Loučení se zimou má v Ransku podobu bílých koberců z bledulí jarních

  9:20
Na Vysočině mohou lidé rok co rok touto dobou obdivovat bleduloviště. A to na celé řadě míst. Známá je například lokalita u Chlébského na Žďársku či v Blatné hrázi na Třebíčsku. Tím největším je ale tradičně národní přírodní rezervace (NPR) Ransko u Ždírce nad Doubravou.

Pro mnoho lidí jsou vycházky za kvetoucími bledulemi už každoroční tradicí i symbolickým loučením se zimou. Tyto křehké chráněné rostliny se obvykle začínají objevovat již na přelomu února a března a nevadí jim ani náhlé výkyvy počasí, o něž ani letos nebyla nouze. Ještě o druhém březnovém víkendu se bledule ztrácely v čerstvě napadaném sněhu, uplynulé dny už ale odhalily bílé koberce květů osvícené jarním sluncem.

Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro zájemce letos v Ransku opět uspořádali i několik komentovaných vycházek.

„V současné době je kulminace květů asi největší. Dál to teď záleží na vývoji počasí. Při nižších teplotách se kvetení trochu pozdrží a bude na co koukat určitě i nadcházející víkend. Pokud se ale oteplí, proces bude do konce března už spíše doznívat,“ popsal zhruba dvěma desítkám účastníků sobotní ranní vycházky Petr Piechula ze Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Na území NPR se podle něj může nacházet několik milionů až miliard květů bledulí jarních. „Vyskytují se na podmáčených místech, v blízkosti vodních toků, kde vyhledávají především prosvětlená stanoviště olšovo-jasanových luhů,“ přiblížil typické prostředí této rostliny Piechula.

Jen po vyznačených trasách

V rámci celé NPR, jež patří s rozlohou kolem 700 hektarů k největším v republice, zaujímají tyto porosty olší a jasanů zhruba 150 hektarů. Zjara, kdy bledule kvetou, jsou ještě olše a jasany bez listí, takže na rozdíl třeba od jehličnanů propustí k bledulím dost světla a slunečního svitu.

Aby si návštěvník mohl bělostné bledulové koberce prohlédnout, nemusí se nořit do nitra rozlehlých ranských hvozdů. Ostatně scházet mimo vyznačené trasy se v rezervaci ani nesmí.

„Obrovské plochy bledulí je možné pohodlně pozorovat z lesních cest, které tudy vedou. A i člověk, který se chce vyfotit s bledulí, tak může učinit, aniž by porušoval pravidla chování v rezervaci,“ objasnil Piechula.

Byť jedním šlápnutím mezi květy k fatálnímu zničení rostliny nejspíš nedojde, může se tím zpomalit růst cibulky. „A ta pak nejenže nevyrazí tuto sezonu, ale klidně ani příští rok. Navíc ve chvíli, kdy v terénu vznikne vyšlapané místo, lidé nabudou mylného dojmu, že na něm nic neroste, a bez výčitek tam začnou chodit, čímž cibulku zdevastují úplně,“ vysvětlil průvodce, který i během komentované vycházky musel několik návštěvníků na zákaz vstupu mimo cesty upozorňovat. Nejexponovanější místa ochranáři ale raději zajistili i nataženými provazy s cedulemi.

Ač bledule nyní na Ransku dominují, pozorní návštěvníci oblasti tam mohou zaznamenat i další jarní rostliny. „Jednou z nich je růžově kvetoucí keř lýkovec jedovatý a i přímo mezi bledulemi si můžeme všimnout bohatých porostů devětsilu bílého,“ popsal Piechula.

Rezervace je také pestrou oblastí z pohledu fauny – vyskytuje se tam třeba netopýr rezavý, jehož lze při teplotách výše nad nulou spatřit už i nyní na jaře. Doložen je také výskyt rysa a letos Ranskem dle ochranářů putoval rovněž vlk z Polska.