Produkty pro zahrádkáře podnik manželů Lenky a Stanislava Novotných vyrábí již přes tři desetiletí a tento sortiment stále tvoří doménu Plastie. V posledních letech však společnost míří stále víc i do domácností, a zvláště pak do kuchyní.
„Obě tyto oblasti jsou totiž ve finále hodně propojené. Úrodu, kterou lidé vypěstují a sklidí pomocí našich výrobků, potom díky dalším produktům z Plastie mohou dále zpracovávat, konzumovat, využívat,“ popsala jednatelka firmy Lenka Novotná s tím, že podnik se tak stále drží témat udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, která jsou mu dlouhodobě blízká.
V nabídce má firma například speciální fermentační víčka na sklenice – třeba na domácí kvašení zeleniny, či takzvané farmy – sady nádob na „interiérové zahrádkaření“. Zájemci si v těchto minifarmách mohou vypěstovat dnes velmi populární microgreens, tedy výživné mikrobylinky. Jiné nádoby jsou určené zase pro metodu regrow – lidé v nich dále zužitkovávají zbytky zeleniny, například jarní cibulky, mrkve či petržele, a nechávají je obrůst novou natí.
Masnu, kde se vyráběl salám Vysočina, od Agrofertu koupila stavební firma |
Ačkoliv Plastia už od svých počátků klade důraz vedle funkce produktů i na jejich vzhled, právě s expanzí do nitra domácností nabývá design ještě více na důležitosti. Výrobky jsou navrženy tak, aby bylo možné je umístit klidně i do luxusně vybaveného bytu. Jejich vizáž je pasuje až do role interiérových doplňků.
Ostatně potvrzuje to i řada ocenění, které firma z Nového Veselí za vzhled svých produktů získala. A nejde „jen“ o věci určené pro domácí pěstování, ale třeba i pro další zpracování a zužitkování bioodpadu. Zatím posledním úspěchem Plastie je totiž mezinárodní cena Red Dot Award 2024, již společnost obdržela za čtyřlitrovou plastovou nádobu určenou právě na rostlinné zbytky. Tu je možné bez problémů vystavit na kuchyňské lince nebo kdekoliv jinde v bytě.
„Naším cílem bylo prostřednictvím designu odstranit negativní konotace spojené s odpadem a přenést je do roviny funkční, estetické věci, kterou není třeba skrývat, ale naopak může být součástí našeho každodenního prostředí,“ vysvětlili Daniel Pavlík a Jan Kopřiva, designéři ze studia WRKS, již za podobou produktu stojí.
Při navrhování nádoby na bioodpad brali v úvahu i stávající koncept produktů Plastia. Šlo tak nejen o vytvoření příjemného vzhledu, ale hlavně o plnění primárního účelu věci – o pohodlný sběr bioodpadu. Výrobek je tedy ve výsledku odolný a dobře se s ním při každodenním použití manipuluje – například víko se snadno otevírá a zavírá a lze ho i zavěsit na okraj nádoby.
Co nejekologičtější přístup
Nádoby se nabízejí hned v několika barevných variancích, přičemž nechybí ani verze obarvená kávovou sedlinou. Tuto variantu přírodního barviva, které dává zboží specifický vzhled, používá ostatně Plastia u více svých produktů.
„Teď jsme začali dělat i kelímky na kávu s víčkem, i ty jsou stylově obarvené právě kávovou sedlinou. Zájem o ně mají hodně firmy – mohou si na ně dát například své firemní logo nebo nějaký slogan,“ přiblížila Novotná.
Nejde však o jediné přírodní barvivo, jež Plastia používá. Růžové tónování dodávají plastovému materiálu například slupky hroznového vína, rýže zase zajišťuje lehce pastelový, smetanový nádech bílé.
