Ve Žďáře chystají investicí desetiletí. Není však jasné, kdo ji zaplatí

  8:32
Konec splašků v řece slibuje vedení Žďáru nad Sázavou a místního Svazu vodovodů a kanalizací (SVK). Žďárská čistírna odpadních vod se po dvou dekádách dočká modernizace za 232 milionů korun. Zatím však není jasné, kdo zaplatí sumu nad rámec dotace od Státního fondu životního prostředí. Ta činí necelých 148 milionů.
Ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, iDNES.cz

Podle platných stanov by mělo město Žďár nad Sázavou platit zhruba 70 milion korun nad rámec dotace. Radní si však už dříve odhlasovali strop 40 milionů.

Připravovaná přestavba za skoro čtvrt miliardy, k níž má dojít v příštích dvou letech, by měla zajistit vyšší účinnost čistírny i navýšení její kapacity. K poslední velké úpravě čistírny postavené v 60. letech došlo v roce 1997, od té doby se však na systém napojilo navíc několik okolních obcí (Polnička a nová zástavba Hamrů nad Sázavou) nebo místních částí Žďáru (Stržanov), nové sídliště Klafar či firmy v průmyslové zóně.

„Čistírna odpadních vod Žďár nad Sázavou získala postupem času regionální charakter, a došlo tak k vyčerpání její kapacity. Při intenzivnějších deštích posledních let dochází k přetokům části odpadních vod rovnou do Sázavy,“ vysvětluje žďárský radní, poslanec a zároveň místopředseda předsednictva SVK Žďársko Radek Zlesák.

Čistička je majetkem města vloženým do svazu, zařízení provozuje Vodárenská akciová společnost. Investorem je svazek, který také celý nákladný projekt připravuje.

Ve hře jsou tři varianty financování

Jak se však bude „investice desetiletí“, jak o ní hovoří Radek Zlesák, financovat, je věcí dalších jednání. „Věřím, že ta dohoda bude rychle na stole,“ reaguje.

I on však ví, že rozhodne až březnová valná hromada coby nejvyšší orgán organizace fungující jako dobrovolný svazek sdružující přes 80 obcí. Ještě předtím problematika projde předsednictvem svazku a nepochybně ji budou muset řešit orgány města.

Podle Dagmar Zvěřinové, předsedkyně SVK, bývalé žďárské starostky a nynější opoziční zastupitelky, jsou ve hře celkem tři varianty. „Buď město podle stále platné investiční politiky svazku doplatí nad rámec dotace přes 70 milionů (místo 232 milionů počítá pouze s cenou samotného díla zhruba 220 milionů), nebo se Žďár a svazek o investici podělí. Další možností pak je, že město převede čistírnu do majetku svazku a ten pak investici zaplatí stoprocentně,“ vysvětluje Zvěřinová.

Žďárští radní si přitom před třemi roky odhlasovali, že na modernizaci čistírny přidají maximálně 40 milionů. „Že bychom platili celou částku, nepřipadá v úvahu, naše usnesení pořád platí,“ připomíná starosta Žďáru Martin Mrkos.

Připouští však, že čas pokročil. „Pokud si to vývoj situace vyžádá, bude rada reagovat,“ dodává.

Valná hromada by musela změnit investiční politiku

Podle aktérů nastala doba jednat o nové investiční politice. Aby Žďár nemusel platit celou zbývající částku nad rámec dotace, musela by valná hromada svazku změnit svoji investiční politiku pro vodohospodářské stavby. Pro tento účel už vznikla pracovní skupina, zástupci Žďáru však budou muset přesvědčit některé partnery.

„Pracovní skupina možná změnu (investičních pravidel) připravuje, ale my jsme žádný materiál na stůl ještě nedostali. Upřímně nevidím důvod, proč by se něco mělo měnit, v Novém Městě nebo Bystřici nad Pernštejnem jsme rekonstruovali čistírny za stávajících podmínek. Nevím, proč by se měly měnit, protože dotační politika státu je pořád stejná,“ reaguje starosta Bystřice a člen předsednictva svazku Karel Pačiska s tím, že se zřejmě Žďáru nechce platit tolik, kolik by měl. Podle něj by mělo investici zaplatit město.

Radek Zlesák však míní, že vůle po změně ve svazku je a že se situace od 90. let změnila. „Je potřeba vnímat i historický vývoj. Žďárská čistírna byla v roce 1997 první, jež prošla novodobou intenzifikací, následně jí prošly i další městské čistírny. Žďár teď otevírá druhé kolo. Chceme proto udělat systémové opatření, za pár let to budou řešit další města v okolí,“ míní zástupce Žďáru ve svazku.

Hamry se ohradily proti kalům

Případné změny je však potřeba dořešit a provést rychle, modernizace vzhledem k přidělení dotace nepočká. Přestavba čistírny odpadních vod za provozu začne příští rok a hotová by měla být do konce roku 2022.

Původně chtěl svazek ve žďárské čistírně také navýšit množství kalů svážených na místo k dalšímu zpracování. Proti tomu se ale před časem ohradily Hamry nad Sázavou, na jejichž katastru žďárská „čovka“ stojí.

Svazek proto od svého záměru ustoupil a kaly z většiny okresu vznikající při čištění odpadní vody bude zpracovávat v připravovaném zařízení v sousedství uranových dolů na Bystřicku.

Autor: