„Zveřejnění Architektonického manuálu vychází na začátek roku, kdy si připomínáme 770 let od první písemné zmínky o městě. Je to symbolický dárek pro havlíčkobrodské patrioty, milovníky historie a umění, ale i pro tuzemské a zahraniční turisty,“ říká havlíčkobrodský starosta Zbyněk Stejskal (ODS) s tím, že se může jednat i o hodnotnou učební pomůcku pro místní školy.
V manuálu zájemce najde téměř vše o osmdesáti budovách, stavbách, pomnících či památnících i parcích a veřejných plochách ve městě. Dozví se nejen základní data, kdy a kým byl daný objekt projektován a postaven. Manuál rovněž podrobně popisuje okolnosti a zajímavosti ze stavby či následném užívání objektu, podrobně líčí i jeho architektonickou podobu a vývoj. Informace jsou doplněny fotografiemi a mapou, kde přesně je ten který objekt umístěn.
„V databázi jsou popsána místa a budovy, kolem kterých chodíme, a možná si ani neuvědomujeme, jaká je jejich historie a hodnota. Jsem rád, že můžeme i dalším generacím předat přehled stavebního vývoje města za posledních 125 let,“ konstatoval starosta.
Od ledna lze brodský Architektonický manuál najít na webové adrese architektonickymanual.cz/havlickuv-brod. Prozatím je pouze online na webových stránkách, kam se ale lze dostat i prostřednictvím mobilního telefonu. Později by měla vzniknout celorepubliková aplikace pro iOS a Android.
Posílili se archiváři, historici i třeba studenti
Architektonický manuál zpracoval tým historiků umění s vazbou na Havlíčkův Brod. Práce jim trvala téměř rok. Do databáze se jim podařilo zařadit 1800 aktuálních i historických fotografií, ale také mapy, projektovou dokumentaci a plány. Na sestavení databáze spolupracovala řada institucí, jako je Státní okresní archiv, krajská knihovna nebo Galerie a muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod.
Velkou posilou týmu autorů byli i studenti havlíčkobrodské střední stavební školy. „Ti kromě jiných činností procházeli staré časopisy a pomáhali historikům umění získávat informace o stavbách v našem městě,“ podotkla mluvčí radnice Zuzana Melounová.
Havlíčkův Brod zpřístupní historii veřejnosti, připravuje architektonický manuál |
Samotný základ databáze tvoří texty, které popisují význam a architektonické pojetí vybraných objektů. Informují také o jejich historii a okolnostech vzniku. Zároveň zprostředkovávají životní osudy a tvorbu jejich tvůrců i majitelů.
„V neposlední řadě také ukazují, jak se napříč bezmála dvanácti desetiletími proměňoval přístup k moderním architektonickým zásahům do podoby města,“ přidává svůj postřeh kunsthistorička Dana Schlaichertová, odborná garantka projektu.
Manuál našel zapomenuté osobnosti 20. století
Během přípravy manuálu se jeho autorům podařilo odhalit i několik zajímavostí a informací především z 60. a 70. let 20. století. „To je etapa, která byla v případě Havlíčkova Brodu dosud jen málo zmapována,“ tvrdí jedna z autorek Architektonického manuálu Zuzana Trnková.
Tak trochu mimo objektiv totiž dosud zůstávala například osobnost Lubomíra Drymla, který významně ovlivnil podobu městského centra. Příliš často se nemluvilo třeba ani o sochaři Karlu Hylišovi nebo skláři a malíři Janu Exnarovi. I oni výrazně přispěli k současné podobě Havlíčkova Brodu.
Podle místostarosty a brodského patriota Libora Honzárka (TOP 09) manuál vnáší do historie města nové světlo. „Upozorňuje totiž na objekty, které dosud nebyly zmapovány nebo stojí stranou zájmu, protože jsou relativně nové a často dokonce zcela současné. Manuál jednak vyzdvihuje jejich kvalitu a zároveň upozorňuje na nutnost jejich budoucí památkové ochrany,“ říká.
Přibýt by mělo dalších 60 vytipovaných staveb
Vedení města bude nyní spolu s odborníky hodnotit přínosy celého projektu a sledovat zájem veřejnosti. Pokud se očekávání naplní, bude manuál dále doplňován. Už nyní je vytipováno dalších 60 staveb a objektů, které by v manuálu mohly přibýt. „Mohly by vzniknout i celé okruhy, které by vytvořily kompaktní celek, například i s audio komentáři,“ doplnil Honzárek.
Radnice čeká zájem o Architektonický manuál z více důvodů. I proto, že Broďané jsou na své město hrdí a doslova lační po informacích tohoto typu. To napověděly třeba loňské vycházky po významných vilách s historikem Michalem Kampem nebo na podzim vydaná obsáhlá kniha s kompletní historií města. Už po dvou měsících nechali autoři kvůli obrovskému zájmu dělat dotisk.
Od pravěku po současnost. Nové havlíčkobrodské knižní dějiny končí v roce 1990 |
Zároveň ale i proto, že veřejnost se na přípravě databáze i zčásti sama podílela. Mnoho lidí dodalo historikům cenné materiály, k nimž by se autoři jinak těžko dostali. „Do projektu se zapojily desítky lidí z řad veřejnosti, řada z nich chce s námi na projektu dále participovat formou dobrovolnictví,“ poděkoval jim Aleš Veselý, další z autorů manuálu.
Přípravu Architektonického manuálu zajišťovala a financovala havlíčkobrodská radnice. Zaplatila za něj přibližně jeden a půl milionu korun. Přibližně tři čtvrtiny této částky pokryla dotace z Evropské unie.