Kraj tak rozvíjí krok z loňského února, kdy se jako první zapojil do evropského partnerství Hydrogen Valleys, které mu může hodně pomoci při financování a realizaci plánů spjatých s vodíkem a celkovou proměnou dosud převážně uhelného a průmyslového regionu.
Na odklon od uhlí už je v programu Spravedlivá transformace do roku 2027 pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj připraveno 42,7 miliardy korun.
„Přechod na vodík je jednou z největších výzev tohoto století. Vodík bude nejen palivem, ale také možností vytápění či stabilní možností, jak uchovávat energii,“ řekl hejtman Jan Schiller (ANO).
Zavádět nové technologie je nutné, protože lidstvo už žije nad možnosti planety. Začínají docházet důležité zdroje, kromě vody se to týká i písku, před čímž varovala i OSN. Ročně se ho na zemi spotřebuje 40 až 50 miliard tun při výrobě cementu, asfaltu či skla.
Ani zdroje na výrobu elektřiny nejsou nevyčerpatelné, navíc znečišťují planetu, tají kvůli nim ledovce a řada oblastí světa vysychá, takže začnou docházet zdroje potravin. Zatím si lidstvo vždy dokázalo poradit, ale pokud to chce zvládnout i teď, je nutné začít rychle.
V kraji ústecká Spolchemie a Orlen Unipetrol vyrábějí 92,2 tisíce tun vodíku, v roce 2050 se počítá, že to bude 123 tisíc tun přečištěného zeleného, ekologického vodíku ročně. Kraj počítá s jeho využitím v dopravě od vlaků a autobusů až po nákladní i osobní auta, kdy při jejich provozu do ovzduší odchází jen čistá pára. Už se chystají první plnicí stanice.
„První dvě vzniknou v Litvínově a Ústí nad Labem, po roce 2030 už jich vyroste 6 a za dalších 20 let počítáme minimálně se 71 stanicemi,“ přiblížil hejtman Schiller. V prvních letech by se podle něj měl vodík také přepravovat kamiony, v budoucnu už ovšem vodíkovody.
Ať se potká celý koloběh
Vodíkový vlak i autobus se v kraji již představily, další dva autobusy se teď budou i testovat v provozu. „Iniciativa JIVE kraji nabídla možnost testování vodíkových autobusů při reálném provozu v Děčíně a Mostě. Mělo by to být mezi zářím a březnem a potrvá týden,“ řekla Gabriela Nekolová, ředitelka Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje.
Nejde ale jen o dopravu a vodík, koncepce kraje počítá i s využitím solárních panelů na jezerech či pro vytápění na budovách. Ty na vodní ploše by mohly být i na jezeře Most či v lomu ČSA u Mostu, kde by měla těžba uhlí skončit za dva roky a počítá se také s jeho zatopením.
„Napouštění jezera Most ročně stojí 15 milionů korun. Zjistilo se, že voda z něj neuniká, ale odpařuje se. Díky solárním panelům na hladině by se výpar snížil a elektřina ze solárních panelů by byla využita do baterií a vodíkových článků. S tím souvisí i plánovaná těžba lithia na Cínovci, které bude nutné k výrobě bateriových článků. Jestli se jednou potká celý tento koloběh, byli bychom soběstační ve výrobě baterií a možná i těch moderních vodíkových. To je budoucnost,“ věří Schiller.
V současnosti už má kraj připravených 14 konkrétních projektů, kde lze vodík i solární energii využít a nahradit jimi současné fosilní zdroje. Jedním z klíčových projektů je například technologie hlubinného geotermálního zdroje, podzemních zásobníků tepla a elektrolytické jednotky pro výrobu zeleného vodíku.
Vodík zde bude využit pro ukládání solární energie a v zimním období z něj bude prostřednictvím palivových článků naopak vyráběna elektřina, čímž kraj dosáhne velkého stupně energetické soběstačnosti. Projekt za více než 1,6 miliardy korun bude financován právě z fondu Spravedlivá transformace.
Zajímavými projekty jsou ale i ty, kdy by vodík mohl vznikat při termochemickém rozkladu při likvidaci plastů, nebo stavba solárních panelů na velkém území nynějších elektráren, které se využijí pro výrobu vodíku. „Variant je mnoho, nyní se musí věda zapojit do výzkumu a vývoje nových vodíkových technologií,“ dodal hejtman Schiller.