O co nejekologičtější přístup se společnost snaží i při volbě materiálu, z nějž vybavení pro zahrádkáře, pěstitele a další zákazníky vzniká. Kde to jde, přidává se do základní směsi recyklovaný plast. „Poměry jsou různé, záleží na tom, o jaký výrobek a k jakému účelu se jedná. Obvykle je ale směs tvořena 30 procenty recyklátu a zbytek pokryje základní surovina,“ popisuje Novotná.
Tento primární materiál, polypropylen, kupuje firma například ve slovenském Slovnaftu. „Je to v podstatě nejběžnější materiál – primární plast s jednoduchým složením, s nímž se kdysi začínalo. Vyrobená i je z něj spousta věcí – kelímky, kuchyňské pomůcky,“ vysvětluje jednatelka Plastie.
Výhodou podle ní mimo jiné je, že tato základní látka nemá žádný pach ani chuť. „Za ta léta už také víme, jak se chová, že je naprosto bezpečná a zdravotně nezávadná. Problém se škodlivými plasty totiž nastal, až když se do nich začala přidávat různá aditiva, třeba těžké kovy jako barviva, což už je dnes naštěstí díky evropské legislativě zakázáno,“ říká Novotná.
Ani kousek plastu nepřijde nazmar
Recyklované plasty novoveselský podnik používá třeba do materiálů pro výrobu zahrádkářských produktů. Na věci, jež přicházejí do styku s jídlem – s výjimkou materiálu PET – se totiž taková směs používat nesmí. Recyklát pochází také z vlastní „produkce“ Plastie.
Zatímco výrobky s drobnou vadou nabízí firma zákazníkům se slevou – třeba na jarním jarmarku, zboží s většími nedostatky míří do drtičky. Výsledný recyklát se potom později může, v kombinaci se základním materiálem a barvivem, proměnit zase třeba v květináč. Nazmar tak dle Novotné nepřijde skutečně ani kousek plastu.
„V oboru jsem přes třicet let. A vím, že plast se tady nikdy nepálil ani nezahrabával, jak mi tu lidé někdy chodí říkat. Takové nezpracované věci mají pořád hodnotu – někdo s nimi umí zacházet, jiný s nimi obchodovat, někdo je umí dál zpracovat a využít,“ míní jednatelka.
Než se změní zmíněná směs plastů ve finální produkt, putuje do stroje, kde se jednotlivé složky rozpustí a smíchají. Výsledný horký materiál pak vždy čeká vstřikování do formy. „Většinu forem si sami nejen navrhujeme, ale také opracujeme do požadované podoby v naší nástrojárně. Takto jich vznikne kolem 80 procent,“ doplňuje Novotná.
Pololetí nebude dobré, brzdí nás Green Deal, shodují se podnikatelé na Vysočině |
Ve formě se musí horký plast po vystříknutí tvaru zchladit. Teplo, které u toho vzniká, navíc Plastia dál zužitkovává. Horká voda přes výměník putuje do skladů, jež jsou jí takto vytápěny.
Ne všechny výrobky ale přicházejí na svět vstřikováním do forem. Třeba konvičky – stálice Plastie – se vyrábějí nafukováním; tvarovány jsou tak nejen tlakem, ale i vzduchem.
Zatímco některé činnosti ve výrobě zastávají pracovníci, jichž dnes zaměstnává firma kolem stovky, na jiné mají v podniku roboty. Vytížený je například laser, který se stará o veškeré dekory a nápisy na zboží. „Neděláme žádné potisky, to by bylo jen další barvivo, další chemická aditiva, vstupující do celého cyklu. Ono se to nezdá, ale to mohou být klidně stovky litrů barvy,“ upozorňuje Novotná.
Laser je dle jejích slov mnohem ekologičtější a zdravější variantou. „U recyklace takového výrobku pak nemusíte řešit, z čeho to barvivo nápisu je a jak lze materiál dál využít,“ říká jednatelka.
Zjišťují, jaké nároky lidé mají
V Plastii kladou podle ní velký důraz i na komunikaci se zákazníky, a to nejen formou zpětné vazby. Společnost často už předem zjišťuje, jaké nároky na konkrétní produkt lidé mají nebo jaké „vychytávky“ by u něj uvítali.
„Věci můžete nabízet dvojím způsobem. Buď cestou marketingu, kdy lidem v podstatě vnuknete myšlenku, že dané zboží potřebují a musí si ho koupit. Anebo tu věc navrhnete tak, abyste jim vyhověli, uspokojili jejich potřeby nebo třeba vyřešili nějaký jejich problém,“ nastiňuje Lenka Novotná.
Jako příklad uvádí zmiňované kelímky na kávu. Jejich největší problém obvykle je, že mohou konzumenty skrze svůj obsah popálit nebo se různě deformují. Proto na nich Plastia vytvořila ochranný perforovaný prstenec, díky němuž kelímek nepálí a také se lépe drží. „Když se lidí dopředu zeptáme, eliminujeme tím i nedostatky, které bychom pak složitě zpětně opravovali,“ dodává k tomu Monika Šimonová, marketingová manažerka Plastie.
Komunikace se zákazníky zahrnuje také jejich vzdělávání, zvláště nyní, kdy společnost nově míří více do domácností. „Snažíme se přicházet s novinkami, ale také už víme, že je musíme lidem lépe představit. Pohybuje-li se člověk v komunitě, kde je kvašení zeleniny či pěstování mikrobylinek standard, má pocit, že všichni okolo vědí, jak a proč se to dělá. Pro řadu lidí je to ale pořád velká neznámá,“ vysvětluje Novotná.
Český kmín a střechy na klíč. Ocenění podnikatelé na Vysočině jsou ze Žďárska |
I proto firma letos začala s pořádáním workshopů pro veřejnost, jimiž doplnila svůj tradiční jarní zahrádkářský jarmark. „Účastníkům jsme ukázali, jak mají při fermentování, kompostování či pěstování mikrobylinek s našimi výrobky zacházet. Lidé získali i nějaké recepty a tipy,“ přiblížila Šimonová.
Ze stejného důvodu vzniká u sídla firmy ukázková zahrada. I tam zájemci časem uvidí produkty Plastie v praxi. Zjistí, jak vypadají instalované v terénu nebo jak fungují – třeba vermikompostér, který lze umístit do vyvýšeného záhonu a přímo tam jej zásobovat bioodpadem. Živiny z něj poté putují rovnou do půdy, ovšem díky zabezpečení se k němu nedostanou například hlodavci. Právě tento produkt je navíc i dalším z portfolia firmy, jenž skrze svůj design získal loni cenu Red Dot Award 2024.
Ne každý produkt hned uspěje
Zatím poslední novinkou Plastie je takzvané houbárium. Jen málokdo asi tuší, co se za tímto poněkud nezvyklým názvem skrývá. Ve speciální, částečně průhledné nádobě, která může opět posloužit jako netradiční bytový doplněk, si lze na kávové sedlině – z kávovaru či kapslí – vypěstovat hlívu ústřičnou.
Produkt sice společnost z Nového Veselí vyrábí, ale nabízí jej zatím pouze přes distributora, společnost reKáva. Ta jej dodává i se sadbou hlívy. „Uvidíme, jak se tato novinka uchytí. Pak budeme řešit, zda ji zařadíme i do našeho prodeje,“ zvažuje Novotná.
Ne všechny nové produkty jsou totiž hned úspěchem, své místo na trhu si musejí vydobýt. Čeká se, až se s výrobkem zákazníci seznámí, zvyknou si na něj. A stejně jako třeba v případě fermentování či pěstování microgreens je potřeba také edukace.
Například designový vermikompostér, v němž lidé mohou i v bytě vytvářet s pomocí žížal vlastní kompost, dostal titul Red Dot v roce 2017. „Je to tedy už sedm roků, přičemž zhruba pět let trvalo, než se usadil na trhu. Dnes se těchto vermikompostérů prodají tisíce ročně po celém světě. Dodáváme je i do Austrálie a na Nový Zéland,“ vypočítává Lenka Novotná.