetou Blážou jsme chodili k Bělíkům na nákupy do velkého vůněmi prosáklého obchodu na náměstí a večer po dojení, když zvonily z věže rouchovanské zvony, jsme s bratrem poskakovali a cinkali prázdnými konvičkami.“
Do Dukovan jezdila na oslavy spojené s Masarykem
Tyto veselé chvíle si pak v dospělosti v Rouchovanech opakovaně připomínala, když se tam účastnila oficiálních akcí.
„Třeba v roce 1990 u nás byla, když se zde znovu instalovala busta T. G. Masaryka. S manželem Stanislavem Milotou přijeli do Rouchovan i v březnu roku 2000, když se opět připomínalo výročí narození T. G. Masaryka,“ zavzpomínal starosta Rouchovan Vladimír Černý.
Podle něj je nyní k zamyšlení téma, jestli si v budoucnu nepřipomenou herečku nějakou trvalou upomínkou v blízkosti dukovanské elektrárny.
Té ustoupily před rokem 1980 kromě vesničky Skryje i Lipňany a Heřmanice. Zůstaly po nich jenom kaple. V největších Skryjích žilo ještě na začátku sedmdesátých let 286 lidí.
Z likvidovaných vesnic se lidé stěhovali především do blízkých Dukovan, Rouchovan nebo Hrotovic. Dnes žijí i ve vzdálenějších místech Česka.
V rodině byli učitelé, legionáři i inženýr elektráren
Vlasta Chramostová opakovaně vzpomínala na poklidnou atmosféru svých dětských prázdnin v Dukovanech a okolí u babičky a dědy.
„Na návštěvy do Skryjí k babiččinu bratru, strýci Rosenbaumovi, se jezdilo pronajatým taxíkem pana Horkého. Auta byla tehdy sice vzácností, ale v Dukovanech taxík byl,“ vzpomínala.
Do její rodiny z otcovy strany patřili vlastenečtí učitelé i padlí legionáři. Taky například Vladimír Chramosta, jenž elektrifikoval po válce coby inženýr Západomoravských elektráren svůj rodný kraj.
A přímo proti vstupu do dnešní elektrárny stávala skryjská škola. Tam se narodil otec herečky a čtyři jeho sourozenci.
Jako malé dívce připadalo Vlastě Chramostové, že okolní města jako Třebíč a Ivančice byla od Dukovan hodně vzdálená, protože se do nich už nechodilo pěšky, ale jezdilo.
Nakonec strávila většinu života v Praze, která je od Dukovan vzdálená 200 kilometrů.