Původ slova kuřavka není přesně znám. Jednou z možností vzniku je teorie, že když byla čočka zvodnělých písků proražena horníky, mohl proud směsi vody, písku a jílu připomínat kouř. V České republice se kuřavky nejčastěji vyskytovaly v oblasti mezi městy Most, Bílina a Duchcov.
„Slovo kuřavka začalo být používáno již v počátcích hlubinné těžby hnědého uhlí v oblasti podkrušnohorských uhelných pánví. Kuřavkami jsou nazývány protáhlé čočkovité útvary nebo vrstvy jemného křemenného písku nasyceného vodou,“ vysvětluje Jitka Klímová z Oblastního muzea a galerie v Mostě (OMGM), které výstavu s názvem Kuřavková katastrofa připravilo.
V den, kdy se ke katastrofě schylovalo – v pátek 19. července 1895, bylo teplo a jasno, k večeru se zatáhlo a za soumraku začala bouřka, déšť pokračoval a už v půl deváté se předčasně setmělo.
„Po deváté hodině vyhnala bouřka a přívalový déšť z ulic většinu lidí. V půl desáté večer zhasla světla i plynové osvětlení v domech v několika městských čtvrtí jako Václavská čtvrť, Komenda, Taschenberg. Ty se nacházely vpravo od hlavního mosteckého nádraží Ústecko-teplické dráhy. V Plynární ulici vznikla první propadlina, ke které spěchali hasiči,“ popisuje dramatické události Klímová.
Z domů začali hned vybíhat lidé. Asi v deset hodin se v Plynární a Nádražní ulici objevily další propadliny. V několika následujících minutách se zřítilo několik domů v Plynární ulici. Následoval propad povrchu u hotelu Siegl a vzápětí se zřítil Richterův dům. V jedenáct hodin se zřítil dvoupatrový dům v Plynární ulici. Další domy se sesouvaly až do půlnoci.
„V některých troskách propukaly požáry. Když 20. července ráno začalo svítat, denní světlo ukázalo skutečný rozsah katastrofy,“ líčí Klímová.
Psali o tom až v Hongkongu
Takřka přes noc se tak Most stal středobodem zájmu tisku nejen v rakousko-uherském císařství, ale po celém světě. „O kuřavkové katastrofě neinformovaly jen noviny po celé Evropě, ale dokonce i ve vzdáleném Hongkongu. Zpráva o této události oběhla celý tehdejší svět,“ dodává Klímová.
Návštěvníci výstavy si budou moci prohlédnout sedm textových panelů, z nichž se dozvědí o tom, co kuřavka je, o samotné katastrofě či jejích příčinách.
„Součástí výstavy je také 15 velkoformátových fotografií, na nichž jsou zachyceny zničené a poškozené domy či propadliny na ulicích nebo model tehdejšího vlakového nádraží, které patřilo k nejpostiženějším. K výstavě také OMGM vydalo komiks nazvaný Kuřavková katastrofa, jehož autory jsou geolog a mineralog Pavel Dvořák a Karin Buttigová, grafička a historička umění,“ poznamenává Klímová.
Výstava potrvá do 31. října.
