Radní s nabídkou, že by přibližně sto let stará budova v centru města mohla sloužit muzeu, přišli loni na jaře. Nápad se zalíbil mnohým zastupitelům i představitelům samotného Muzea Vysočiny.
„Je to parádní budova na výhodném místě. V sousedství jsou školy, je tu vstup do parku, hned vedle je Štáflova bašta, k edukačním činnostem by mohla sloužit i malá zahrada,“ rozplýval se ředitel muzea Michal Kamp. V hlavě se mu pomalu začínal rodit plán na zřízení nové regionální expozice.
Že by se jednalo o smysluplné a ideální využití historického domu na rohu ulic Štáflova a Boženy Němcové, říkalo i vedení města. „Muzeum by si rozšíření prostor zasloužilo,“ vzkázal brodský starosta Jan Tecl. „Budova by se muzeu hodila,“ doplnil místostarosta Vladimír Slávka.
Nakonec z tohoto nápadu nic nebude. „Po zvážení všech okolností, s přihlédnutím k závěrům ekonomické analýzy a po zmapování možností financování z cizích zdrojů bylo rozhodnuto, že o nabízený objekt v současné době nemáme zájem,“ vzkázal do Brodu náměstek hejtmana Martin Kukla.
Na vysoké ceně za přestavbu ztroskotalo i azylové centrum
Problémem je totiž náročnost přestavby objektu v cokoliv jiného, než je škola. Rekonstrukce by přišla na několik desítek milionů korun. Protože hejtmanství už v současné době staví v Havlíčkově Brodě nové sídlo krajské knihovny, nemůže si dovolit utratit v tomtéž městě další vysokou sumu za obdobnou kulturní instituci.
Během posledního roku tak padl už druhý nápad, jak s chátrající budovou naložit. Loni na jaře radnice definitivně opustila záměr, za nímž stála bývalá místostarostka a nynější radní Ivana Mojžyšková. Podle ní se ze školy mohlo stát velké azylové centrum.
Proti tomu se ale postavila část vedení města i samotná charita, která ho teoreticky mohla provozovat. Mnohým se nelíbilo, že by se dům, v jehož těsném sousedství stojí další dvě školy, stal centrem, ve kterém by se shromažďovali bezdomovci i méně přizpůsobiví lidé. A že by zároveň vedle bezdomovců sloužil také matkám s dětmi.
Záměr pohřbily rovněž vysoké nároky na přestavbu budovy. Ty byly odhadovány na více než 80 milionů korun. Město by je s největší pravděpodobností muselo hledat ve svých zdrojích.
„Měli jsme přislíbené dotace z úřadu vlády, jenže se nám nepovedlo rychle projekt zpracovat a podat žádost,“ vysvětlila na jaře Mojžyšková.
Už je za pět minut dvanáct, budova chátrá čím dál víc
Co bude s budovou bývalé obchodní akademie dál, zatím nikdo neví. A nezdá se, že by městu pomohl někdo „zvenčí“. „V tuto chvíli nemůžeme nabídnout městu jiný návrh, jak efektivně objekt využít,“ oznámil náměstek hejtmana Kukla.
Městští radní a zastupitelé tak pravděpodobně budou hledat realizovatelné nápady hlavně mezi sebou. Radní v pondělí schválili vytvoření pracovní skupiny, která se bývalou obchodní akademií bude zabývat.
„Měli by v ní být zástupci všech politických uskupení ze zastupitelstva. Moje představa je taková, že by do léta mohla najít smysluplné a z ekonomického pohledu reálné využití budovy,“ přiblížil usnesení brodský místostarosta Zbyněk Stejskal.
Ovšem jak rychle dodal, v otázce využití budovy městem je spíše skeptický. „Mám obavu, že nám nezbyde nic jiného než ji prodat. Budova chátrá čím dál víc, už v ní ani netopíme, je doslova za pět minut dvanáct,“ poznamenal Stejskal.
Pronájem bývalé školy nevyšel, nepodařilo se ji ani prodat
Stoletá budova bývalé školy sloužila pro vzdělávání od svého otevření. Poslední studenti ji však po sloučení středních škol opustili v roce 2010. Od té doby se pro ni radnice marně snaží najít využití.
Nadějně se rýsovala možnost pronajmout ji zájemci, který z ní chtěl vytvořit vzdělávací centrum. Jenže jeho záměr padl.
Budovu se následně nepodařilo ani prodat. Nabídky, které přišly, zastupitelé odmítli. Soukromé firmy ji chtěly přestavět v domov pro seniory či byty a takové využití se nelíbilo vedení města. Orgány památkové péče navíc trvají na tom, aby si i po případné přestavbě budova ponechala původní vzhled s vysokými okny.
