Zajištění šachty dostali na starost báňští specialisté. A ti zcela změnili podobu místa. Odkrytí jícnu šachty ovšem umožňuje po staletích vidět, jak mohl důl vypadat v době, kdy se v něm ještě běžně pohybovali havíři.

„Podařilo se odkrýt kapsu, v níž se otáčelo obrovské důlní kolo na vodní náhon s průměrem snad až patnáct metrů. Pomocí něj se odčerpávala voda z důlního díla a odvážel vytěžený materiál. Od kapsy vede odvodňovací štola, která z dolu odváděla vodu k nynějším mokřadům nedaleko odtud. Vedle je ještě obslužná štola, která obcházela důlní stroj,“ popisoval na místě náměstek primátora Radek Popelka.

5 fotografií

Odkryv propadlé zeminy ukázal také stopy dvou takzvaných stařin, tedy pozůstatků původních dolů. „Tam se potkává počátek i konec hornictví na Jihlavsku, tam se těžilo takříkajíc první stříbro na Jihlavsku. A tato obrovská hlavní jáma je zase pozůstatkem posledního dolování v Jihlavě, kdy došlo ke krachu důlní společnosti, která zde prodělala všechny peníze,“ popsal Popelka.

Hrdlo vlastní šachty důlní specialisté ze státního podniku Diamo opatřili betonovým věncem a mříží. Kromě toho obnažili celý jícen až na holou skálu, aby prověřili, že se důl již nikde jinde propadat nemůže.

Odkaz horníků pozvaných Václavem I.

Město poté nechalo ke „kráteru“ vybudovat z betonových prefabrikátů novou kratší přístupovou štolu. Betonové dílce zasypali zeminou a přístup z obou stran obložili skládanými kameny. „Ty kameny pochází ze zbouraného jihlavského zimního stadionu, tady jsme je druhotně využili,“ zmínil jako perličku Popelka.

Místo by se mělo stát součástí budoucího zamýšleného hornického skanzenu. „Nejlepší by bylo šachtu provizorně zastřešit. To je však zatím ještě hudbou budoucnosti,“ uvedl náměstek primátora Martin Laštovička, který se dlouhodobě o středověké dolování stříbra na Jihlavsku zajímá.

„Byli jsme před několika lety v německém Schwarzwaldu, kde pramení Dunaj a má se za to, že podél Dunaje postupovala středoevropská kolonizace. Navštívili jsme tamní staré doly na stříbrnou rudu a viděli tam komory pro důlní kola. Říkali jsme si tehdy, že je možné, že něco podobného je i v Jihlavě, a zde jsme to nyní odkryli,“ podotkl.

„Osobně si myslím, že dost dobře mohli tady tento důl budovat horníci pozvaní na začátku dolování králem Václavem I. do Jihlavy, kteří byli podobně vzdělaní jako ve Schwarzwaldu. Je to mimořádný objev a já jsem rád, že aspoň jedno jihlavské důlní dílo bude přístupné a slávu horního královského města Jihlavy může dokumentovat,“ zmínil Laštovička.

Vyčištění šachty je úkolem pro další roky

Pod mříží na dně ústí dolu by se měla nacházet vlastní šachta. Ta je však nyní zasypaná a zalitá vodou. Její čištění by mohlo být úkolem pro příští roky. „Na základě dochovaných dokumentů by mohla být šedesát až osmdesát metrů hluboká. To ale uvidíme, až ji budeme postupně čistit,“ řekl Jan Šustr z jihlavské správy podzemí.

Péči o stará důlní díla má podle zákona na starost ministerstvo životního prostředí, pro které práce na zajištění vykonávali specialisté z podniku Diamo. Následná úprava okolí jícnu šachty už byla v režii města. Dosud přišla na 600 tisíc korun. „Následovat bude bezpečnostní zajištění svahů kolem šachty, kde bychom se měli vejít do dvou milionů korun,“ upřesnil Popelka.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

U odkrývání jícnu šachty byli i odborníci z Archeologického ústavu Masarykovy univerzity. „Našli části vodotěžného stroje, nějaké artefakty si odvezli a další část nálezů pozvolna vysychá uložená v jihlavském podzemí. Našly se také zbytky výdřevy, ale pokud vím tak jiné extra vzácné nálezy zatím nejsou,“ dodal Popelka.

Šachta sv. Jiří se nachází poblíž rozcestí na východním úpatí vrchu Šacberk. V jejím okolí jsou četné pinky či obvaly - menší pozůstatky desítek dalších důlních děl, která mnohdy sledovala stejnou stříbrnou žílu. Kolem svahů Šacberku jsou také mimo jiné dodnes dochované zbytky středověkého náhonu pro vodotěžné kolo šachty svatého Jiří.

Kolem Šacberku se buduje naučná stezka

Na zmíněných pinkách a dalších místech správci jihlavského podzemí v okolí Šacberku postupně budují zastavení naučné stezky po stříbrném dolování. Dnes také v blízkosti šachty svatého Jiří představili svůj nový počin: dřevěnou repliku těžební plošiny na ústí šachty - takzvaný hejpánek.

Dolování stříbra má pro Jihlavu až do současnosti důležitou historickou souvislost. Právě kolonizace regionu německými horníky ve středověku zapříčinila, že Jihlava a řada okolních obcí byla až do odsunu zdejších původních německých obyvatel po roce 1945 německým jazykovým ostrovem.