iDNES.cz

Severočeská Přísečnice zažila vzestupy i pády, nakonec ustoupila vodě

  15:50
Zaniklé horské městečko Přísečnice dnes připomíná jen jméno přehrady v Krušných horách na Chomutovsku. Vyprávění jeho posledních obyvatel nyní zaznamenali čeští a němečtí studenti v projektu nazvaném Přísečnice žije – Preßnitz lebt!.

Krušnohorské městečko Přísečnice muselo v 70. letech 20. století ustoupit stavbě přehrady. Na snímku vlevo je kostel Nanebevzetí Panny Marie těsně před zbořením. | foto: Veronika Kupková

Sídlo, které zažilo několik pádů a vzestupů, aby nakonec ustoupilo vodě, znovu ožívá v pamětech jak obyvatel vysídlených v letech 1945–46, tak i ve vzpomínkách poválečných rodáků, kteří město museli opustit na začátku 70. let minulého století.

Fotogalerie

Na mezinárodním projektu Přísečnice žije – Preßnitz lebt! pracovalo šestnáct studentů – osm kadaňských gymnazistů a osm středoškoláků z krušnohorského města AnnabergBuchholz téměř tři roky.

Výsledkem je soubor naučných panelů, návrh naučné stezky kolem přehrady a dále stejnojmenná výstava, která je k vidění do letošního 27. října ve františkánském klášteře v Kadani.

Dalším výstupem bude třísetstránková dvojjazyčná kniha.

„Rádi bychom lidem ukázali, že Přísečnice není dnes jen údolí zatopené vodou. Když se podíváme pozorněji a začneme zkoumat to, co zmizelo pod hladinou, uvidíme bohatou historii a slávu zdejších obyvatel, která velmi přesahuje hranice jak samotné Přísečnice, Kadaňska i českých zemí,“ uvedla koordinátorka projektu a učitelka gymnázia Veronika Kupková.

„Chceme také přilákat další pamětníky, kteří tam měli svůj domov, a pozvat je k dialogu jak se studenty, tak i s lidmi, kteří prožili podobné osudy a dnes bydlí v sousední zemi,“ dodala Kupková.

Výstava, která je složená z několika informačních panelů a ze sedmi desítek historických exponátů, představuje krušnohorské městečko v několika souvislostech – od nejstarší historie přes hornictví, paličkovou krajku a další řemesla, hudební období až po zánik města, kdy muselo ustoupit přehradní nádrži.

Čerpá z historických dokumentů získaných v českých i německých archivech a z výpovědí pamětníků, jejichž vzpomínky dávají celému projektu „lidskou tvář“. Studenti oslovili jak německé rodáky, kteří byli po druhé světové válce vysídleni, tak i mladší generaci, která přišla po nich.

„Obě skupiny spojuje to, že musely ze svých domovů nedobrovolně odejít. Pro mnohé je to dnes poprvé, co o své tíživé zkušenosti mohou bez obav mluvit. Jsou rádi, že se o toto téma zajímají i mladí lidé. Nové informace si z projektu odnášejí úplně všichni – od studentů přes učitele po pamětníky,“ upozornila Kupková.

Na konci 60. let 20. století bylo rozhodnuto o stavbě přehrady, která znamenala demolici města a zatopení, domy se bouraly v letech 1973–1974.

O přehradě se rozhodlo "o nás bez nás"

„Vyzpovídali jsme třicítku německých a českých pamětníků. Ve všech výpovědích se objevují slova o tom, že bylo rozhodnuto ‚o nich bez nich‘. Spojujícím prvkem je také velká náležitost ke krajině, která Přísečnici obklopovala, cítili se v ní doma,“ doplnila Kupková.

Návštěvníci výstavy se podle Kupkové mohou začíst také do vybraných citátů osmnácti pamětníků doplněných o osobní fotografie. Zbytek si budou moci přečíst v knize, která právě vzniká.

Část výstavy se věnuje hudební tradici města. V 19. století tam fungovala věhlasná hudební škola, která vychovávala orchestrální hudebníky pro evropské orchestry. Během třiceti let vychovala na čtyři tisíce žáků. Hudební věhlas byl tak velký, že město získalo přízvisko Město hudby.

„Přísečničtí hudebníci vyráželi s cestovními kapelami do celého světa, slyšet byli i na exotických místech jako Japonsko, Rio de Janeiro, Jakarta a další,“ zmínila Kupková.

Mezi exponáty nechybí takzvaná háková harfa. Od té, kterou známe z dnešních koncertních sálů, se liší – byla menší a dala se dobře nosit ve vaku na zádech. Hra na ni vyžadovala velkou zručnost a stala se symbolem tamních muzikantů.

Připravuje se česko-německá kniha i naučná stezka

Jméno městečka se objevuje i v literárních dílech, která jsou také mezi exponáty. Zmiňuje ho Karel May, Karel Havlíček Borovský či Corinne Hoffmannová ve své poslední knize Dívka se žirafím krkem.

„V knize přibližuje příběh svého otce, který se v Přísečnici narodil a společně s dalšími Němci ho v roce 1946 postihl odsun do Německa. Podařilo se nám ho kontaktovat a díky archivním dokumentům umístěným v kadaňském archivu jsme zjistili, ve kterém konkrétním domě bydlel,“ pokračuje Kupková.

Studentský tým doufá, že se podaří vytvořit i naučnou stezku kolem Přísečnice, pro kterou mají zpracovaný dostatek podkladů. Jedná o tom se státním podnikem Lesy ČR.

Na podzim se také připravuje vydání česko-německé publikace, která ukáže i to, co se na výstavu nevešlo, především pak výpovědi všech pamětníků a fotografie.

Představení knihy je naplánované na čtvrtek 3. října a uskuteční se ve Františkánském klášteře v Kadani. Zájemci budou moci také s autory a pamětníky vyrazit přímo na místo, kde se město nacházelo. Komentovaná exkurze do Přísečnice se uskuteční v sobotu 19. října.

zpět na článek