„Vůbec netuším, proč projekt doklopýtal až do procesu hodnocení vlivů na životní prostředí. Snad jsme přesvědčili a závěr bude kladný. Jen pochybuji, že to zvládneme ještě letos. Po procesu EIA nás čeká stavební řízení a povolovací řízení,“ krčí rameny Jan Kadlec, ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod (VaK HB), jež čistírnu provozuje.
V Havlíčkově Brodě je největší čistírna odpadních vod na Vysočině. Stavěna byla ve druhé polovině osmdesátých let. Tehdy byla její kapacita nadsazena na více než 200 tisíc domácností. Počítalo se, že bude čistit odpadní vody i z potravinářského průmyslu a zpracování brambor na škrob. Jenže k většímu rozvoji tohoto segmentu už po revoluci nedošlo. Nyní je kapacita čistírny zhruba poloviční.
Lidé chtěli řešit zápach z čistírny odpadních vod. Na radnici ale vypadl proud![]() |
V areálu je tak dost prostoru na přidružené činnosti. A VaK HB toho využívá. Mimo čištění vody zpracovává čistírenské kaly, vyrábí bioplyn, jehož podíl díky nové membránové filtraci vtláčí do sítě, provozuje fotovoltaickou elektrárnu. A nově chce zpracovávat i odpad a odpadní vody z městských gastronomických provozů.
K tomu však potřebuje patřičná povolení. Nikoliv už ovšem vydaná na základě vodního zákona jako dosud, ale zákona o odpadech. A ten je v určitých ohledech o dost přísnější. VaK HB proto navrhl úpravy, které nyní příslušné úřady posuzují.
Úpravy čistírny zápach eliminují
V pondělí odpoledne se právě k tomuto tématu konalo veřejné projednání. To na Starou radnici přilákalo sedm desítek lidí. Vesměs se jednalo o obyvatele místních částí Perknov a Veselice, mezi nimiž se areál čistírny rozprostírá. A provoz ČOV právě tyto občany čím dál víc trápí. Z čistírny totiž cítí nepříjemný zápach a bojí se, že při rozšíření provozu se ještě zvětší.
„Zápach je rok od roku větší, šíří se i do dalších částí sídliště. Je stále náročnější tam žít, hlavně v létě,“ potvrdila na besedě předsedkyně perknovského osadního výboru Jana Košutová.
Podle ředitele Kadlece i projektanta Miroslava Kose však úpravy čistírny, proti nimž se lidé staví, pomohou zápach eliminovat. Jak uvedli, VaK HB na připomínky reagoval a rozhodl se příjmová místa, kde se dosud odpad lije do otevřené jímky, zakrýt.
„Odpad se bude nově přečerpávat pouze z cisteren rovnou do uzavřených nádrží a v kryté hale opatřené biofiltry. To vznik zápachu omezí,“ přesvědčoval nespokojené obyvatele Kos.
„Kdo nám to zaručí? Nikdo“
Příliš se mu to ale nedařilo. Lidé trvali na svém. „Kdo nám zaručí, že se zápach sníží? “ ptal se hned třikrát jeden z diskutujících. Odpověď, že už samotná změna technologie a převedení provozu zpod širého nebe do uzavřeného objektu, ho neuspokojila. „Takže to nezaručí nikdo. Stoprocentní garanci nemáme,“ podotkl nakonec.
Jana Košutová se tázala, jak je možné, že přečerpávání odpadní vody ze septiků a provozů do otevřené jímky je v dnešní době ještě vůbec možné. „V tomto ohledu chybí legislativa. Požadovat zastřešení je nadstandardní požadavek,“ podotkla Kateřina Žáková z odboru životního prostředí krajského úřadu.
28. listopadu 2023 |
I podle jejího názoru rozšíření provozu čistírny lidem v okolí pomůže. Už jen z toho důvodu, že nová technologie přečerpávání bude mít dle zákona o odpadech svůj provozní řád. „Bude to provoz kontrolovatelný,“ řekla Žáková.
Během téměř dvě hodiny trvající diskuse padlo dotazů několik. Většina se týkala právě zápachu a problémů, které čistírna obyvatelům Perknova během posledního roku způsobila. Představitelé VaK HB trvali na tom, že se na provozu čistírny v posledních letech nic výrazně neměnilo. Nedávno nechal provozovatel pouze zastřešit bioplynovou stanici, která byla v provozu přes dvě desetiletí.
Žádného odškodnění se lidé nedočkají
Miroslav Kos poznamenal, že jedním z důvodů silnějšího zápachu může být i změna chování lidí. Ti se snaží co nejvíc šetřit vodou, ale odpadní vody se vyprodukuje stejně. Kanalizací pak odpad při menším množství vody proudí pomaleji a více se koncentruje. „Anaerobní procesy mohou začít, ještě než se voda dostane do čistírny,“ připustil Kos.
Někteří účastníci poté začali kritizovat samotné umístění čistírny. Sídliště Perknov vzniklo převážně v sedmdesátých a 80. letech minulého století, čistírna až poté. Výrazně se pak zástavba rozšířila v první dekádě nynějšího století, kdy už ČOV byla dávno v provozu. Její přesun nepřipadá v úvahu.
Trubky a nádrže z čistírny dodají ročně do sítě plyn až pro 400 domácností![]() |
Někteří diskutující proto navrhli, aby vedení města jako odškodnění za provoz čistírny snížili obyvatelům sídliště poplatky. To přítomný starosta a místopředseda představenstva VaK HB Zbyněk Stejskal (ODS) odmítl. „To bychom museli individuálně posuzovat každou část města. Jinde se obyvatelé třeba více potýkají s dopravou,“ reagoval.
Provozovatel i projektant poté důrazně odmítli, že by ČOV mohla nově likvidovat uhynulá zvířata, jak se mezi lidmi šířilo. „Na to by muselo být povolení od veterinární správy,“ poznamenal Kos.
V přístupu VaK vidí osadní výbor vydírání
Z úst jeho, Jana Kadlece i starosty Stejskala během debaty opakovaně zaznělo, jak je nutné, aby projednání dopadlo pro celý projekt kladně. Jen to zajistí eliminaci zápachu. Pokud by projekt neuspěl, VaK HB by neměl důvod měnit současný provoz a jímky zastřešovat.
Jana Košutová to označila za vydírání. „Přijde mi to tak. Říkáte, že pokud nebude schváleno, zápach zůstane,“ poznamenala.
Veřejné projednání záměru na rozšíření provozu čistírny se v Brodě konalo již podruhé. Poprvé se desítky lidí sešly ve stejném sále na začátku ledna. Kvůli výpadku elektřiny ale muselo být celé jednání odloženo. Posudek pro další pokračování řízení s návrhem konečného stanoviska by měl být vypracován do dvou týdnů.