Součkova hřiště - jinak novému projektu FC Slovan na výstavbu tréninkového areálu pro mládež v Brodě nikdo neřekne. Základem pro jeho vybudování se totiž mají stát peníze, které fotbalový klub před lety získal z prodeje odchovance Tomáše Součka z pražské Slavie do anglického West Hamu. I když reprezentační kapitán v Brodě hrál „pouze“ v žákovských týmech a do Slavie odcházel jako desetiletý, získal Slovan z půlmiliardového transferu podíl.
Fotbalisté už do detailů vědí, jak bude nový areál vypadat. Plány představili zastupitelům města. „Zároveň jsme nechali zpracovat projekt pro stavební povolení. V polovině roku bychom ho mohli mít,“ sdělil předseda FC Slovan Pavel Mazánek.
„Součkova“ hřiště se mohou stavět, peněz z přestupu však získal Brod méně |
Tréninkové centrum pro mládež vznikne na pozemcích pod Ledečskou ulicí u řeky Sázavy. Navazovat bude na dnešní sportovní areál. Dvě fotbalová hřiště, z nichž jedno bude mít poloviční rozměry, budou umístěna v sousedství hřišť na házenou. Zbourána kvůli tomu byla někdejší ubytovna Sport sestavená z unimo buněk. Nové využití lokality už bylo zaneseno do územního plánu.
Pozemky, na nichž se má stavět, patří městu. To nyní garantovalo, že projekt podporuje a s jeho realizací souhlasí. Zároveň zastupitelé deklarovali, že se městské technické služby budou o areál po jeho postavení starat a udržovat ho. Po ukončení doby udržitelnosti ho město od Slovanu také celý převezme.
Fotbalisté museli udělat ústupky
Už dříve se vedení města zavázalo, že ke sportovnímu areálu vybuduje novou příjezdovou cestu. „Půjde po okraji zástavby v místech, kde je dnes panelová cesta,“ uvedl místostarosta Libor Honzárek. Bude se jednat o širší zpevněnou komunikaci, která by byla vhodná i pro autobusy.
Samotný projekt tréninkového centra obsahuje hlavní a tréninkové hřiště, objekt zázemí, zpevněné plochy, oplocení, přípojky a přeložky inženýrských sítí. Součástí centra budou nové kabiny, ale i třeba parkoviště. Areálem mezi hřišti bude protažena stávající cyklostezka.
Pro FC Slovan je projekt velkým snem. I když musel udělat určité ústupky. „Trochu nás mrzí, že jsme museli druhé hřiště kvůli prostoru a pozemkům zmenšit zhruba na polovinu. Je to kompromis. Ale i za ten jsme velice rádi,“ podotkl Mazánek.
Kdy by se mohlo začít stavět, zatím pouze odhaduje. Nejspíš to ještě pár let potrvá. „Přál bych si, aby v roce 2028, kdy mi končí mandát, bylo jasné financování a začalo se stavět. S jistotou to ale dnes předpovědět nemůžeme,“ pravil předseda Slovanu.
Bez dotací stavět nebude možné
Stavba tréninkového centra totiž bude finančně velice náročná. Náklady poprvé propočte až chystaný projekt. Pavel Mazánek se je zatím netroufá odhadovat. Jen rámcovou představu si udělal místostarosta Honzárek. „Mohlo by to být v rozmezí padesáti až sedmdesáti milionů korun,“ váhavě utrousil. V minulosti se objevovaly i cifry kolem 80 milionů.
Tolik peněz přestup Tomáše Součka do kasy brodských fotbalistů nepřinesl. A tak bude nutné uspět se žádostí o dotace. Slovan chce oslovit nejen Národní sportovní agenturu, ale zkusit evropské, státní i krajské dotační programy. Vyloučeny nejsou ani třeba soukromé zdroje.
„Po všech odvodech daní, změně měnového kurzu, který se za tři roky, co nám peníze SK Slavia Praha splácela, výrazně změnil v náš neprospěch, z celkové hrubé částky z přestupu zbylo čistých zhruba 28 milionů korun,“ upřesnil Mazánek před časem pro klubový web, kolik peněz vlastně Slovan získal. Původně se přitom hovořilo o sumě 43 milionů. Z toho je jasné, že bez dotací stavět nelze.
Záměr na výstavbu tréninkového centra pro mládež představil FC Slovan radnici před více než čtyřmi roky. Prakticky hned, jak informace o částce za přestup fotbalisty obletěla svět. Tréninkové hřiště je totiž v Havlíčkově Brodě stále pouze jedno a to všem šestnácti týmům Slovanu nestačí.
„Takový postup rozhodně vítáme. Je rozumnější peníze investovat, než je doslova prohrát. Budeme se ze všech sil snažit Slovanu pomoci,“ vzkázal po první společné schůzce s fotbalisty v létě 2020 tehdejší havlíčkobrodský starosta a nynější senátor Jan Tecl.
Ochrana přírody i námitky obyvatel
Projekt se však nerodil lehce. Poprvé plány zkřížila ochrana přírody. V původní verzi hřiště výrazně zasahovalo do takzvaného lokálního biocentra. V remízcích podél řeky se vyskytují chránění a vzácní živočichové jako koroptve, ledňáčci, slepýši křehcí nebo motýli ohniváčci.
„Zásah do této chráněné oblasti by byl příliš citelný, to prostě nešlo. Nakonec jsme se dohodli na kompromisu, který nevadí fotbalistům a akceptují ho ochránci přírody i zemědělci hospodařící na sousedních pozemcích,“ vysvětlil už dříve Honzárek.
Projekt rovněž vadil části obyvatel bytovek nad budoucím sportovním areálem. Ti předloni sepsali petici. Obávali se hluku i zabrání svého plácku na hraní a háje s ohništěm a posezením. Zároveň se jim nelíbila orientace parkoviště pod okna bytovek.
„S obyvateli jsme se dohodli na zachování části jejich zázemí. Tato věc se však řešila mimo změnu územního plánu. V rámci veřejného projednávání se pak neobjevila žádná námitka,“ pravil Honzárek. Spor se vyřešil posunutím části tréninkového centra dál od bytovek.
