Bývalý areál Amylonu je ukázkový brownfield. Tvoří ho polorozpadlá stavení, v nichž se přestalo vyrábět a svému účelu přestala sloužit už před téměř osmdesáti lety. Od té doby chátrají. Jen jedno křídlo bývalé továrny nechalo město upravit na byty. Jedná se však o poměrně odloučenou lokalitu.
V budoucnu by se celý prostor mohl velmi výrazně proměnit. Některé z budov a poměrně rozsáhlé pozemky za domy u řeky Sázavy už před lety odkoupila společnost Archivas momentálně zastoupená Terezou a Miroslavem Šrámkovými. Lokalitu chtějí přebudovat na rezidenční čtvrť s více než pěti desítkami nových bytů. Vesměs malometrážních, místo má ale zbýt i na větší patrové mezonety.
„Jednalo by se o kombinaci moderního bydlení se starými stavbami. Nacházelo by se v atraktivní lokalitě u řeky Sázavy,“ popisuje Milan Stejskal, architekt a vedoucí Atelieru02 v Havlíčkově Brodě. S investorem na projektu spolupracuje už třetím rokem.
Přípravy nyní dospěly do fáze, kdy je potřeba pro danou lokalitu změnit územní plán. Potřebné pozemky se mají z využití pro drobnou výrobu a skladování proměnit v území pro smíšenou městskou zástavbu a veřejnou zeleň. Po dlouhé diskusi zvedlo ruku pro 15 zastupitelů z 23 přítomných. Ostatní měli výhrady. Negativní usnesení doporučily i veškeré výbory a odbory města.
Jsou to ty pravé pozemky pro bydlení?
„Volební programy všech stran a hnutí byly plné plánů na přetváření brownfieldů v plochy pro bydlení. Toto je jeden konkrétní návrh, kde mohou vzniknout byty pro lidi,“ nesouhlasil s navrženým závěrem radní Jan Matějka (TOP 09) a podal protinávrh na souhlasné usnesení.
Vilu šlechtitelů brambor zruinovali nepřizpůsobiví. Oprava je v nedohlednu![]() |
„Bydlení je sice prioritou, ale tyto pozemky nejsou pro bydlení ty pravé,“ oponoval mu Václav Hlaváč. Opoziční zastupitel za nezávislé uskupení Společně pro Brod je ochráncem přírody, je vedoucím Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě i ředitelem CHKO Žďárské vrchy.
A právě ochrana přírody by v těchto místech podle něj měla dostat přednost. „Lokalita má ekologické funkce, přebrali jsme i závazek udržovat podél řeky zelené plochy. Celé toto území by mělo být pouze plochou veřejné zeleně,“ namítal.
„Tato plocha není plochou veřejné zeleně. Je to brownfield, plocha drobné výroby. A je ve stavu, kdy je ostudou celého města,“ podotkl Matějka.
„S touto lokalitou město třicet let nebylo schopno nic udělat a dalších dvacet let tu nic ani neuděláme. Pokud by to vzniklo v předloženém záměru, jednalo by se o špičkové bydlení. Z brownfieldu by vznikla nádherná lokalita,“ vložil se do diskuse starosta Zbyněk Stejskal (ODS).
V záplavové zóně? I to se dá řešit...
Odpůrci výstavby argumentovali i umístěním lokality přímo na břehu řeky Sázavy v záplavové zóně. Dle map a výpočtů by se řeka vylila na část pozemků už při desetileté vodě. Při stoleté by pak pod vodou skončilo celé území.
„Město ale není ten, kdo by měl posuzovat záplavové území. To ať si udělají v rámci změny územního plánu a případného povolení stavby příslušné orgány,“ odmítl tyto argumenty Stejskal.
V brownfieldu pod vírskou přehradou vznikají první projekty. Musí být udržitelné![]() |
„Součástí realizace je spolupráce s nadnárodní firmou, která spravuje povodňové úseky. Navrhli jsme protipovodňovou zeď. Jsou na to výpočty, mělo by to fungovat. Lokalita by pak měla být ze záplavových úseků vypuštěna,“ vysvětlil architekt Stejskal.
„Ano, investor to dokáže technicky vyřešit. Ale stavba protipovodňové zdi přinese negativa, příroda tím utrpí,“ trval si na svém Hlaváč.
Byl tu spuštěn první parní stroj ve městě
Lokalita někdejšího Amylonu v ulici U Panských je pro Brod z historického pohledu velmi významná. „Byla tu nejstarší brodská továrna, která měla jako první ve městě instalován parní stroj,“ vypověděl historik Michal Kamp.
Parní stroj nechal pořídit podnikatel a politik Vojtěch Weidenhoffer. Spuštěn do provozu byl 18. října 1869. V tu dobu byla v areálu textilní továrna, přádelna, ale i škrobárna. Továrnu pak po něm převzal jeho syn Viktor. Na počátku 20. století však prodělal dvě mrtvice a nebyl schopen podnik řídit. Zemřel v pouhých 57 letech.

Lokalita je zastrčená na západním okraji Havlíčkova Brodu, kam běžně málokdo zavítá.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Po jeho smrti manželka areál U Panských prodala v roce 1913 nově založené společnosti Amylon. Ta zde škrob vyráběla desítky let. Po roce 1948 byl podnik znárodněn a po reorganizaci stařičkou továrnu opustil.
Ta je od té doby nevyužitá a chátrá. Pouze jednu z budov město v minulosti adaptovalo k bydlení. „Kdysi dávno jsem se snažil areál zachránit a nechat ho prohlásit památkou. Cenné byly zejména původní stáje pod svahem směrem k železnici. Ale neuspěl jsem. Než se vše vyřídilo, byly stáje zbourané a nebylo co chránit,“ podotkl Michal Kamp.
Mezi ruinami je i rodný dům architekta
Historický význam má lokalita ještě z jednoho důvodu. V jednom ze zdejších obytných domů se 11. října 1877 narodil budoucí slavný architekt Emil Králíček. „Na svět přišel v nejstarší dochované industriální vile na území dnešní České republiky,“ poznamenal místostarosta Libor Honzárek (TOP 09). Město však v tuto chvíli nemá v úmyslu ji rekonstruovat.
Rodina Emila Králíčka se však velmi brzy z Brodu odstěhovala. On sám v pozdějších letech projektoval například libeňskou sokolovnu, palác Rokoko, dům Diamant nebo vilu Kraus v Praze, vilu generálního rady Beniese v Lysé nad Labem či vodní elektrárnu Spálov.







