Ilona Pšenková nyní musí připravit projekty, které představí Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jež v roce 2019 odhalila v Ústí nevyhovující podmínky chovu některých druhů zvířat.
Zahrada pak přišla o plnohodnotné členství, což jí ubralo na prestiži, ale hlavně jí to aktuálně znemožňuje účastnit se některých chovných programů. Inspektorům z EAZA hodlá vedení zoo změny představit na jaře. Pak bude doufat, že jí asociace plné členství obnoví.
Původně vedení zoo čekalo „evropské kontrolory“ na podzim, ale kvůli pandemii koronaviru byla inspekce odsunuta na jaro. Do té doby chce Pšenková, která vede zahradu od července, aktualizovat plán rozvoje.
„Pevně věříme, že jakmile vyřešíme aktuální problémy a zajistíme plnohodnotné členství v EAZA, budeme moci navázat na tradici a získat zpět ztracenou úroveň a popularitu u našich návštěvníků,“ říká ředitelka.
Asociace jako hlavní nedostatky uvedla nevhodná zařízení pro chov slonů, orangutanů a dalších druhů primátů i šelem.
Podle Pšenkové je jasné, že chov orangutanů a slonů v Ústí se na čas zastaví. Hledá se místo pro slonici, která zůstala v Ústí osamocena, a stále se jedná o stěhování orangutanů.
Sama Ilona Pšenková je však v situaci tak trochu nevinně. Za posledních 10 let je již sedmou šéfkou zoo, která tak neměla šanci na stabilní rozvoj. A pravdou také je, že evropské zahrady se za poslední dekádu posunuly – pro zvířata jsou požadovány velké výběhy, které připomínají jejich přirozené prostředí. A to v Ústí chybí.
Noční život opic
Prvním projektem tohoto druhu by měl však být Konžský prales s třemi druhy primátů. V sousedství se plánují Africké mokřady s ptáky.
Aby se mohli vrátit orangutani, je plánovaná přestavba stávajícího velkého slonince. Naopak, místo nevyhovujícího zázemí pro orangutany je v plánu areál Asijských mangrovů s chovem langurů. A lidé by zde konečně mohli spatřit i krásného zoborožce vrásčitého, kterého zahrada také chová, ale ve skrytém zázemí.
Objevit se v zahradě mají i zcela nové druhy zvířat. V Nočním Madagaskaru například opice ksukol. „Bude to zajímavé pro návštěvníky, opice by zde měly převrácený noční režim a lidé by tak mohli vidět jejich život v noci. Může zde vzniknout vůbec první návštěvnická expozice tohoto typu na světě,“ přiblížila Pšenková.
S noční expozicí se počítá i pro ohrožené outloně. „Ústí bude příkladem pro zoo v celé Evropě. Hlavní myšlenkou vznikajících projektů je jejich provázání s konkrétními ochranářskými aktivitami v místě výskytu jednotlivých druhů. Ubývá pralesů, rozrůstají se pouště, zahrady musí být zásobárnou ohrožených druhů, aby je bylo možné do přírody vrátit,“ přiblížila Pšenková.
Tyto plány jsou ale ještě daleko, protože je nutné nejprve připravit projekty na nové areály a pak vypsat soutěže na jejich stavbu. A také zajistit finance z dotací EU nebo zmíněné EAZA. První změny lze očekávat do pěti let.
„Zvládneme plány screeningové komisi důstojně odprezentovat, a to včetně té hlavní myšlenky a poslání – propojení našich expozic s ochranou biodiverzity a zvířat ve volné přírodě,“ shrnula šéfová zoo.
Radní: Věřím, že se splní vše
Bez návštěvníků se ovšem zahrada neobejde, zaměřit se chce na komfort – upraví chodníky, restaurace i dětská hřiště. První změny lze očekávat v létě 2022, kdy chce zahrada přijít s novým designem.
Do funkce Pšenková nastoupila v červenci a její volba způsobila rozkol v koalici. Ředitelku vybrala rada města, ale ve výběrovém řízení vyhrál bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk.
„Jsem z plánu rozvoje nadšená a věřím mu. Pro přípravu projektů má zoo fond města, kde je každý rok 20 milionů, který jsem navrhla,“ řekla opoziční zastupitelka Yveta Tomková (Vaše Ústí).
Podle radní Evy Novákové (ANO), která vede komisi pro zoo, je plán perfektně zpracován. „Věřím, že se podaří splnit vše, co plánují. Nový tým je ze samých odborníků, takový zahrada nikdy neměla. Myslím si, že zoo se rozhodně pozvedne už i jen díky spolupráci s univerzitami a přeshraničními projekty,“ míní Nováková.