„Cílem je v daném úseku zrychlit provoz, zlepšit komfort jízdy a převést dopravu mimo obce Rančířov, Čížov, Suchá, Prostředkovice, Stonařov a Vílanec,“ řekla Marie Tesařová, vedoucí jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Dosud největšími stavbami kraje byly obchvaty. Ten u Moravských Budějovic stál 1,3 miliardy korun a aktuálně budovaný obchvat Velkého Beranova přijde na 800 milionů. Co nevidět se začne stavět obchvat Havlíčkova Brodu za 1,6 miliardy.

Mezi strategickými plány silničářů figuruje přeložka silnice v úseku Jihlava - Stonařov už více než 20 let. „Už v roce 1998 byla s ohledem na tento záměr v dotčeném území vyhlášena stavební uzávěra,“ podotkla Tesařová.

Cestáři mají nyní na tento záměr zpracovanou dokumentaci pro územní rozhodnutí. „Letos se bude dokumentace projednávat, řízení může být teoreticky i letos ukončeno. Máme zatím koncept, který jde do připomínkového řízení,“ řekla Tesařová.

Obce výstavbu podporují, starostové už byli s peticí u ministra

K investici byla také už v roce 2009 provedena studie EIA vlivů na životní prostředí, která dala záměru zelenou.

Podle hrubého harmonogramu silničáři předpokládají, že v roce 2024 by mohlo být na přeložku silnice vydáno stavební povolení, stavba by byla zahájena v roce 2027 a o další tři roky později by mohla být uvedena do provozu.

„Věřím, že se přeložky silnice dočkáme. Je ve vládním seznamu strategických investic. Jezdíme na výrobní výbory, jsme informováni o přípravách. Nová komunikace je v našem územním plánu, věřím, že se to bude posouvat dál,“ konstatoval starosta Stonařova František Plavec.

„Výstavbu podporujeme, my a zástupci dalších obcí na trase stávající silnice jsme už byli i s peticí na podporu přeložky u bývalého ministra dopravy Ťoka,“ pravil stonařovský starosta.

Stavbu mohou podle něj ale oddálit předpokládané nesouhlasné postoje některých vlastníků pozemků na trase. „Je otázkou budoucí legislativy, jestli bude možno stavět i bez souhlasu vlastníků pozemků a teprve zpětně vyřizovat vyvlastnění pozemků,“ míní Plavec.

Nová silnice povede západně od té současné a rovnoběžně s ní

Silničářka Tesařová předpokládá, že z letošního celostátního sčítání dopravy vyplyne její nárůst i na dotčeném úseku silnice I/38.

„Problémem předchozích sčítání je, že pro tuto silnici v posledních letech nikdy nebyla korektní, protože vždy byl na silnici I/38 omezen provoz, neboť jsme tam dělali nějaké práce,“ řekla Tesařová.

Nová silnice by měla jít v úseku Jihlava - Stonařov západně od stávající silnice, ale víceméně souběžně s ní a mimo šest v úvodu zmíněných obcí. Na přeložce silnice by mělo vzniknout patnáct mostů a dvě mimoúrovňová křížení. Postaveny by měly být dvě protihlukové stěny.

Dál na trase I/38 směrem na Znojmo by v budoucnu na novou silnici měly navazovat obchvaty Dlouhé Brtnice a například také Želetavy. „V případě obchvatu Želetavy se zatím zabýváme přípravou studie,“ pověděla Tesařová.

Některé domy jsou jen metr od nejvytíženější komunikace v kraji

Podle starosty Stonařova Plavce doprava na I/38 v průtazích obcí místní obyvatele už neúnosně zatěžuje.

„Doprava prudce narůstá, v posledních letech enormně přibylo kamionů se dřevem. Některé domy ve Stonařově jsou jen metr od této silnice, takže si umí asi každý představit, jak se tam těm lidem žije,“ řekl Plavec.

Silnice I/38 patří - vyjma dálnice D1 - k nejzatíženějším komunikacím v kraji. Představuje severojižní silniční propojení přes celou Vysočinu a hraniční přechod Hatě na rakouskou silniční síť, současně je také spojením s dálnicí D1.

Silnice má bohatou historii - už za dob podunajské monarchie byla klíčovým silničním spojením mezi Vídní a Prahou.

Silnice I/38 z Jihlavy na jih vede ve třináctikilometrovém úseku skrz šest obcí. ŘSD tento stav chce změnit. Nová silnice by měla vést rovnoběžně se stávající jen kousek západně.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz