Parcela ukrývala skrumáž lidských kostí, ostatky do hrobu někdo ledabyle naházel

  16:08,  aktualizováno  16:08
Při výzkumu na okraji Vražkova na Litoměřicku odkryli archeologové tři zahloubené objekty. První obsahoval několik drobných kostí, druhý kostru skrčence, třetí ale ukrýval nejen keramické nádoby, kamenné brousky a zrnotěrky, ale především lidské ostatky. Ty pocházejí z období mladší fáze únětické kultury (starší doby bronzové), tedy asi 3 800 let staré.

Při výzkumu na západním okraji obce Vražkov na Litoměřicku archeologové objevili keramické nádoby, kamenné brousky a zrnotěrky, a především lidské ostatky, z období mladší fáze Únětické kultury (starší doby bronzové), tedy zhruba z 17.–18. století před Kristem. (červen 2025) | foto: Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem

„V tomto hromadném hrobu jsme našli dvě velké kumulace lidských kostí, které nebyly v anatomické ani v rituální poloze. Jednalo se o jakousi skrumáž, kde byly vedle sebe třeba dvě hlavy a u nich různé dlouhé kosti. Pozoruhodné bylo velké množství rozbitých a různě rozházených keramických nádob. Od prvopočátku bylo jasné, že toto vše bylo do hrobu spíše vhozeno, než uloženo,“ říká archeolog a ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem Martin Trefný.

Hroby se skrumáží lidských kostí jsou podle Trefného fenoménem, který je u únětické kultury dobře známý a archeologové jej popisují jako masové pohřby. Popsat příběh, který se na okraji dnešního Vražkova před téměř čtyřmi tisíci lety stal, však není jednoduché.

„Jak už to v archeologii bývá, takovéto nálezy nemají jeden jediný výklad. Jednou z možností vzniku toho hrobu může být pietní sekundární uložení kostí předků, které byly vykopány při hloubení novějších hrobů,“ popisuje Trefný.

V Ústí našli 20 tisíc let staré tábořiště lovců včetně množství mamutích kostí

Existuje však ještě celá řada dalších výkladů, které uvažují například o trestání nepřátel či o hromadných pohřbech poražených. Také ale mohlo jít o pozůstatky likvidace nepohodlných jedinců spojovaných například s černými silami nebo čarodějnictvím. Vzhledem k tomu, že jsou v hrobě i milodary, archeologové usuzují, že zřejmě nepůjde o pozůstatky nepřítele.

„Zatím však nejsme schopni se k žádnému výkladu přiklonit. Situaci můžeme interpretovat jako sekundární pohřeb z mladší fáze únětické kultury, pochází ze 17. století před Kristem, což znamená, že jeho stáří se pohybuje okolo 3 800 let,“ doplňuje archeolog.

V hrobě se našlo pět lebek, což podle Trefného vůbec nemusí znamenat, že zde bylo pohřbeno jen pět jedinců. V podobném hrobě objeveném v roce 2014 v nedaleké Roudnici nad Labem archeologové našli sedm hlav, ale celkově tam byly prokázány pozůstatky třinácti lidí. Více se tak o vražkovském objevu archeologové dozví, až kosti prohlédnou a vyhodnotí antropologové.

Únětická kultura je nejstarší kulturou starší doby bronzové, ve které se poprvé na našem území ve významnější míře objevuje bronz. Je rozšířena uprostřed Evropy od středního Německa po východní Moravu až téměř ke Slovensku. Pojmenována je podle lokality v Úněticích u Prahy, kde bylo v 19. století vykopáno její velké pohřebiště.

Mrtvý hlavou k jihu

Objev ve Vražkově se podařil při záchranných archeologických pracích, které v této lokalitě probíhají od roku 2020, kdy se na západním okraji obce začala stavět infrastruktura pro novou čtvrť rodinných domků.

„Při přípravách na kopání sítí se tehdy podařilo odkrýt na 150 archeologických objektů. Další následovaly, když si zde jednotliví vlastníci začali stavět své domy,“ popisuje Trefný.

Na parcele nejnovější stavby, která začala před třemi týdny, archeologové nejprve našli objekt, který vypadal jako klasická kruhová sídlištní jáma. Když jámu vykopali, našli pouze dva zlomky kůstek a tři zlomky keramiky. Záhy narazili na další objekty, které se zprvu jevily úplně stejně.

„Když jsme začali kopat ve třetím objektu, velice rychle se ukázalo, že se jedná o velmi zajímavý hrob, ve kterém se postupným odkrýváním začala objevovat skrumáž lidských kostí. Druhý objekt bylo také pohřebiště, ale tentokrát zcela bez milodarů. Pohřbený byl v poloze hlavou k jihu, nohama k severu, na pravém boku a obličejem k východu, což koresponduje s pohřebním ritem únětické kultury starší doby bronzové. Další vykopávky očekáváme, až se v této lokalitě začnou stavět další rodinné domky. Protože však je většina parcel zastavěna, už zde moc objevů asi nebude,“ dodává Trefný.