„Je až do nebe volající, že ty předchozí sportovní stavby se nestavěly podle architektonických soutěží. Zadávalo se to pokoutně, z ruky, kamarádům...,“ podotýká architekt. Jeho návrh jihlavské areny, na němž spolupracoval se svými kolegy i profesorem Josefem Chybíkem, byl v říjnu 2019 odbornou porotou vybrán jako nejlepší ze šesti projektů předních českých architektonických studií.

„Museli jsme projít architektonickou soutěží, kterou jsme vyhráli a vlastně díky tomu máme mandát a důvěru nejen ze strany investora, ale věřím, že také ze strany veřejnosti. Ten návrh byl v soutěži nejlepší a staví se podle toho,“ pokračuje Ondřej Chybík.

9 fotografií

Ten si pochvaluje spolupráci s investorem, kterým je město Jihlava, ve spolupráci s Krajem Vysočina a Národní sportovní agenturou. „Bez takto otevřeného a důvěřivého klienta - v tom nejlepším slova smyslu - by to nikdy nevzniklo. Architektura je tak dobrá, ne jak dobrý je architekt, ale jaký je zadavatel,“ myslí si Chybík.

„Je spousta dobrých architektů, ale poměrně málo dobrých zadavatelů,“ zdůrazňuje.

„Každý dům, každý projekt je o kompromisech“

Klíčovou podmínkou města je udržení vysoutěženého rozpočtu stavby. „Jsem rád, že to dělá společnost GEMO, která odvádí mimořádnou práci a drží peníze. Jsem mile překvapený,“ říká Chybík.

Když už v projektu došlo k úpravě či změně, byla podle architekta ku prospěchu věci. „Každý dům, každý projekt je o kompromisech. Ale tady se podařilo, že se ty kompromisy vytěžily v pozitivum. Naštěstí to nebylo o tom, že bychom tu měli zlaté kliky nebo mramor, ale šli jsme nějakou materiálovou střízlivostí a jednoduchostí,“ vykládá Chybík.

Jihlavská arena bude mít LED zobrazovač přímo pod ledem. Jako první na světě

Jako zásadní výhodu vítězného návrhu arény je podle něj její otevřenost a možnost začlenění do okolí. „Podařilo se ji vhodně začlenit do organismu města. Proti jednomu z hlavních vchodů vidíte univerzitní budovu z 19. století a já věřím, že vztah nového a starého je velice dobře vytvořený,“ míní Chybík.

Dům se podle něj podařilo rozdělit na „dvě hmoty“. „Další návrhy, které byly také mimořádně kvalitní, dávaly vše do jednoho objektu, který vytvářel určitou bariéru. My jsme naopak vytvořili průchod mezi Smetanovými sady a ulicí Tyršovou,“ poukazuje Chybík. „Veřejnost může plout kolem arény, směrem dolů. Aréna sama o sobě nemá záda, nemá zadek. Zásobuje se ze zimáčku, celá přízemní fasáda je prosklená a vy tak můžete nakukovat dovnitř.“

Děti ve stadionu viděly červený trojúhelník

Nezapomenutelným prvkem nové jihlavské arény je červená barva pláště její hlavní budovy. „Chtěli jsme, aby ten dům byl výrazný. Není to bytový dům, není to kancelářská budova. Je to budova, která je financována ze státního, krajského a městského rozpočtu,“ připomíná Chybík. „Vlastně by se mohla stát jednou z nových ikon města. A ikonu, když zavřete oči, byste si měli zapamatovat.“

Při výběru venkovní fasády tak architekti vsadili na červenou barvu. „Odkazuje na barvy Jihlavy a barvy Dukly. Je to průsečík, který je výrazným prvkem reprezentujícím město, dokonce i Kraj Vysočina,“ vysvětluje architekt a přidává historku. „Když jsme testovali fasádu, pozvali jsme malé děti, potomky našich architektů,“ zmiňuje dvou-, tří-, ale i osmileté děti. „Ukázali jsme jim obrázek a pak měly zpaměti namalovat, jak si ten stadion pamatují. A všechny do jednoho nakreslily červený trojúhelník.“

Adoptujte kus Horácké arény, vyzývá město fanoušky. Prodá jim jmenovky na plášti

Svým tvarem má venkovní fasáda připomenout gotický základ Jihlavy. „Tuto architektonickou vertikálu, která je vetkána do panelů na fasádě, můžete vidět v centru města,“ tvrdí Chybík.

Vrchní koruna, která mnohým připomíná ostny ježka, jenž je jedním ze symbolů Jihlavy, má další účel. „Trojúhelníková koruna bude nahoře podsvětlena. Když bude zápas, měl by se celý vršek umět rozsvítit. Být komunikačním panelem mezi tím, co se děje uvnitř a co venku,“ říká Chybík. „Přišlo mi to celkem hravé: když by padl gól, mohlo by to zablikat.“