Soubor devíti hlavních záměrů má přispět ke snížení provozních nákladů, k ochraně biodiverzity i k řešení environmentálních problémů, jež se dotýkají celého města.
Jedním z nejvýznamnějších projektů je modernizace stávajícího systému geotermálního vytápění, který zoo již využívá. Úpravy mají zajistit jeho vyšší efektivitu, snížení energetické náročnosti provozu a další omezení závislosti na fosilních palivech, což představuje důležitý krok v dlouhodobé modernizaci areálu.
Mezi klíčové novinky v zoo patří i Konžský prales, připravovaný jako zcela nový projekt v oblasti chovu primátů. Nejprve dojde k demolici stávajících expozic primátů a následně k výstavbě nového areálu, který má nabídnout prostředí inspirované tropickou Afrikou a výrazně lepší podmínky pro chované druhy.
V okolí jezera Milada u Ústí by mohli za několik let pobíhat sloni či nosorožci |
Součástí plánovaných změn má být i postupné zlepšování zázemí pro návštěvníky, a to od orientace v areálu až po celkový komfort pobytu. Cílem je, aby se zoo stala přehlednějším a příjemnějším místem pro rodiny i jednotlivce.
Projekty se však neobejdou bez dopadu na provoz areálu. Na otázku, zda nové stavby a rekonstrukce přinesou návštěvníkům omezení, ředitelka zoo Ilona Pšenková připustila, že se jim zahrada zřejmě nevyhne. „Máme devět velkých projektů, z toho tři jsou lineární – jde o geotermální vytápění a projekty pitné a užitkové vody, takže výkopové práce budou masivní. Zároveň se budou tři objekty přestavovat a jeden vznikne nově. K nějakému omezení určitě dojde, ale zatím nedokážeme říct, v jakém rozsahu,“ uvedla Pšenková.
Projekty nejsou izolovanou záležitostí zoologické zahrady, ale součástí širší městské strategie financované úvěrem od Evropské investiční banky, která se dlouhodobě zaměřuje na podporu environmentálních a udržitelných projektů.
„Evropská investiční banka se primárně profiluje jako environmentální banka, a proto město Ústí nad Labem zvolilo mnoho projektů, které spadají do modrozelené infrastruktury. Cílí na podporu biodiverzity, snížení závislosti na fosilních palivech a na řešení urbanistických a ekologických problémů, které ve městech vznikají,“ vysvětlila Pšenková.
Nová vizuální identita
Podle ní jde o komplexní soubor opatření, i když je přirozené, že některé projekty zoologické zahrady působí výrazněji jako „zelené“ či „modré“.
Celková cena projektů zoo je podle Pšenkové pouze jednou částí širšího balíku městských investic financovaných tímto úvěrem, přičemž na zoologickou zahradu má připadnout zhruba třetina celkové částky. „Odhady jsme nastavovali tak, abychom se vešli do rozmezí 300 až 400 milionů korun, ale finální suma se může ještě mírně zvýšit,“ přiblížila ředitelka.
Součástí celkové proměny zoo je i nová vizuální identita, jejíž pořízení vyšlo zhruba na 300 tisíc korun a má odrážet dlouhodobou změnu fungování instituce i otevřenější komunikaci směrem k veřejnosti. Nový styl se bude postupně objevovat ve všech výstupech zoo – od značení v areálu přes tištěné materiály až po online prostředí.
