Ústí má nový varovný systém, hlídá úniky z chemičky i výšku vodní hladiny

  17:14
Nový varovný a informační systém obyvatelstva začal sloužit v Ústí nad Labem. Má podstatně více možností, jak informovat a upozorňovat na mimořádné události či na hrozící nebezpečí například při požárech, povodních, ale také při evakuaci lidí nebo demonstracích.

Vrchní strážmistr Jana Vyšatová v operačním centru ústecké městské policie, odkud je hlášení varovného systému vysíláno. | foto: Miloslava Hálová, MF DNES

„Součástí systému je například také srážkoměr, který detekuje zvýšení vodní hladiny pro včasné varování obyvatel při nenadálých přívalových nebo dlouhotrvajících deštích,“ popsal jednu z funkcí ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).

„Kromě 681 hlásičů, na které je napojeno 1 731 reproduktorů po celém městě, bylo nainstalováno také osm výstražníků kolem areálu ústecké chemičky, které v případě úniku nebezpečné látky ze závodu vyšlou informaci na vysílací pracoviště na městské policii,“ doplnil primátor Nedvědický.

Proti dříve používanému a dnes už zastaralému systému je ten nový plně digitální, není závislý na mobilních operátorech a je zálohovaný až na 72 hodin. „To znamená, že při výpadku elektrického proudu bude systém 72 hodin stále funkční a lidé mohou být stále informováni,“ uvedl Josef Kutil z firmy Colsys, která systém ve městě instalovala.

„Městské policii jsme dodali i čtyři mobilní sirény, které se nainstalují na auto a při malé rychlosti je možné informovat obyvatele v hůře dozvučených místech,“ doplnil Kutil.

Většinu pokryla dotace

Systém disponuje i funkcí pro adresné hlášení, kdy jeho prostřednictvím mohou být informováni pouze obyvatelé jedné městské části nebo určité oblasti. „Také je možné hlášení varovného systému přenést na webové stránky města,“ sdělil Kutil.

Jakákoli informace, která bude občany upozorňovat na možná nebezpečí, se tak podle něj dostane do posledního koutu města.

Projekt zavedení nového varovného a informačního systému byl rozdělen do dvou etap. První byla dokončena už na podzim roku 2020, druhá o rok později. Finanční náklady na jeho vybudování se pohybovaly kolem 31 milionů korun, přičemž větší část, přes 20 milionů korun, tvořila dotace z evropských peněz, zbývající částku hradilo město ze svého.

„Dotace byla pro tento projekt klíčová, bez ní by šel jen těžko realizovat. Dostali jsme se tak do první ligy mezi městy vybavenými takovýmto zařízením. Měst, která podobný systém mají, jsou v rámci republiky pouze jednotky,“ uvedl primátor.