„Záběry jsou natáčené během uplynulých dvou let - některé jsou staré pár měsíců, některé starší. Záběry z kravínů jsme natáčeli najednou pro kampaň MLÉK.O. - konec lží o mléku,“ uvedla spoluzakladatelka spolku Michaela Vincourová.
Hlavním motivem zveřejnění nejčerstvějšího videa, které svým obsahem bezesporu šokuje, je kampaň spolku spuštěná loni na podzim. Zaměřuje se na mlékárenský průmysl a poukazuje napojení mlékáren na farmy, kde údajně k surovému zacházení se zvířaty dochází. Aktuálně zacílili aktivisté na jihlavskou společnost Moravia Lacto a.s., spadající pod Bohemilk Opočno, a několik jejích dodavatelských chovů na Vysočině.
„Chceme spotřebitelům poskytnout jasné důkazy, že na mlékárně nezáleží. Lidé jen musí vědět, co podporují, když kupují mléčné výrobky,“ vysvětluje Vincourová.
„V nejbližších dnech budeme kontaktovat dodavatele mléka, kteří jsou ve videu uvedeni, a budeme celou situaci řešit,“ ujišťuje Martin Hudík, předseda představenstva Moravia Lacto. „Jako dlouholetí zpracovatelé mléka jednoznačně odmítáme spojování našeho závodu s uváděnými praktikami a jednoznačně nesouhlasíme s týráním zvířat v jakékoliv podobě.“
„Je pravda, že součástí zveřejněných videích jsou i záběry z provozu v Bransouzích,“ připouští Jan Dokulil, předseda tamního Zemědělského družstva Okříšky, jednoho z těch, které aktivisté zmiňují. „Ovšem všechny souvisí s událostmi, které se u nás objevily už před několika lety. Tehdy byly řádně prošetřeny a se zaměstnanci, kteří se provinili, jsme ukončili pracovní poměr.“
Špína z výkalů, rány od řetězů, bití tyčemi. Na Jihlavsku objevili týraný skot![]() |
Hudík zároveň zdůraznil, že celá kampaň společnost zpracovávající syrové kravské mléko poškozuje. „Ohrazujeme se proti informacím, že se jedná o naše zaměstnance. Záběry jsou z chovů producentů mléka, kteří jsou samostatnými právními subjekty a jsou přímo dozorováni Státní veterinární správou příslušného kraje,“ připomněl.
V říjnu 2024 podle něj navíc společnost oslovila všechny dodavatele mléka s tím, že týrání zvířat nebude v žádném případě akceptovat, a požádala v souvislosti s tím také o důslednou kontrolu.
Problémová Vysočina
„Žádný čerstvý podnět na týrání zvířat aktuálně neřešíme, nicméně aktivisty určitě oslovíme,“ říká Petr Majer, mluvčí Státní veterinární správy (SVS). „Zjistíme, kde všude a v jakém časovém období se jimi zveřejněné záběry pořizovaly. Do těch míst se potom vypravíme.“
Na základě konkrétního zjištění se podle něj řeší, zda se jedná o přestupek, nebo o trestný čin. Ve druhém případě je celá věc okamžitě předána policii.
Ani to ale aktivistům často nestačí. „I to, co je podle zákona přípustné, je pro krávy strašné. Chceme dosáhnout toho, aby zvířata nebyla zneužívána vůbec,“ má jasno Vincourová.
Specifické je, že veškeré problémové farmy a místa zobrazená na videu se podle spolku nacházejí na Vysočině. Například loni v březnu se týrání zvířat řešilo i v Krasonicích na Jihlavsku.
„Nejzávažnějším zjištěním byl chov zvířat vazným způsobem, při kterém byla vlivem řetězů celkem u osmi kusů narušena integrita kůže a podkoží s následným krvácením a zánětlivými procesy v různém rozsahu,“ hlásil tehdy druhý z mluvčích veterinární správy Petr Vorlíček.
V minulosti aktivisté ze spolku Zvířata přinesli například šokující záběry z jatek na Žďársku, později i z jatek na Havlíčkobrodsku. Podle svých slov se však na Vysočinu nespecializují.
„Je to jen čistá náhoda, zrovna se to tak sešlo, že jsme zveřejnili záběry z chovů, které jsou v této oblasti. Ale brzy budou následovat další mlékárny, jejichž dodavatelské kravíny jsou z jiných krajů,“ reagovala Vincourová.
Postup aktivistů je chybný, tvrdí veterina
Podle veterinární správy je ovšem postup, kdy spolek poukazuje na konkrétní případy někdy až s několikaměsíčním odstupem, chybný.
„Pokud něco takového někdo zjistí, má podat podnět neprodleně, abychom mohli provést kontrolu co nejdříve. Jenže oni shromažďují data i několik měsíců či let a až potom sestříhané video zveřejní,“ vysvětlil Petr Majer.
„Pán z veterinární správy by si měl uvědomit, že děláme práci za jeho zaměstnance, kteří ji očividně nezvládají. Místo toho, aby hodnotil naše postupy, by měl své obvinění směřovat na pracovníky kravínů, na jejich vedení - a nakonec i na sebe,“ namítá za spolek Vincourová.
„Záběry nahlašujeme ze zoufalství, protože víme, že se pro zvířata nic zásadního nezmění. A především proto, že takové jednání je naprostým standardem v podnicích, které zneužívají zvířata - děje se to všude,“ dodala.
Povinné kamery na všech jatkách
Nedávno se tématem týrání zvířat zabývali také poslanci v Parlamentu, kteří schválili v novele veterinárního zákona povinné umístění kamer na jatkách, aby bylo možné sledovat, jak zaměstnanci se zvířaty zacházejí.
„Zavádíme to na základě excesů, které byly v minulých letech,“ řekl ve Sněmovně ministr zemědělství a šéf lidovců Marek Výborný. Dodal, že řada provozů jatek už teď kamery má.
Mléčných farem a hospodářství se nicméně povinné monitorování zatím netýká. Otázkou tedy je, jak se k záběrům týraného dobytka dostal konkrétně spolek Zvířata nejíme. Jen těžko si lze představit, že by svolení k pořizování záznamů dala aktivistům samotná družstva.
„Záběry většinou dostáváme - od lidí, kteří se tím zabývají,“ sdělil bez dalšího vysvětlování člen spolku Zvířata nejíme Lukáš Vincour.
„Individuální selhání zaměstnanců“Místem, kde podle spolku Zvířata nejíme, zacházejí s hovězím dobytkem velice krutým způsobem, má být také zemědělský areál v Bransouzích. Tamní farma patří pod Zemědělské družstvo Okříšky, jehož předsedou je Jan Dokulil. Ten možnost zmíněných incidentů v družstvu přiznal. Řešíte aktuálně nějaké stížnosti nebo podnět týkající se týrání zvířat v Bransouzích? Stalo se, že by s vámi tehdy na základě onoho videa ukončil některý z odběratelů spolupráci? Máte tušení, jakým způsobem se aktivisté dostali k záznamům z kamer? Jakým způsobem se podle vás dá podobným kauzám do budoucna předejít? |