Astronomie byla Mirčevovým koníčkem už v mládí. Před čtyřmi lety se k ní vrátil. A rozhodl se, že nebude jen pasivním pozorovatelem noční oblohy. Studuje stavbu dalekohledů, výrobu zakřivených zrcadel, konstrukce uchycení tubusů.
A rozhodl se nezačínat maličkostmi. Třeba na uskladnění jeho největšího dalekohledu je potřeba průměrně velká garáž. Pro tento dalekohled, jehož typu se odborně říká Dall-Kirkham Cassegrain, si koupil na astrobazaru optické členy. K nim Petr Mirčev vyrobil tubus, vidlici na pojízdném podvozku, přimontoval menší hledací dalekohled.
Například Měsíc jím může amatérský astronom z Třeště sledovat v 750násobném zvětšení.
„Fascinuje mě, že v tuto chvíli se zrakem mohu přenést na místo v kosmu vzdálené miliardy kilometrů, kde třeba opravdu může být nějaká planeta s životem jako u nás. Člověk se do té představy může vcítit. Sám tomu nerozumím, je to odhalování tajemství,“ usmívá se Mirčev.
Zdůrazňuje, že je amatérem a začátečníkem. Astronomii se věnuje proto, že ho prostě baví. Ale pustil se do ní s vervou.
Zatímco do svého prvního dalekohledu si optické členy v podobě vypuklých zrcadel koupil, dnes už si několik zrcadel vyrobil sám.
Ve své pracovně v Třešti si dokonce vytvořil i tak specifické zařízení, jakým je optická stolice na měření kvality zrcadel do hvězdářských dalekohledů.
„Je to metoda z roku 1850, kdy s ní přišel fyzik Leon Foucault. Já jsem ten systém někde viděl, ale vymyslet a dotvořit jsem si ho musel sám. Je to osobitá věc, takže není lehké sehnat někoho, kdo by s ní dokázal poradit,“ ukazuje dvaapadesátiletý Mirčev svou optickou stolici, kde světelným paprskem měří dokonalost zakřivení svých zrcadel.
Největší dalekohledy v ČRVůbec největší dalekohled v tuzemsku používají astronomové na hvězdárně v Ondřejově. Jeho hlavní zrcadlo má průměr dva metry. Druhý největší, s průměrem zrcadla jeden metr, pak mají hvězdáři na Kleti. Mirčevův zatím největší dalekohled by se v pomyslném žebříčku svou velikostí čistě podle průměru velkého zrcadla 51 centimetrů nyní zařadil na sedmé místo. |
Přestože se už třicet let živí jako malíř obrazů, k technice má blízko. Původně studoval strojařinu na vysoké škole. Proto se nespokojuje s dílčími výsledky, své dalekohledy chce zdokonalovat. Udělat je nejen ještě větší, ale především kvalitnější.
„Není podstatné, jak je ten dalekohled velký, ale k čemu jej mám. Čím větší zrcadlo má, tím větší je rozlišení. Mám jeden dalekohled na koukání a jeden na focení. Ten už mám připojený na hodinový stroj, který přizpůsobuje jeho pozici pohybu hvězd,“ vysvětluje Mirčev.
Dalekohledy má v přístřešcích na dvoře staré továrny. „Jezdím na pozorování vesmíru i za astronomy do Jihlavy, od nichž se hodně věcí učím. Podmínky na pozorování oblohy mám ale v Třešti lepší, není tady tak velký světelný smog,“ říká.
Jeho další dalekohled bude mít zakřivené zrcadlo o průměru 515 milimetrů. Petr Mirčev už si to zrcadlo doma v dílně vyrobil.