Náklady na obnovu se vyšplhaly zhruba na 100 milionů korun. Většinu sumy platil ze svého Žatec, část mu pomohla uhradit dotace získaná z fondů Evropské unie.

„Z někdejších řeholnických cel jsme vytvořili jedenáct kanceláří, z nichž devět má dlouhodobý pronájem a už jsou obsazené. Zbylé jsou určené ke krátkodobému pronájmu, třeba pro začínající podnikatele, kteří ještě nemají vlastní prostory. Bývalý refektář bude sloužit k workshopům, svatbám či konferencím,“ popsal další využití starosta Žatce Radim Laibl (ANO) s tím, že věří, že se tento prostor stane místem setkávání a inspirace pro mnoho lidí.

17 fotografií

Velká část kláštera patří výše zmíněnému robotickému kroužku, ve kterém se děti budou učit programovat a stavět jednoduché roboty. Na tento aspekt ostatně upozorňuje už prostor před historickou památkou – u vstupu je totiž umístěna kovová figura robota.

„Byla jsem zvědavá, jak se oprava povedla. Cítím nostalgii, před padesáti tu byl domov pro seniory a já tu pracovala,“ prozradila Vladimíra Bittermannová, která do zrekonstruovaného kláštera zavítala s vnučkou. Ta si hned vyzkoušela práci s programovatelným robotem.

Město se do rekonstrukce klášterního komplexu pustilo v roce 2011, kdy začala obnova přilehlých zahrad a hospodářských budov. Vznikla odpočinková zahrada se zázemím pro zvěř. Následovala oprava střechy.

Jako poslední přišla na řadu samotná klášterní budova, práce na ní začaly v roce 2021. Svůj nezaměnitelný rukopis budově vtiskl architekt Jiří Vaníček. Ten například navrhl prosklený prostor, kterým se do objektu vstupuje. Zajímavostí je i kovové schodiště s vypálenými obrysy robotů.

Dobrý vztah mezi měšťany a řeholníky

Ačkoliv budova prošla modernizací, byla zachována řada cenných původních prvků. Restaurátoři například obnovili nástěnné malby z konce 19. století, kamenné podlahy či mohutné dřevěné stropní trámy.

Kapucínský klášter, postavený v letech 1676 až 1684, vznikl díky dobrému vztahu mezi žateckými měšťany a řeholníky. Stavbu a chod kláštera financovali aristokratičtí dobrodinci. Kapucíni naopak městu výrazně sloužili a pomáhali v dobách morových epidemií. „Proto byl klášter ze strany měšťanů podporován a podařilo se jej uchovat i v době rozsáhlého rušení klášterů za Josefa II. koncem 18. století,“ zmínila Milada Krausová, historička ze žateckého muzea.

V roce 1950, v době tvrdé komunistické perzekuce, byl klášter násilně zrušen. Spolu s mnoha dalšími podobnými místy po celém Československu se stal obětí likvidace církevních institucí. Budova se pak stala školou a domovem pro seniory. Od 80. let však postupně chátrala.