Ze zrušeného brodského hřbitova vykoukly na archeology záhadné stavby

  11:54
Třiadvacetitisícový Havlíčkův Brod nepřestává archeology překvapovat. Po nedávném nečekaném objevu základů nejstarších hradeb objevili v podobné lokalitě u kostela Nanebevzetí Panny Marie další unikát. U jeho jižní zdi se rozkládal středověký hřbitov s prozatím záhadnými stavebními objekty.

Průzkum starého hřbitova pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Archeology tu překvapily stavební objekty a zdi vystupující z míst, kde měly být spíše hroby. Takový nález experty překvapil. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Že se před staletími nacházel kolem největšího brodského kostela hřbitov, archeologové věděli a s kosterními nálezy počítali.

„Co jsme ovšem nepředpokládali, jsou stavební prvky, které tu na několika místech vystupují,“ uvedl Jan Vízner, vedoucí archeologického výzkumu ze společnosti Archaia.

Jeho kolegové stavební útvary odhalili u spodní strany kostela směrem do ulice Na Valech. V hloubce několika desítek centimetrů pod původním povrchem se nachází cosi, co by mohlo připomínat kamenné a cihlové zdi či klenbu.

„Na hřbitově jsme s žádnou zástavbou nepočítali. Některé prvky mohou pocházet z destrukce, ale na jiných jasně vidíme, že tu něco stálo. Buď nějaká klenba, nebo vynášecí základový oblouk,“ dumá Jan Vízner.

Připouští, že by druhá možnost mohla být pravděpodobnější. V minulosti mohl u kostela stát boční přístavek, kaple, nebo jiné stavení na kostel navázané. I když na jeho vnější zdi ani v interiéru dnes už není po ničem takovém ani stopy.

„V tuto chvíli opravdu nevíme, co zde mohlo stát. Budeme to konzultovat s historickými mapami a katastrálními zápisky. Časově se může jednat o polovinu 19. století, ale stejně tak se může jednat o něco staršího, případně vzniklého až po zrušení hřbitova,“ krčí rameny archeolog.

Pod trávníkem se skrývaly staré cesty

Samozřejmostí byly v těchto místech nálezy množství kosterních pozůstatků. Ve vrchních vrstvách spíše sekundárně přemístěných - kosti do nich byly nahrnuty při úpravách hrobů či jejich rozšiřování v dávné minulosti. Samotné původní hroby budou nejspíš v hlubších vrstvách.

Přímo u kostela Nanebevzetí Panny Marie se pohřbívalo po dlouhá staletí. Zdejší hřbitov byl zrušen až josefínskými reformami v 80. letech 18. století. Poté prostor sloužil zejména jako děkanská zahrada a volný prostor. Park zde byl založen roku 1889. V té době už po hřbitově nebylo ani památky.

Patrná v tu dobu nebyla ani původní dlážděná cesta mezi severní stranou kostela a dnešní farou. I tu archeologové při průzkumu objevili. A to dokonce ve dvou variantách. Ve spodní vrstvě se nacházela cesta úzká, starší a hrubší, na ní pak bylo ve středověku položeno nové dláždění, cesta byla rozšířena zhruba na dva metry.

„Starší cesta mohla pocházet ze 14. století a zjevně spojovala tehdejší komendu německých rytířů s kostelem. Byla to cesta a vchod pro představitele církve. Mladší dlážděná komunikace odpovídá době baroka, kdy už bylo k děkanství dostavěno novější křídlo. Cesta vede přímo k současnému portálu,“ popsal ředitel společnosti Archaia Petr Juřina.

Levné napodobeniny luxusních nádob

Kromě toho tým archeologů našel a ze země vyzvedl řadu keramických úlomků. Mnohé se již podařilo očistit a zařadit. Velká část jich pochází ze závěru 16. století, z rudolfinského období. Mezi nálezy z té doby se hojně objevuje takzvané berounské zboží.

Podle archeologů se jednalo o dobové malované keramické napodobeniny luxusních nádob, které používalo panstvo.

„V rudolfínských sbírkách byly velice módní broušené nádoby z drahých kamenů. Ne každý na to měl, ale každý to chtěl. Pro ty, kterým stačila levná kopie, se vyrábělo toto keramické zboží, které napodobovalo luxusní broušené nádoby,“ vysvětlil Juřina.

Nálezy dokládají, jak čile se v té době obchodovalo. Berounské zboží je typické zejména pro střední Čechy. Od místa výroby se našlo sto a více kilometrů daleko. „Je to ukázka toho, že i tehdejší doba byla do jisté míry globalizovaná,“ konstatoval Petr Juřina.

Tým archeologů pracuje ve vstupní části do brodského parku Budoucnost zhruba tři týdny. Provádí zde záchranný průzkum, jenž předchází revitalizaci této části parku za zhruba 26 milionů korun.

I když experti blíže studují pouze ta místa, která budou nově zastavěna, daří se jim objevovat nečekané nálezy. Před pár dny například narazili na základy prvních brodských hradeb z roku 1310. K překvapení všech nebyly tam, kde se historici dlouho domnívali, nýbrž se staly základem pro dodnes zachovalé parkánové hradby.

V parku budou archeologové pracovat zhruba do konce srpna. Do té doby chtějí pečlivě prozkoumat původní hřbitov a zjistit, co a kdy na něm stálo. Další nálezy rovněž očekávají v pásu směrem k rybníku Hastrman.