Vírský Chilli Drak, oblíbená soutěž milovníků pálivých pokrmů, zlákala letos dvanáct odvážlivců. Z toho tři přibyli do sestavy vesměs zkušených matadorů těsně před začátkem akce.
„Já jsem vlastně náhodný kolemjdoucí, i když chilli mám samozřejmě taky rád,“ konstatoval Jiří, jeden ze soutěžících.
Většinu účastníků tvořili muži, nechyběla však ani trojice statečných žen. Žádné úlevy je však nečekaly, pekelná jídla, z nichž mnohá svojí pálivostí strčila do kapsy kvalitní pepřové spreje, dala zabrat všem stejně.
„Pokud můžete, vyfoťte si soutěžící raději hned, protože během hodiny až hodiny a půl z nich budou úplně jiní lidé. Zatím se smějí, komunikují, ale to se záhy změní. Naštěstí Češi i Slováci milují pohled na utrpení druhého,“ shrnul očekávaný průběh klání – jenž se záhy i naplnil, moderátor Tomáš Nový alias Chilliman.
Uvítací drink – limonádu s chilli, která menu zahajovala, zvládli všichni bez potíží. Postupně však pálivost přibývala a s ní také pot, červeň v obličejích i horší vyjadřování aktérů.
Daňčí hřbet a buchtičky s povidly poslaly žďárské studenty do světového finále |
Ti mohli oheň v ústech i útrobách hasit pouze z malého kelímku mléka, jenž měli k dispozici. Kdyby sáhli po přistaveném půllitru této zklidňující tekutiny, znamenalo by to konec v soutěži.
Diskvalifikace také nastává, pokud v sobě člověk pokrm neudrží. „My tomu tady říkáme emoční výlev a máme k tomuto účelu připraveny igelitové pytle,“ objasnil Chilliman.
Záchranáři kontrolovali tep
Na kondici odvážlivců dohlížela i posádka záchranky, jež aktérům průběžně kontrolovala tep a sledovala jejich stav. Není totiž vyloučeno, že by některé položky z menu mohly způsobit – zvláště lidem, již s požitím takto pálivých jídel nemají zkušenost, zdravotní obtíže.
Zkouškou byly pro mnohé účastníky třeba pikantní domácí klobásy. „Na Slovensku mají nejpálivější klobásy na světě, ale my už teď víme, že naše jsou ještě pálivější. Museli jsme dávat bacha, aby se do toho třeba někdo před soutěží omylem nepustil. To by mohlo dopadnout špatně – to je o zdraví,“ popsal za pořadatele Petr Štyndl ze spolku Přátelé Víru.
Kvalitní pepřový sprej má pálivost kolem dvou milionů SHU (mezinárodní jednotky pálivosti, udávající množství kapsaicinu, pozn. red.). Carolina, jedna z nejpálivějších papriček na světě, má pak zhruba 2,5 milionu SHU. „Do klobás jsme ale přidali extrakt s deseti miliony SHU,“ přiblížil pekelnou „lahůdku“ Štyndl.
Bystřicí prošly maškary, jedlíci soutěžili v baštění šišek s mákem |
Ostatně její pálivost potvrdil i Michal, jeden z účastníků, jenž přijel ze Slovenska. „Já jsem tu klobásu chutnal už včera, takže jsem věděl, že jak přijde na řadu, bude to průšvih a končím,“ svěřil se.
„Běžné“ pokrmy prokládali organizátoři i samotnými paprikami, podávalo se také pyré z těchto plodů či právě zmíněné extrakty. Tam je pálivost velmi koncentrovaná, proto je soutěžící dostávali jen v malém množství – na omočených dřevěných tyčinkách.
Účastníci pálivé soutěže podle svých limitů postupně klání opouštěli, přičemž poté museli ze sebe ohnivé delikatesy dostat zase ven – formou už zmíněného „emočního výlevu“.
„To je prostě nezbytnost. Jednou se to jednomu účastníkovi nepovedlo, ač se hodně snažil. A skončil na tři dny ve špitále na kapačkách,“ vzpomněl Štyndl.
Medailové pozice obsadili muži
O medaile bojovali nakonec tři muži – zkušení konzumenti chilli, byť velmi dlouho se držela ve hře třeba i soutěžící Jana, maminka nemocné dívenky, na jejíž léčbu a rehabilitace pořadatelé na akci vybírali peníze.
Vírského Chilli Draka pak ovládl Pavel Řehůřek z blízkého Rovečného, na nějž těsně nestačil Karel Hladík z nedalekého Sulkovce. Vítěz se prý na soutěž nijak zvlášť připravovat nemusel, chilli je totiž nedílnou součástí jeho života.
„K jeho konzumaci mě přivedl už před lety bratr Radim. Jím ho každý den. K obědu si běžně dám tři čtyři Caroliny – ostré papriky mám prostě rád,“ vyznal se Řehůřek. Pochoutku si neodepře ani mimo sezonu, v zimě tahá papričky podle potřeby z mrazáku. A svědčí i jeho zdraví. „Mám žilní trombózu na jedné noze a chilli mi na to hodně pomáhá,“ podotkl vítěz.
V podstatě nonstop je „v tréninku“ také stříbrný Karel Hladík. I pro něj je totiž chilli standardní součástí pokrmů. „Nenapadá mě jídlo, do nějž bych si ho nedal, včetně sladkého. Třeba na palačinky je super, nebo i do buchtiček se šodó,“ líčí Hladík, který ale podle svých slov na soutěž zrovna nebyl ve formě. „Od rána mi bylo zle, ani jsem se nemohl pořádně najíst. Ale řekl jsem si, že to nějak zkusím a uvidím, kam se dostanu,“ dodal držitel stříbrné medaile.
Menu se pstruhem i koprem. Jihlavská studentka vyhrála prestižní gastrosoutěž |
Oba muži se shodli, že pálivost nemá vliv na jejich schopnost vnímat chutě. „Dokážu to už oddělit a užít si i chuť těch jídel. Dokonce mi přijde, že od doby, co jím více chilli, daleko méně solím, protože dokážu mnohem lépe vnímat jednotlivé chutě,“ shrnul Řehůřek.
Vírský Chilli Drak se tento rok konal po deváté. Zpočátku šlo přitom jen o jakési doplnění Malého svrateckého maratonu. „Účastnici kdysi neměli ani slunečníky, seděli v horku na slunci a pojídali chilli. Potom přibylo malé pódium a nakonec se akce vyvinula do dnešní podoby, kdy fungujeme samostatně, máme tu stánky, doprovodný program, velké pódium a jezdí sem lidi z celé republiky i ciziny,“ hodnotí Štyndl.
Letos se účastnil zástupce Slovenska, v minulých ročnících přijeli například i Poláci či Němci.