Archeologové u Brodu objevili cihelnu, která byla v provozu jen pár let

  14:20
Archeologům ze společnosti Archaia Brno se při průzkumu pod stavbou obchvatu Havlíčkova Brodu podařil další cenný objev. Nedaleko Termesiv odkryli pozůstatky cihelny z první poloviny 19. století. Archeologové předpokládají, že ze zdejších cihel byl vybudován nedaleký Juliin dvůr.

Takto archeologové odkrývali základy pece. | foto: Archaia Brno

Oblast poblíž havlíčkobrodské místní části Termesivy archeologové zkoumali už v loňském roce. Tehdy tu objevili pozůstatky po dělnické kolonii. V ní v polovině minulého století žili s rodinami dělníci, kteří hloubili železniční tunel.

V letošním roce na konci zimy se archeologové do této oblasti vrátili. „Nedalo nám to. Věděli jsme z dobových map, že druhoválečný lágr nebyl první stavbou v těchto místech. Nic jiného jsme ale při jeho průzkumu nenašli,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Jakub Těsnohlídek.

Pomohlo až navrtání sondy pod zemský povrch. „Vyplatilo se a stálo to za to. V hloubce až jednoho a půl metru pod táborem jsme objevili pozůstatky po někdejší cihelně, která tu fungovala velice krátce v polovině 19. století,“ konstatoval Těsnohlídek.

Během časných jarních měsíců jeho kolegové odkryli půdorys pece, topných kanálů i předpecní jámy. Své objevy zadokumentovali, popsali, historicky zařadili a nyní o nich zveřejnili první podrobnosti.

Pec s předpecní jámou a třemi topnými kanály

„Jednalo se o trojkanálovou cihlářskou pec, vybavenou nevyzděnou předpecní jámou. Topné kanály o délce pět metrů byly široké přibližně 40 centimetrů, dochovaly se do výšky třiceti centimetrů,“ popsal vedoucí týmu archeologů.

Jak dodal, vnitřní povrch kanálů byl poškozen žárem při výpalech. Stěny topných kanálů i obvodové základy pece byly v jádru vystavěny z kamene a poté obloženy cihlami a fragmenty ploché střešní krytiny. Základy pece byly odvlhčeny jednoduchými cihlovými drenážemi, které odváděly spodní vodu dále po svahu.

Cihelna u zatáčky v těsné blízkosti silnice na Termesivy byla v provozu jen pár let. Poprvé byla zachycena na císařském otisku stabilního katastru z roku 1838. „Ovšem velice záhy zanikla a nejpozději od sedmdesátých let 19. století je parcela vedena jako prázdná,“ zmiňuje Jakub Těsnohlídek.

Její krátkou existenci spojuje s nedalekým Juliiným dvorem. To je bývalý panský dvůr, který se od někdejší cihelny nachází necelých 500 metrů východním směrem. V minulosti býval nazýván rovněž Julianov či Juliánov.

Spojitost s dvorem má prokázat srovnání cihel

Velký čtyřstranný dvůr o rozměrech zhruba 100 x 90 metrů byl založen pravděpodobně v třicátých až čtyřicátých letech předminulého století. Pojmenován byl podle Julie von Kaufmann, první manželky Evžena Sylvy-Tarouccyho-Unwertha, jenž byl od roku 1822 majitelem polenského panství, do něhož spadaly i Termesivy.

Právě v objevené cihelně mohl vznikat stavební materiál pro výstavbu dvora. „Nebyly zachyceny žádné značené výrobky, pouze cihly s otisky z průběhu sušení, ojediněle cihly s otisky zvířecích tlapek a v menším množství také plochá střešní krytina - bobrovky,“ říká Těsnohlídek.

Zda je teorie týmu archeologů správná, by mohlo poodhalit srovnání nalezeného materiálu v pozůstatcích cihelny s cihlami přímo na Juliině dvoře. „Chystáme se k tomu. Dvůr je ovšem stále využíván, tak jen čekáme na vhodnou příležitost a domluvu s majiteli,“ přikyvuje Těsnohlídek.

„V každém případě stavební materiál ze zdejší cihelny by byl v nejstarší části dvora. Ta je stále v dobrém a zachovalém stavu,“ dodal archeolog. Ve dvoře roky býval lihovar, v poslední době jsou zde zejména sklady, opravny a servisní středisko.