Lesní družstvo chce v Přibyslavi stavět ukázkové bytovky z vlastního dřeva

  8:52
V Přibyslavi by v budoucnu mohly vyrůst dvě nové bytovky. Ne ovšem ledajaké. Vybudovány by měly být z dřevěných CLT panelů. Provoz na jejich výrobu v prvním říjnovém týdnu otevírá Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou. S její spoluprací chce domy stavět Lesní družstvo obcí Přibyslav.

Dřevopanely. Rodinný dům z CLT panelů. Interiér je v pohledové kvalitě bez dalších povrchových úprav. | foto: Stora Enso

„Lesní družstvo obcí generuje v posledních letech poměrně velké peníze, nese je zvýšená těžba. Tyto prostředky ale budou chybět v budoucnu. Za současné inflace jsme je proto chtěli někam investovat,“ vysvětluje Martin Kamarád, místopředseda představenstva družstva a zároveň starosta Přibyslavi.

Vznikl tak projekt na novou bytovou výstavbu. „S údržbou a pronájmem nemovitostí máme dlouhodobé zkušenosti. U našeho sídla v Ronovské ulici navíc máme volné a pro výstavbu vhodné pozemky,“ konstatoval ředitel lesního družstva Jiří Svoboda.

Domy z CLT panelů

Pokud už by „lesníci“ měli bytové domy stavět, proč by rovnou nemohly být ze dřeva, řeklo si vedení družstva. A když už ze dřeva, proč ne z poměrně moderních CLT panelů, které začíná vyrábět Stora Enso v sousedním Ždírci nad Doubravou.

„Mohli bychom se chlubit, že jsou bytovky vyrobené ze dřeva z našich lesů. Naše práce tak bude mít nějakou přidanou hodnotu, vrátí se zpět a uložíme i nějaký ten uhlík do stavby,“ vyzdvihuje Svoboda.

Pro ždíreckou Storu je Lesní družstvo obcí Přibyslav významným partnerem. Ročně z lesů na Přibyslavsku míří na pilu do sousedního Ždírce ke zpracování kolem padesáti tisíc kubíků dřeva. Podle Svobody to je přibližně pět procent veškerého dřeva zpracovaného na této pile.

Byty by neměly být k prodeji, ale k pronájmu

Družstvo počítá, že by se na pozemek v sousedství jeho ředitelství vešly dva třípatrové domy, každý by obsahoval osm bytů. „Podle současných regulí ani ze dřeva vyšší domy v Česku momentálně stavět nelze,“ upozornil Svoboda.

Byty by investor zájemcům neprodával, ale pouze pronajímal. Některé by si chtěl nechat pro své zaměstnance. A zbylé by mohly sloužit a být ve spolupráci se Storou provozovány jako ukázková nemovitost. Z CLT panelů se v České republice zatím příliš nestaví.

I když je na tom lesní družstvo v současné době nebývale dobře, stejně se jedná o velice významnou investici. Odhady Jiřího Svobody se při současných cenách na stavebním trhu blíží cifře sto milionů korun. Také proto družstvo usiluje o spolupráci se Storou i samosprávou.

Pokud vše půjde dobře, chtělo by družstvo příští rok věnovat detailnímu projektu a získání stavebního povolení. „Stavět bychom chtěli v roce 2024,“ konstatoval Svoboda.

Nemovitosti z CLT panelů se budují velice rychle, menší domy jsou hotové během pár dní. U bytovek by mohlo jít o týdny, maximálně jednotky měsíců.

Podle starosty Kamaráda se investorovi nové byty podaří určitě velice rychle obsadit. „Poslední bytový dům se v Přibyslavi postavil před dvaceti lety. Jakmile se nějaký byt objeví na trhu, je prakticky okamžitě prodán. Nové byty se podaří zaplnit během mrknutí oka,“ je si stoprocentně jist.

Výhodou je přesnost výroby a nízká hmotnost

CLT panel je stále poměrně novinka používaná ve stavebnictví až v posledních letech. Zkratka pochází z angličtiny a znamená cross-laminated timber, tedy křížem vrstvené dřevo. Jak název napovídá, jde o dřevěný panel vyrobený z masivního řeziva. Skládá se z několika slepených vrstev, které jsou na sebe pro lepší pevnost pokládány příčně.

Výhodou CLT panelů je přesnost výroby a nízká hmotnost, jsou částečně paropropustné a mají vysokou únosnost. Konstrukce je díky prefabrikaci prvků lehce a rychle proveditelná. Dřevo je šetrnější k životnímu prostředí. Není proto divu, že tento stavební systém původně pochází ze Skandinávie. Postupně si ale nachází cestu do celé Evropy.

Výrobu prozatím největší linky na tyto panely v zemi dokončila společnost Stora Enso Wood Products ve Ždírci nad Doubravou v srpnu. Pracovníci technologii testují a na pátek 7. října připravují slavnostní spuštění výroby.

Vybudování nového provozu bylo investicí za zhruba 80 milionů eur, přibližně dvě miliardy korun. Roční kapacita linky je 120 tisíc metrů krychlových, po jejím naplnění by tam mělo pracovat 110 lidí.

Na plnou kapacitu by se výroba měla dostat kolem roku 2025. Firma, která podobné linky provozuje už ve Švédsku a Rakousku, chce vyrábět pro export i domácí trh.