To není science fiction. Rodinná farma z Vysočiny pěstuje a prodává melouny

  9:08,  aktualizováno  9:08
Nejen brambory, ale i vodní melouny mohou být z Vysočiny. Není to nesmyslné tvrzení z kategorie sci-fi. Farmáři z Útěchoviček na Pelhřimovsku už třetí sezonu melouny pěstují a přímo u pole také prodávají zákazníkům. Nejsou sice uvnitř úplně nejčervenější, ale zákazníci jejich chuť vychvalují.

Letos vyprodukují do začátku října pravděpodobně deset tun – pokud do dozrávání ovoce neblaze nezasáhne počasí. Například první mrazíky.

„V podstatě nás inspirovali zákazníci. Nejprve jsme před čtyřmi lety zasadili česnek a úspěšně začali s prodejem. Pak se lidi ptali: máte i brambory, cibuli, rajčata? A melouny? A my jsme si řekli: melouny? Nakonec, proč to nezkusit?“ líčí jednatelka Farmy Pech Gabriela Pechová.

Melouny letos pěstují na třetině hektaru na poli poblíž Olešné u frekventované silnice z Jihlavy na Pelhřimov. Tady mají i místo prodeje své zeleniny, ovoce a brambor. Má to své výhody.

„Nemusíme se starat o reklamu, protože lidé, co jezdí kolem po silnici, si sami všimnou, že tady na poli pracujeme a stále sem někdo zajíždí a nakupuje u nás. Druhým plusem je, že brigádnice u pultů to, co prodávají, krátce předtím z pole samy sklidí, takže je to úplně čerstvé. A odpadají starosti s přepravou,“ vysvětluje sedmatřicetiletá Gabriela Pechová.

Lepší melouny jsme nejedli, píší zákazníci

Čerstvé melouny odrůd Bedouin a Lusitana z Farmy Pech se rychle staly atraktivním zbožím. „Dnes jsme meloun koupili a všem nám moc chutnal. Lepší jsme nikdy nejedli. Opravdu luxusní, sladký a šťavnatý,“ napsala na sociální sítě Pavla Blažková, jedna ze zákaznic.

„Naše melouny nemají tak červenou barvu dužiny jako melouny z jihu, na to tady přece jen chybí to teplo. Dorůstají také menší váhy – od dvou a půl do šesti kilogramů. Chutnají ale výborně,“ řekla Pechová.

Nudila se v Praze na mateřské, tak si založila kozí farmu na Vysočině

Farma, kterou Gabriela založila s manželem Danielem, je velmi mladá. Vznikla před čtyřmi lety. „Tehdy jsem šla na mateřskou dovolenou a s mužem jsme hledali další smysl našeho bytí. Oba jsme v zemědělství vyrostli a máme k němu vztah, tak nás napadlo zasadit česnek. Tím to začalo. Po první sezoně jsme si řekli, že budeme pokračovat. Dnes máme kromě pole přímo u naší prodejny dalších pronajatých osm hektarů,“ přibližuje Pechová.

K česneku se přidalo v dalším roce pěstování cibule, rajčat a melounů a také okrasných a halloweenských dýní. „Hned jsme na to navázali tím, že pro známé a přátele děláme v Útěchovičkách halloweenský průvod,“ přidala Gabriela Pechová. Farma má dva stálé pracovníky: Gabrielu a Daniela.

Květiny se dají i jíst. Sběrem v přírodě si ale můžete spíš uškodit, radí farmářka

A v sezoně osm až patnáct brigádníků, z nichž minimálně tři brigádnice jsou denně u prodeje ve stánku. Až na výjimky – například brambory od příbuzných z rodiny Pechovi přeprodávají – je všechno ovoce a zelenina sklizeno krátce před prodejem a prodáno přímo tam, kde vyrostlo. Zavedli úspěšný samosběr okurek, v příštím roce vyzkoušejí – jak to už dělají na řadě farem – samosběr jahod.

V zimě video na YouTube místo pohádek

Výměra osázená melouny je nenápadná. Vlastní rostlina je nízká a v listoví lze melouny uvidět, až když je člověk dva tři metry od nich. Pěstování melounů v podmínkách Vysočiny chce určité triky, například fólii pod rostliny, která je biologicky rozložitelná a zahřívá půdu.

„Necháváme si poradit od zkušenějších a vtipné je, že nejvíce inspirace nacházíme na YouTube, kde každý od mikropodniků po korporáty dává návody, jak kterou rostlinu pěstovat. Takže v zimě místo pohádek koukáme na YouTube na pěstování rajčat a melounů,“ směje se Pechová.

Pro melouny je nejdůležitější teplo a přesná zálivka. „Jinak uvnitř dužniny začnou vznikat pukliny z toho, jak melouny rostou, protože jsou s nadsázkou z vody složeny skoro stoprocentně,“ vysvětluje farmářka.

„Počasí má zásadní vliv, takže jsou to nervy, hlavně krátce před sklizní – občas to obrečím, když se nám něco nepodaří. Ale stejně tak mě často dojímá vděčnost našich zákazníků. Když babička, která si nás dokázala najít na internetu, ačkoli nemá chytrý telefon, nám pak napíše, že si u nás koupila 30 kilo rajčat a v životě nejedla lepší. To na city silně zapůsobí,“ líčí Pechová.

Práce od pěti ráno do jedenácti večer

Protože na mateřské pečuje o dvě malé děti, má na farmě na starosti především agendu, sociální sítě a vyřizování objednávek. Ale i práci ve skleníku v Útěchovičkách, kde farma sídlí.

„Vstanu ráno v pět a do osmi, než se ozve chůvička, že se nám vedle v místnosti budí děti, vyvazuju tři hodiny ve fóliáku rajčata a okurky,“ popisuje Gabriela Pechová.

Farmaření nese svá specifika, která farmářský pár dobře zná. „V červnu a červenci manžel pracuje od pěti ráno do jedenácti večer každý den. Během toho má denně třeba osmdesát telefonátů od zákazníků. Dovolenou si vybereme v zimě, kdy máme tři měsíce prakticky volno, tak jezdíme na bazén, na lyže a snowboard. Tak to prostě je,“ přibližuje Pechová.

Je polovina září a na poli u rušné silnice „šestsetdvojky“ poblíž Olešné nenápadně dozrávají další sladké melouny z Vysočiny.