Obě dříve šlechtická sídla, vzdálená od sebe jen zhruba dva kilometry, se dají navštívit během jediného dne. Jejich příběh je podobný – ještě donedávna byly rozpadajícími se a opuštěnými památkami, zcela mimo zájem výletníků. Díky současným majitelům, kteří je několik posledních let opravují, však znovu ožívají.
Do období 7. století, kdy vzniká Sámova říše, přenese návštěvníky zbrusu nová expozice na zámku Pětipsy. Po pětileté rekonstrukci a přípravě expozice se právě v sobotu 12. června otevře druhý návštěvnický okruh, který je věnovaný Sámově říši, nejstarší bitvě českých dějin – u Wogastisburgu – francké říši a tehdejšímu dálkovému obchodu. Expozice má návštěvníkům přiblížit období starých Slovanů v kontextu historického vývoje ve střední Evropě.
 |
„Návštěvníci se mohou těšit na hodně věcí. V expozici jsou interaktivní prvky, mohou se posadit na trůn či se projít kulisami bitvy,“ sdělil Pavel Forst ze spolku Via Levamente, který zdevastovanou památku v roce 2012 koupil a od té doby ji opravuje. Slavnostní otevření nové expozice proběhne v sobotu 12. června v 11 hodin.
Kromě toho si turisté mohou prohlédnout v rámci prvního okruhu výstavu věnovanou baletnímu mistrovi Vlastimilu Harapesovi. „Od jeho rodiny jsme získali jeho osobní věci, fotografie a novinové články. Máme i jeho sbírku historických žehliček,“ vylíčil Forst. Zájemci se seznámí také s životním příběhem rodiny Hodků, která kdysi zámek vlastnila, či si projdou strašidelné sklepení.
V současné době je zrenovována polovina zámecké budovy, druhá polovina na rekonstrukci čeká. „Od příštího roku bychom se chtěli začít soustředit na druhou polovinu zámku, alespoň ji zasanovat, aby se zastavila degradace a nehrozilo, že se zřítí. Samotná rekonstrukce je na roky,“ poznamenal Forst.
První návštěvnická sezona zde proběhla loni. „Pozorujeme, že zájem o zámek je velký. Často slýcháme, že jsme borci, že jsme dokázali zámek zachránit,“ doplnil Forst.
Novinky na zámku v Polákách
Do zámku Poláky zavítali první návštěvníci loni. Mohou si prohlédnout zrenovovaný interiér s historickým vybavením i prostory, které na opravu teprve čekají. Od letoška je zpřístupněno sedm nově zrekonstruovaných sálů.
„Nacházejí se v přízemí jižního křídla zámku. Tyto prostory v minulosti sloužily jako apartmán maminky bývalých majitelů a vrchnostenská kancelář. V době, kdy zámek fungoval jako státní statek, byly přestavěny na byty a posléze zdevastovány vandaly,“ popsal majitel zámku Miloš Dempír.
Pokoje byly silně poškozené vlhkostí kvůli zazděným okenním otvorům. Veškeré inženýrské sítě byly vytrhány, omítky poničeny a stěny „vyzdobeny“ graffiti. „Cílem bylo navrátit místnostem jejich historickou podobu. V jednom z pokojů se dochovala na stropě dekorativní výmalba, kterou bychom chtěli v budoucnu zrestaurovat,“ dodal Dempír.
Tyto sály budou využívány pro pořádání sezonních výstav, jejichž téma se bude každý rok měnit. Letos jsou zde k vidění repliky českých korunovačních klenotů. „Výstava představuje příběh našich národních symbolů i příběh panovníků, kteří byli korunováni,“ zmínil Dempír.
Kromě koruny, jablka či žezla, které jsou součástí souboru českých korunovačních klenotů, si lidé mohou prohlédnout i repliku slavnostních šatů Marie Terezie, královský plášť, Longinovo kopí a další exponáty.
Rekonstrukce zámku bude postupně pokračovat ještě řadu let. „Po pěti letech má budova zámku opravené střechy včetně krovů a zajištěnou statiku. Dál se chceme soustředit na dokončení hlavní budovy včetně obnovy fasády. Každý rok uděláme kousek,“ uvedl Dempír.
Zámecký pán se chce pustit i do obnovy severní hospodářské budovy, kde má v budoucnu vzniknout výstavní prostor pro historické motocykly.
„Statika hospodářské budovy je silně narušená, protože tam lidé vyřezali opravdu velké množství trámů, takže se střechy propadají. Vyřezali i železná táhla, což způsobilo, že se klenby rozestoupily a rozpadají se,“ přiblížil aktuální stav Dempír. Postupnou obnovou prochází také park, který k zámecké budově přiléhá.
V sobotu se na zámek sjedou vyznavači automobilových veteránů značky Moskvič. „Tyto automobily brázdily naše silnice od 60. let minulého století. Jejich obliba v různých dobách kolísala, vždy byly charakteristické svou robustností a spolehlivostí,“ vysvětlil Dempír.