„Přihlásilo se 22 nadšenců, kteří by se chtěli podílet na plánování využití zámku. Z nich byla zvolena devítičlenná komise, která se stala poradním orgánem starosty Žitenic. Naším cílem je naplánovat a realizovat smysluplné kroky k využití a obnově žitenického zámku ve spolupráci s obcí a obyvateli tak, aby nám všem přinesl radost a užitek s ohledem na zachování historické hodnoty,“ říká členka komise Petra Černá.

11 fotografií

Lidé v komisi aktivně usilují o to, aby dominanta Žitenic nejen znovu ožila, ale aby sloužila zejména lidem v obci. Černá dodává, že jsou v poradním orgánu zastoupeny různé odbornosti a profese, například restaurátorka, historik, architektka, projektantky, zaměstnankyně archivu nebo odborníci ze sociálních služeb či IT.

Práce komise je na samém začátku. Nyní shromažďuje různé dokumentace přípojek inženýrských sítí, stavební průzkumy a další dokumenty. V první řadě se zabývá technickými možnostmi, co by bylo možné v zámku udělat. V plánu má také schůzku s památkáři, neboť žitenický zámek je jako cenná kulturní památka nadregionálního významu chráněn už od roku 1958.

„Plánujeme také schůzku s lidmi z obce, na které bychom s nimi chtěli probrat, co by se jim na zámku líbilo. Chceme tak nasbírat podněty pro další uvažování. Nějaké nápady už samozřejmě máme – například aby na zámku vzniklo komunitní centrum pro setkávání lidí ze všech tří místních částí, tedy z Žitenic, Pohořan a Skalice,“ popisuje Černá.

Komise chce při plánování využití zámku vycházet také z materiálů od studentů architektury z Českého vysokého učení technického v Praze, kteří v rámci letošního semestrálního projektu zpracovávali návrhy úprav žitenické návsi a zámeckého areálu.

Od 100 milionů do čtvrt miliardy

Po zpracování nápadů a sjednocení návrhu bude mít komise další úkol, kterým bude zajištění projektových prací, aby bylo možné požádat o dotace. Částka na opravu se bude pohybovat ve velkých číslech. „Odhadová studie, která byla vypracována v době, kdy se před časem uvažovalo o koupi, naznačuje, že oprava zámku a přilehlých prostor a nemovitostí by se mohla pohybovat od 100 milionů do čtvrt miliardy,“ popsal letos v lednu starosta Milan Melcher (Nabízíme změnu), jenž nepatřil mezi zastánce odkupu.

Podle Černé je velkou výhodou, že zámek je stále v docela dobrém stavu. Díky tomu, že v jeho prostorách až do roku 2011 fungoval archiv, byl objekt vytápěn plynovým kotlem a příliš nechátral. „Přízemí a první patro zámku je dobré, větší opravy budou potřebovat stropy ve druhém patře, kam dříve zatékalo,“ popisuje Černá s tím, že příčina zatékání je už odstraněna. „Ve špatném stavu jsou však okna, ta jsou už hodně stará a bude potřeba je kompletně vyměnit,“ míní Černá.

Žitenický zámek byl postaven v polovině 17. století na místě starší tvrze. Raně barokní budova má půdorys písmene L a je doplněna dalšími hospodářskými objekty. Přestože zámek prošel několika stavebními úpravami, nikdy nedošlo k jeho devastující přestavbě.

Vraťte nám starostku, křičeli místní na zastupitele. Obcí hýbe koupě zámku

Zámek byl většinu času v majetku vyšehradského proboštství. Po druhé světové válce se zde nacházelo JZD a od 60. let pobočka Státního oblastního archivu v Litoměřicích. V roce 2011 zde archiv skončil a zámek byl opět předán vyšehradské kapitule. Na začátku letošního roku zámek koupila obec Žitenice.

Koupě zámku neprobíhala úplně hladce. Stalo se tak po měsících tahanic, kdy o funkci dokonce přišla starostka obce, která s odkupem památky souhlasila. Zastupitelé, mezi kterými převládali odpůrci koupě, dokonce odmítli vypsat i referendum, což následně řešil soud. Nakonec se muselo uskutečnit, přičemž se ho zúčastnilo 676 lidí, tedy 51,49 procenta oprávněných voličů. Pro koupi zámku se tehdy vyslovilo 68,49 procenta zúčastněných.